Vítejte na Australia 2005 - 2008
 
    


Menu
· Domů
· Ankety
· Doporučte nás
· Články
· Články Archiv
· Fotogalerie
· Downloads/Ke stažení
· Kurzovní lístek ČNB
· Napište nám...
· Návštěvní kniha
· Přihlášení - Menu
· Satelitní Mapa
· Smajlíci / Smilies
· Statistika webu
· Top 10
· Zajímavé odkazy
· Otestujte si svoje geografické znalosti



Články z cest

Australia
Jak ovládat náš web
Doprava v Sydney
Slunce, opalování a pláže
Co vás může potkat na silnici
Domácnost, nákupy a trocha alkoholu
Nejen vodou živ je člověk
Australia Day 2007, Pebbly Beach & Jervis Bay
Heartbreak Ridge Paintball
A1 Grand Prix Sydney
Queen Mary 2 & Queen Elizabeth 2
Formula 1 ING Grand Prix Melbourne 2007
Earth Hour – 60 Minutes
Great Ocean Road
Sydney Harbour Bridge
USS Kitty Hawk (CV-63)
Whale watching – Pozorování velryb
Gold Coast – Zlaté pobřeží
Airbus A380
Australian International Motor Show
Hunter Valley
Sydney-Hobart Race
Queen Victoria & Queen Elizabeth 2
Captain Cook Coffee Cruise
Je rajče ovoce nebo zelenina? Jak odstraníme skvrny od červeného vína?
Australian Trip NT & QLD
Veselé Velikonoce aneb co se jinam nevešlo...
Fort Denison
Sydney Opera House
Mardi Gras - festival gayů a lesbiček
Australské vlajky
Maritime Museum
Pobřežní procházka Bondi - Coogee
Czenglish, aneb tohle vás ve škole nenaučí
Sydney Olympic Park - Kola
Jak jsme (ne)dostali víza do USA, ale do Číny
Výlet do hlavního města Canberra
Minus 5 Bar
V Austrálii se žije blaze
New Zealand
  Deníček I.část
  Deníček II.část
  Deníček III.část + doporučení na cestu
  Nový Zéland vybírá novou státní zástavu
Japan
  Deníček I.část
  Deníček II.část
  Zajímavosti a rady na cestu
Singapore
  Deníček Singapur
  Zajímavosti a rady na cestu
Malaysia
  Deníček Malajsie
  Zajímavosti a rady na cestu
Thailand
  Deníček Thajsko
  Zajímavosti a rady na cestu
Laos
  Na skok do Laosu
Fiji
  Deníček Fiji
Hong Kong
  Deníček z cesty
  Praktické rady a zajímavosti – Hong Kong
Macau
  Výlet do Macau
  Praktické rady a zajímavosti – Macau
China
  Čína I.část; Peking, Xian
  Čína II.část; Chengdu, Shanghai
Czech Republic
  Letadla, auta, vlaky, lodě a autobusy
  Registrační značka s vlastním motivem?
  Zastavili se u nás kamarádi ze Slovenska
  PF 2009 aneb co se jinam nevešlo
  Ukradli Vám mobil? Poradíme, co dělat
  Registrační značka s vlastním motivem 2
United Kingdom
  Manchester
Slovakia
  Vysoké Tatry
Austria
  Drávská cyklostezka - Drauradweg
Sri Lanka
  Deníček Srí Lanka
Turkey
  Připravujeme
Hungary
  Balaton - Moře našich rodičů
Slovenia
  Připravujeme



Přidat k oblíbeným
Přidat k oblíbeným

Nalaďte si náš RSS kanál




Statistiky
TOPlist


ikonka Google Pagerank
ikonka S-rank
Alexa Rank
ikonka Jyxorank
TOPlist Counter.cz


Calendar / Kalendář


Contact / Kontakt

Pokud máte dotazy, kontaktujte nás viz.níže

ICQ: Hexaghon
310-087-758

ICQ: Gabika
290-412-549

nebo e-mail:





QR CODE
 
AUSTRALIA TRIP

  Publikováno: Monday, 17.03. 2008 - 11:55:00
     Autor: Hexaghon    Téma:


AUSTRALIA TRIP
29.06.2006 - 18.07. 2006




Gabika
Janka Katka Michal Marek Peter
Gabika
Janka
Katka
Michal
Marek
Peter


Trochu predmluva: Samotna akce se konala jiz na prelomu cervna a cervence roku 2006. V te dobe jsme jeste disponovali pouze zaznamnym zarizenim zvanym “tuzka a papir”. Proto ceny v denicku, pokud jsou uvedeny, berte jako orientacni. Protoze se neustale neco zajimaveho deje, dostal se na radu Denicek z NT a QLD az nyni. Doufam ale, ze se vam bude stejne libit, a vsem clenum skupiny pripomene pekne chvile, ktere jsme na ceste zazili.

