predchozim clanku, jsme se rozepsali pomerne siroce o tom, kde sehnat piti jakehokoliv druhu, pripadne co se vam muze pri jeho piti stat.
Samozrejme by to k tomu chtelo taky nejakou tu mnamku. Takze - Australske jidlo ma sve koreny jak jinak nez v britske kuchyni. Nicmene dnesni australska jidla jsou smesici vlivu z celeho sveta, a to predevsim z Asie a Stredomori. V Sydney naleznete spoustu Cinskych, Thajskych, Jihokorejskych, Japonskych nebo Vietnamskych restauraci, takze milovnik asijske kuchyne si prijde rozhodne na sve. Ale ani nasinec zde neprijde zkratka. Neni toho tolik jako tech asijskych, ale zase to stoji za to. My jsme zatim navstivili pouze jednu, nedaleko naseho bydliste. Je to Prague Restaurant, a nutno dodat, ze je lepe si zde zarezervovat misto alespon tyden dopredu, protoze zde maji stale plno. Nejlepsi na tom je, ze zde maji I tocene ceske pivo PILSNER URQUELL , BUDVAR, BERNARD a GAMBRINUS. Pokud budete chtit treba Krusovice, neni problem, ale pouze v lahvi. Dalsi restauraci je restaurace U NAS DOMA, kde sezenete tocene KRUSOVICE, ale ostatni piva zase pouze v lahvich ( ale koho by to zajimalo, kdyz je tak daleko od domoviny, ne? ). Treba Zlatopramen, Březňák, Kozel, Budvar a samozrejme Plzen . Docela slusny vyber, nemyslite? Proste ceske pivo nicim nenahradis. Treti restauraci, ktera ziskava na popularite, je SOKOL SYDNEY, ktera byla otevrena nedavno.
Hojne se zde setkate napriklad s klokanim nebo velbloudim steakem, v Northern Territory jsme meli moznost ochutnat Croc burger ( krokodyli hamburger ) a chutnalo to priblizne jako maso kureci. Sezenete ale i maso buvoli nebo Emu, al to spise v noblesnejsich restauracich. To je tam, kde maji ubrusy.
Protoze Australie je zemi oceanu, neni problemem kdekoliv a kdykoliv sehnat nejakou tu morskou potvoru. Garnati, ustrice, krabi vsech velikosti, krevety, sladkovodni i slanovodni raci, humri, barramundi ( robalo stribrity ) a nepreberne mnozstvi dalsich ryb.
Rovnez ovoce je zde vynikajici, od tasmanskych jablek a hrusek, az po cukrove banany, papaju, avocado, mango, citrusy, ananasy, kokosy a dalsi a dalsi. Jen malo z techto druhu jsou v Australii puvodni, ale vsechny chutnaji skvele. Da se tu sehnat temer vse, po cely rok.
Pokud si chcete v Sydney nakoupit, neni to zadny problem. Ale tehdy, kdyz jsme byli ve meste novi, byl docela problem odhalit, kde se da vlastne nakupovat. Jsou tu supermarkety typu Woolworths, kde koupite od tanku az po hrebik uplne vsechno ( tedy skoru vsechno ) a jim primym konkurentem je retezec Coles-Mayer, kde je to podobne. Apropos snad kazdy kolonial kdejakeho cinana tu ma oznaceni Supermarket.
Tedy problem ze zacatku nebyl nakupovat, ale najit je. WOOLWORTHS jsme nasli hned, nebot ten je na povrchu. COLES ma v city daleko vice obchodu, jen jsou pod zemi. Ono Sydney ma tak 80% vsech obchodu pod zemi. Je to zejmena kvuli klimatizaci a taky proto, ze v centru je to samy mrakodrap, a neni je tudiz kam umistit. Sezenete do dost veci jako u nas, napriklad kosmetiku - stejne znacky, ale jsou i vyjimky, jako deodorant AXE ( v Cechach ) tady je to LYNX Jsou tu ale k dostani stejne veci jako u nas - zde je par prikladu: VEGETA (pozor je to Chorvatsky vyrobek, spousta lidi si mysli, ze je vyrabena u nas ), margarin FLORA nebo praci prasek OMO nas hodne prekvapily. Kdyz uz jsme u praciho prasku, uricte jste si vsimli, ze OMO je velikosti 1,5kg. Je to neuveritelne, ale praci prasky tu sezenete o maximalni velikosti 3kg. CR je jedna z minima zemi, kde neni neobvykle mit prasky o velikosti 8, 10 nebo 12kg. Doufam, ze zatim, co jsme pryc, se tam nazacalo vyrabet jeste neco vetsiho.
Jak jsem psal v minulem clanku o tom, co tu zustava z dob anglicke nadvlady, tak to jsou vodovodni kohoutky. Kohoutky s teplou a studenou vodou na koupelnovem umyvadle jsou od sebe vzdaleny minimalne 20 centimetru, a je jasné, ze pokud není k dispozici zatka, vlaznou vodu proste nejde udelat. Bud se oparite, nebo vam zacnou ruce zimou modrat. Nastesti se to postupne zacina vsude jinde odbouravat, a davaji se kohoutky normalni jako vsude jinde.
Bez zajimavosti nezustavaji ani zarovky. Existuji 2 druhy. Ten prvni, zastaraly je podobny systemu zarovek u auta. Druhy typ je klasicky. Takze nez si pujdete koupit novou zarovku, protoze ta stara vam praskla, zkontrolujte si typ, jaky vlastne mate.
Vasi pozornosti zcela jiste neunikne ani televize. Na vyber mate z kanalu SEVEN, NINE, TEN, SBS, a ABC. Muzete si samozrejme predplatit kabel FOXTEL Digital, kde je vyber daleko sirsi. Ceny se pohybuji od $51.90 - $111.95 / mesic.
Pokud sledujete film ( krome SBS - neco jako u nas CT2 ) pripravte si nervy, jelikoz a pokud jste zvykli z TV NOVA na reklamy, je to slaby odvar toho, co je tady. Pokud ma prumerny film delku 90 minut, konec filmu muze byt klidne az za 3 hodiny. Reklama je kazdych deset minut ( nekdy, pokud je to hodne zajimavy film, i v kratsich intervalech ). Mazec.
Pokud si chcete dat v Australii pivo, neni to tak jednoduche, jak by se mohlo na prvni pohled zdat. Jednak jsou zde prisna pravidla, co se konzumace, ale i prodeje tyce. Takze alkohol nekoupite v zadnem supermarketu, ale ve specializovanem obchode, zvanem Bottle Shop
( tedy neco jako Obchod s flaskami ), kde maji licenci na jeho prodej. Nakupovat alcohol musite za strizliva, protoze pokud na vas bude videt, ze jste priopili, nic vam neprodaji. Obchody s alkoholem jsou vsak vzdy nedaleko nejakeho mista s potravinami, takze nehrozi dlouhe abstinencni priznaky.
Jak vam kazdy odpovi, v rozpalene zemi jako je Australie, je nejlepsi dat si pivo ledove studene ( tohle asi neoceni skutecny znalec piva ) co nejrychleji a z male sklenice ci plechovky, aby pivo nemelo cas zteplat. Pomoci polystyrenovych nebo penovych chladicich obalu se zajistuje spravna teplota.
Jak tedy na nakup piva, jakou znacku a kolik toho koupit? Odpoved neni vubec jednoducha. Pivo muzete zakoupit ( a zatim se bavime pouze o velikostech ) jako TINNIES ( plechovka ) nebo STUBBIES ( lahev s kratkym hrdlem ). Co se tyce velikosti "pullitru" tady je jeste daleko vetsi zmatek, protoze v ruznych castech Australie se nazyvaji ruzne miry jinak. Standardni ctvrtlitr ( half-pint ) j eve Victorii a v Queenslandu znamy jako "pot" zatimco v NSW a Western Australia se jmenuje "MIDDY<" 285ml. Ted se budeme bavit o New South Wales (NSW), kde lezi Sydney. Zde se pouzivaji jeste vysoke sklenice, tzv. SCHOONERS 425ml. Tedy presneji receno:
JUG 1litr - 1140ml ( podle oblasti ) PINT - 568ml SCHOONER - 425ml MIDDY &- 285ml HALF-PINT - 250ml SEVEN - 200ml PONY - 140ml
Zakoupit si muzete i cely "CARTON", neboli "SLAB" coz je 24-30 plechovek nebo lahvi. Koupit lze treba i 6pack ( tedy 6 lahvi ), nebo jednotlive. Pokud kupujete pivo vino nebo jiny alcohol jednotlive, dostanete ho do papiroveho pytliku, aby jste nekazili mladez. Pokud budete alcohol pit na verejnosti ( mysleno z lahve ) nesmite ho ani z toho pytliku vyndat, jinak vam hrozi nemala pokuta.