1.den CT 29.6.2006
Ze Sydney odletame primo do mista oblasti Ayers Rock ( doba letu ze Sydney – cca 3 hodiny) se spolecnosti QANTAS. Let byl pohoda a starali se o nas jako o vlastni. Tedy skoro.
Mistni letiste Ayers Rock je vzdalene od samotneho Uluru pouze nekolik desitek kilometru. Nejprve jsme si seridili hodinky o pul hodiny zpet (oproti casu v Sydney), a vydali jsme se hledat prepazku spolecnosti AVIS. Jeste pred obdrzenim klicku tipujeme, ktere auto bude nase. Je pravda, ze jsme ponekud zaskoceni tim, ze na parkovisti nestoji zadna “šunka” a tak volba byla temer jasna. Dostavame NISSAN PATROL 3.0 ST, bile barvy, ze znackou NT 753-552, na tachometru zaciname na 15270 km. K zaplaceni vozu je nutna kreditni karta ( to ma pro drzitele karty jednu obrovskou nevyhodu o ktere se rozepiseme v zaveru ), kterou ma pouze Petr a tak je to na nem, aby celou situaci zachranil. Naskakujeme do naseho povozu a vydavame se smer ULURU. ( jeste nez k nemu dorazite, musite projet “celnici” a zaplatit poplatek ve vysi $25 za osobu, ale zase na druhou stranu vam vstup plati na 3 dny. Takhle dlouho tu ale nezustaneme ).

Protoze mame dost casu, rozhodujeme se pro prochazku ( tzv. Base walk ) okolo tohoto masivu, coz trva kolem 3-4 hodin a je to 9,4 km. Kolem 18:00 se jiz zacina stmivat, a tak se vyrazi na SUN SET VIEW – Zapad slunce. To je snad jedine misto na svete, kdy se pri zapadu slunce nedivate na slunce jak zapada, ale na presne opacnou stranu, tedy na Uluru, jak meni barvy. Cela show netrva dele nez nekolik malo minut, protoze je Uluru pomerne dost strme, a tak po nem stin sklouzne velmi rychle.
Temer za noci se ubytovavame v Ayers Rock Resort Camp Ground ($12/p.p.) ve stanu. Stan stavime za opravdu hluboke noci, navic ani nevime co vlatne stavime ( tedy stavime stan, to vime , ale nevime tvar ) V noci je “kosa” jako pes, a rano se na recepci Marek dozvida, ze bylo jen +2°C!
A ted neco informaci o Uluru. Uluru je nejobjemnejsi monolit na svete a jedna se o piskovcovy utvar. Monolit je vysoky 348 metru od okolni rovinate krajiny. Do zeme je zapusten az 5 km. V podstate dalsi jeho dve tretiny jsou pod zemi. Dlouhy je 3,6 km a siroky 2,4 km. Geologicke stari se odhaduje az na 600 milionu let.
Podel celeho Uluru se nachazi spousta domorodych kreseb a posvatnych mist, ktere jsou oploceny a vstup na ne ( nebo samotne fotografovani ) se povazuje za precin, a pokud by vas pri tom nekdo chytil, pokuty jsou nemale.

2.den PA 30.6.2006
Rano, protoze se nikomu nechce vstavat, i po nekolikatem zamacknuti budika na mobilu, prijizdime do SUNRISE AREA - oblasti vychodu slunce skoro pozde. Po nafoceni Uluru z druhe strany ( opet se na vychod slunce koukame na druhou stranu ) Vyjizdime smer THE OLGAS ( KATA TJUTA – Mnoho hlav ) , coz je druhy masiv nachazejici se v teto oblasti. Je to vlastne skupina asi 30 gigantickych “skal” lezicich 45 km zapadne od Uluru. Nejvyssim vrcholem skupiny je Mount Olga - 546 metru nad okolni krajinu. Pro Anangy - zdejsi domorodce ma stejny nabozensky a kulturni vyznam jako Uluru. Jen je opreden vetsim tajemstvim, protoze pribehy domorodci drzi v tajnosti. Cela soustava rokli a udoli je na seznamu UNESCO od roku 1987. Vydavame se na kratsi turu koncici slepou souteskou – Walpa Gorge (2,6 km zpatecni, cca 45 minut), ale je pomerne stale dost zima a vetrno (na fotkach vypadame jak polarni expedice ), a tak jsme zase radi vsichni zpatky v aute. Take poprve testujeme nase 4WD vozitko – na prasne ceste urcene pro 4WD smerem na ( tady jsme prvni cast nazvu vesnicky jiz zapomneli ale druha cast je River). Vracime se do kempu – skladame stan, davame lehkou snidani a jedeme smer Alice Springs. Protoze vybirame nikoliv “asfaltku”, ale typickou 4WD , mame prilezitost si prohlednout ve Watarrka National Park – Kings Canyon. Svym nazvem (kdyz uz ne velikosti) se snazi rovnat Grand Canyonu v USA. Prestoze nemame dost casu, jdeme delsi a narocnejsi track ( 2,6 km – 1 hodina navrat ). Ubytovani nalezame v kempu Kings Creek za $13p.p.

3 den SO 01.07.2006
Po ranu opet pokracujeme z Kings Canyonu cestou pro 4WD do Alice Springs. Prijizdime k mestecku Hermannsburg ( ktery jsme si soukromne prejmenovali na Johannesburg ) – ktere zije asi jen Aboriginska populace. Puvodne jsme meli v umyslu se zastavit a udelat prohlidku, kdyz jsme se vsak blizili k odbocce, spatrili jsme na silnici v obou pruzich deti. Protoze jsme se blizili pomerne velkou rychosti, deti vubec nereagovali a zustali dal na silnici. Museli jsme se vyhnout prujezdem mimo silnici a protoze na nas ti ze silnice hodili jeste takovy nevrazivy pohled, nekdo ze skupiny vykrikl hlasku NEZASTAVUJ !!!!!! a tak jsme nezastavili. Sterace stírají, ostrikovace ostrikují . Po prujezdu Hermannsburgem, nas do Alice Springs cekalo jeste asi 130km, nyni uz po asfaltove ceste. Vecer jsme slozili hlavu v backpackeru Annie’s Place za $16p.p. V miste maji i restauraci a jidla pro ubytovane jsou za $5 – a neni to zadna mala porcicka. Restaurace je uvnitr ozdobena ceskymi, francouzskymi a nemeckymi plakaty, az jsme si mysleli, ze majitelem bude Cech. Ale nebyl.
Prikladame fotky nasich plakatu – TELOCVICNA, NEBEZPECNÁ ŠKODNÁ nebo treba SLADKÝ ŽIVOT a SOCIALISTICKÝ REALISMUS

4.den NE 02.07.2006
Po vyspani delame rychlou prohlidku mesta spojenou s vypalovanim cd a prohlizenim fotek, bereme benzin a po Stuart Highway uhanime smer Tennant Creek. Cestou mijime vesnici Ti Tree, kde neni nic zajimaveho a tak jen pribrzdujeme na 100km/hod. .
Cestou mijime i nekolik Mango farem a tak se na jedne zastavujeme a davame si Mango zmrzlinu. Maji i Mango vino, ale protoze mame jeste pred sebou spoustu dni cesty, nechceme ho brat s sebou. Cestou do Tennant Creeku je vubec nejzajimavejsi prirodni ukaz, ktery rozhodne stoji za videni – Devil’s Marbles – Kde cert hraje kulicky.
S poslednim slunickem dorazime na misto. Obrovske kameny, zvetrale do kulovych tvaru a pohazene po okoli, vskutku vypadaji jakoby tu cert (devil) hral kulicky (marbles). Podavame horolezecky vykon dne, kdyz se splhame na soustavu kamenu ( kvuli foceni Marek i nekolikrat, protoze fotak na dalkove ovladani ne a ne fungovat )
Jak slunicko rychle zapada, kulicky dostavaji krasne zlate zabarveni. Holky se jeste nechavaji zvecnit u obriho falusu. Navecer dojizdime do Tennant Creek ( cerny stred v cervenem stredu ) a ubytko chytame v YHA backpackers. Vecer davame nejake pivo a hrajeme “prsi po slovensky”. System hry je jako klasicke prsi, ale s tim rozdilem, ze krome svrska, ktery meni barvu, jeste spodek meni cislo a posledni kartu kterou hrac musi jakoby zavrit je svrsek.

5.den PO 03.07.2006
Dnes nas ceka asi nejdelsi trasa vyletu, musime se dostat az do Mataranka. Ceka na nas asi 582km. Cestou davame zastavku v “motorestu” ( i kdyz motorest zni trochu nadnesene ) Dunmarra. Davame trochu relax, a protoze se dneska nebude dit nic zajimavejsiho nez rizeni naseho 4WD, i holky si zkousi jake to je za volantem. Janka i Gabca jedou kazda asi 80 km. Katka ridit nechce. Tesne pred Matarankou vidime prvniho ziveho opravdickeho klokana. V podvecer dojizdime do kempu Mataranka – Homestead. Vecer se koupeme v termalnim v jezirku, a protoze siroko daleko neni jedine rusive svetlo, vidime fantasticky cistou oblohu a miliony hvezd. V kempu a okoli je spousta klokanu – KONECNE !!