Pokud nechcete kupovat, je tu vzdy moznost zajit si do PUB ( tedy cesky do hospody ) a dat si tam tocene. Muze se vam i stat, ze na dverich bude napsano "BYO", tedy "BRING YOUR OWN" - prineste si vlastni. To znamena, ze alcohol sice prodavaji, ale muzete si prinest neco sveho. Nicmene pocitejte s tim, ze zaplatite poplatek za to, ze jste si to prinesli. Pokud se nekde v baru opijete, a bude to na vas dostatecne videt, muze se stat, ze co vam obsluha nabidne jako posledni bude voda ( nebo nealko ) a pripadne kava. Potom co budete zatvrzele trvat na svem, ze chcete pivo, "vyprovodi" na ulici. V pripade ze se budete branit, budete vyprovozeni za asistence policie.
Kazdy stat Australie ma svou vlastni znacku piva, na kterou jsou mistni patricne hrdi. Vetsina piv se ale stejne prodava po cele zemi. FOUREX ( XXXX ) kraluje v QLD, SWAN v WA, COOPERS v SA, VICTORIA BITTER ve VIC, a v NSW je to TOOHEY'S NEW. Vyrabi se ale spousta dalsich znacek, jako napriklad CROWN, TOOHEY'S OLD, CASCADE, CARLTON DRAUGHT, JAMES BOAG'S a spousta dalsich. Vetsina piv jsou bud lezaky, nebo svetla ( v posledni dobe se zacinaji delat i piva light ).Maji priblizne stejnou silu jako piva v CR, ale jen do 5% alkoholu.
Vetsi prodejny nabizi i ceska piva, jako Plzensky prazdroj nebo Budejovicky Budvar, ale mimo mesta ( kde se v irskych "PUBech" toci irsky Guinness ) narazite na nejakou cizi znacku jen vzacne.
Naopak se ale muze stat, ze tu narazite na neco, co u nas treba vubec nesezenete. Zde je jen nekolik malo prikladu: Burgerbrau ( produkuje Mestansky pivovar ), Eisbrau ( produkuje Plzensky prazdroj ) nebo Vodka BABICKA, ktera se prodava pouze v Australii a na Novem Zelandu. Chteji za ni ale A$ 64, coz je dost.
Po priletu do Australie vas prekvapi nemalo veci. Naprosto spravne je tvrzeni, ze je to zeme protinozcu, nicmene tvrzeni,
ze "to, co u nas lezi, tady stoji" je naprosto lzive.
Prvni, s cim se zde setkate, je doprava. Jezdi se zde vlevo , a proto je potreba se nejprve rozhlednout vpravo a pak vlevo. Nastesti Sydney pocita s tim, ze je zde spousta turistu, a tak pred kazdou krizovatkou a prechodem, je na zemi napsano LOOK LEFT ( nebo RIGHT ( to pro pripad jednosmerek ) a sipka, ve kterem smeru se vlastne podivat ).
To tu zustalo z doby nadvlady Britskeho imperia. Jako i spousta dalsich veci, ale k tem se jeste dostaneme v dalsich clancich.
Pokud ridite automobil, je treba si dat pozor na nekolik veci. Pokud nemate automatickou prevodovku ( a to tu ma 90% aut ) je treba dat si pozor na razeni, protoze "jednicka" se radi smerem od sebe. Nastesti pedaly jsou jako u nas, jinak by to byl asi mazec. Dal je treba si dat pozor na packy u volantu. Nezridka se nam na ceste po Northern Territory podarilo zapnout sterace misto smerovek ( protoze i packy na volantu jsou opacne ), a to jste meli videt, jak dostaly sterace zabrat, na "plnej kotel" po suchem okne. Taky jsem se asi 2x pristihl, jak hledam radici paku napravo od sebe, ale nasel jsem jen dvere. Asi 2x jsme se dostali do protismeru, ale jen na chvili a nastesti nikdo nejel proti. No a v neposledni rade je potreba si dat pozor na kruhovych objezdech a v malych ulickach, nebot tam na krizovatkach plati prednost zprava.
Zaplat panbuh, ze nekoho napadlo, prejit v Australii na metricky system. Takze se tu pouzivaji km a ne mile, rovnez se vazi v kg a ne v librach.
Co se tyce automobilu, silne postaveni zde ma automobilka HOLDEN, a nutno dodat, ze nektere kousky jsou obzvlaste povedene, jako napriklad HOLDEN CAPRICE. Dale je tu silne zastoupeni FORD. a to zejmena FORD FALCON a to diky taxi sluzbe, ktera snad ani jine vozy nema. Hodne je to tu pod vlivem asijskych automobilek jako TOYOTA nebo NISSAN. Z evropskych je asi neuspesnejsi BMW, obcas se tu mihne MERCEDES nebo PORCHE. FIATA jsem tu videl asi jen jednoho, a obcas i VOLKSWAGEN. SKODA bohuzel na tento trh jeste nepronikla, ale je to mozna i tim Volkswagenem. Zato ma ale dobre postaveni na Novem Zelandu.
EDIT: Skodovka se vratila na australsky trh roku 2007, vide se dozvite v clanku zde.
O co tu rozhodne neni nouze, jsou auta, ktera v ulicich Prahy potkate jen stezi, neřkuli vubec. Napriklad MASERATI, BENTLEY, FERRARI nebo CHRYSLER a muj nejoblibenejsi kousek CHRYSLER 300C.
Neni tu velky problem si nechat udelat australsky ridicsky prukaz, ale je to tu docela porod. Nejen proto, ze musite skladat cele zkousky znovu, ale i proto, ze to stoji nemale penize. Jsou tu 2 dalsi alternativy. Jednou z nich, je mezinarodni ridicsky prukaz, vydany v Cechach, a platny na 3 roky pro oblast Oceanie. Druha je, nechat si vystavit za $50 soudni overeni a preklad vaseho RP. Je pomerne smutne, na to, ze jsme v EU, neni na plastove karticce RP ani slovo anglicky, ( to se zase nekdo zamyslel hlavou ) a tak nemate sanci nechat si to tu jako druhy doklad totoznosti.
Dulezitou slozkou dopravy jsou i prechody pro chodce. Jednak mate na prechodu naprostou prednost, a rozhodne to neni jako u nas, ze kdyz auto odbocuje, a chodci zrovna prechazeji ( a jsou dostatecne pomali ) auta udelaji fik fik a nez dojde prvni chodec na druhou stranu, prejede jich alespon 5. Tady se auto ani nepohne, a pekne zpusobne ceka na to, az prejde posledni chodec.
Na sloupech u prechodu ( stejne jako u nas ) jsou tlacitka, po jehoz zmacknuti by melo dojit k ovlivneni dopravy ve prospech chodce. V Cechach jsem sit oho nikdy nevsiml. Tady, pokud tlacitko nestisknete, nikdy vam nepadne zelena. Proste stojite na prechodu a nic. To je asi zase pro urychleni osobni dopravy.
Australie lezi v pasmu subtropu, a tudiz se leto zde, podstatne lisi od leta treba v Praze. Jednak vyssimi teplotami, ale i tim, ze vrcholne leto je tu v prosinci.
Nejvetsim nebezpecim pro "bileho" navstevnika je prave slunce. Intenzita ultrafialovych paprsku je zde daleko silnejsi, a na jihu sviti slunce daleko silneji nez kdekoliv jinde na severni polokouli. To je i duvod, proc jsou 2 ze 3 Australanu postizeni rakovinou kuze.
Je proto treba pouzivat opalovaci kremy alespon s faktorem +30 jako napriklad od NIVEA
Kremem by se vsak nemely mazat deti mladsi 6 mesicu a mely by zustat z dosahu slunecnich paprsku. To, co na nosech surfaru a malych deti, vypada jako valecne malovani, je ve skutecnosti zinkovy krem, husty a lepkavy krem odolny vuci vode, ktery se prodava v mnoha ruznych barvach a pouziva se na exponovane casti tela, jako je nos nebo ramena.
Australane jsou si vedomi slunecniho nebezpeci a neustale se jim pripomina pravidlo "Slip, slop, slap", coz je "Obleknout, namazat, nasadit".
Abyste se vyvarovali bolestem hlavy a pri delsim pobytu i sedemu zakalu noste vzdy slunecni bryle s UV filtrem. Pro Australii jsou doporucovany polarizovane bryle s filtrem c.3.
Je zapotrebi pit velke mnozstvi tekutiny, doporucuje se dokonce az 1 litr na jednu hodinu.
Sydney ma mnoho plazi, z nich nejznamejsi je Bondi Beach, diky pobrezni hlidce, ktera zacala svou cinnost uz v roce 1906. Na plazich je treba dodrzovat urcena pravidla a to zejmena, plavat pouze v useku vyznacenem zlutocervenymi praporky, jejich pozice se behem dne muze menit v zavislosti na spodnich proudech, vlnach apod. Ve stejnych barvach, tj. cerveno-zlutych,maji clenove pobrezni hlidky i plavky a slusive capky, proto je nemuzete ve vode prehlednout. Pokud se dostanete ve vode do obtizi, snazte se zachovat klid, zvednete jednu ruku co nejvyse a
volejte o pomoc. Proto neni nejvhodnejsi z vody volat a mavat na kamarady na brehu, mohl by to byt signal pro pobrezni hlidku, ze jste v nouzi.
Tak prvni clanek, ktery vytvorime, bude o doprave v Sydney. Doprava pro nasince, ktery prave prijel do Sydney, je pomerne obtizna ( ona je i obtizna i po roce co tu jsme ) Pozdeji si povime proc. Na vyber mame nekolik moznosti - vlak, monorail, light rail, ferry (lodni doprava), autobus a taxi. Zacneme pekne poporadku. VLAK - tato doprava se da specifikovat jako vlak spojeny s metrem, nebot v centru jezdi i pod zemi. Je tu pomerne husta sit zeleznic, jak se muzete presvedcit na nasledujici mapce.
koreny jak jinak nez v britske kuchyni. Nicmene dnesni australska jidla jsou smesici vlivu z celeho sveta, a to predevsim z Asie a Stredomori. V Sydney naleznete spoustu Cinskych, Thajskych, Jihokorejskych, Japonskych nebo Vietnamskych restauraci, takze milovnik asijske kuchyne si prijde rozhodne na sve.
Ale ani nasinec zde neprijde zkratka. Neni toho tolik jako tech asijskych, ale zase to stoji za to. My jsme zatim navstivili pouze jednu, nedaleko naseho bydliste. Je to 
samozrejme Plzen . Docela slusny vyber, nemyslite? Proste ceske pivo nicim nenahradis. Treti restauraci, ktera ziskava na popularite, je 
kdejakeho cinana tu ma oznaceni Supermarket. 
Bud se oparite, nebo vam zacnou ruce zimou modrat. Nastesti se to postupne zacina vsude jinde odbouravat, a davaji se kohoutky normalni jako vsude jinde.
Reklama je kazdych deset minut ( nekdy, pokud je to hodne zajimavy film, i v kratsich intervalech ). Mazec.
Pokud si chcete dat v Australii pivo, neni to tak jednoduche, jak by se mohlo na prvni pohled zdat. Jednak jsou zde prisna pravidla, co se konzumace, ale i prodeje tyce. Takze alkohol nekoupite v zadnem supermarketu, ale ve specializovanem obchode, zvanem 
), kde maji licenci na jeho prodej. Nakupovat alcohol musite za strizliva, protoze pokud na vas bude videt, ze jste priopili, nic vam neprodaji. Obchody s alkoholem jsou vsak vzdy nedaleko nejakeho mista s potravinami, takze nehrozi dlouhe abstinencni priznaky.
V pripade ze se budete branit, budete vyprovozeni za asistence policie.
Kazdy stat Australie ma svou vlastni znacku piva, na kterou jsou mistni patricne hrdi. Vetsina piv se ale stejne prodava po cele zemi. 
ale mimo mesta ( kde se v irskych "PUBech" toci irsky Guinness ) narazite na nejakou cizi znacku jen vzacne.
( nebo 
Asi 2x jsme se dostali do protismeru, ale jen na chvili a nastesti nikdo nejel proti. 
No a v neposledni rade je potreba si dat pozor na kruhovych objezdech a v malych ulickach, nebot tam na krizovatkach plati prednost zprava.
) a tak nemate sanci nechat si to tu jako druhy doklad totoznosti. 
Sydney ma mnoho plazi, z nich nejznamejsi je 