6.den UT 04.07.2006
Po vyspani se vydavame na nedaleke Bitter Springs, coz jsou dalsi teple prameny. Voda neni vyslovene studena, ale cistota vody neni zrovna jako z kohoutku – misty to dost pripomina žabinec ( po slovensky bacorina ). Do vody jsme nakonec vlezli vsichni. Nakonec s vidinou slibeneho dortu se Gabca s Jankou ponorili do snad nejvetsiho humusu co tam plaval a kdyz jsme pak vecer prohlizeli fotky, na jedne fotce Petr vypadal uplne jako megažába, smali jsme se jako blbi. Ale fotku vam neukazu, to by Petr pak nemohl kvuli ostude ani do autobusu.
Kdyz jsme se dostatecne vycachtali, vyrazili jsme smer Katherine. Nedaleko Katherine se zastavujeme u farmy na ryby Barramundi. Majitel nam obratne ukazuje, jak nalakat rybu ( je pomerne velka ) na potravu a pak ji obratne rukou chyta za hubu a vytahuje ji z vody. Prihlasi se i nekolik dobrovolniku, kteri si to chteji taky zkusit, vcetne Petra. Bohuzel vsichni bez uspechu a tak si musime rybicku k obedu kupovat. Davame si tedy Barramundi & Chips & Salad – ti otrlejsi z nas si jdou minimalne 2x pridat (za stejne penize ). A ti ostatni co se stydi musi cekat na nakup v Woolworths.
Cestou k ubytovani Marek spatril na prechodu pro chodce zenu sveho srdce (Australopithecus Neaderthalis - jedna z mistnich domorodkyn ) Jeste mame cas na internet, vypaleni cd, Katka vyplnuje volnou chvili hranim na digeridoo ( domorody hudebni nastroj ). Ubytovani mame pro tento vecer v Palm Court hostel bacpackers v pokoji pro 10 lidi s dalsimi dvema Australany. Vecer hrajeme pro uspech opet slovenske prsi a bastime, co batoh a Woolworths dal..

7.den ST 05.07.2006
Protoze na dnesni den mame zase naplanovanu nejkratsi vzdalenost, vyjizdime na Nitmiluk Gorge park. Od 13:00 si pronajimame kanoe. Vznikaji 3 posadky po dvou clenech – Gabika + Misa, Janka + Marek a Katka + Petr. Diky rychlemu tempu, ktere jsme nasadili, souhre padel a taky diky tomu, ze jsme jeli proti proudu, jsme se nedostali dale, nez k prvnimu prenaseni.
Cestou zpet si vsimame dokonce sladkovodniho krokodyla odpocivajiciho na kmeni trcicim z vody. No asi by do te vody pred 15ti minutami nikdo z nas nevlezl. Sladkovodni krokodyli jsou pry hodni a nekousou. Jenom zuzlaji
Protoze posadka Katka – Petr diky souhre padel, chteli cestou tam i zpet videt oba brehy reky, doslo k vymene “manzelek” . Petr se prestehoval ke Gabce a Katka k Misovi. Mimochodem vymenu jsme provadeli na brehu, na kterem nechybela cedule POZOR KROKODYLI – NEVSTUPOVAT. ( samozrejme v anglictine ) Vecer prijizdime do kempu Lazy Lizzard ( Línej Ješter ) v Pine Creek. Na recepci nas uvital maly klucina ( vypadal, ze to tam ma pod palcem, vcetne prilehleho baru ) Ubytoval nas, vybral penize a obdaril nas nezbytnymi informacemi, kde co je. Za kolik tenhle brigadnik delal jsme se nedozvedeli. V baru/restauraci zrovna v televizi davali prenos rugby NSW – QLD. V baru visela cedule, ze do te doby nez QLD skoruje je levnejsi pivo. Te nabidce jsme nemohli odolat. Bohuzel vsak QLD rychle udelal body a tak se cena dostala o neco vys. Hrajeme karty – zoliky, nejdriv obycejne a pak “americke” podle Janky. Jeste pozdeji hrajeme trochu ping-pong pote, co jsme palky a micek sebrali malym detem a poslali je ležet.

8.den CT 06.07.2006
V Pine Creeku opoustime Stuart Hwy a vjizdime do Kakadu National Park. ( Mimochodem s ceskym slovem Kakadu to nema nic spolecneho, je to shoda ciste nahodna. Anglicky vyraz pro papouska Kakadu je Cockatoo ). Nekolik malo kilometru za zacatkem parku je Ranger’s station ( rangerska stanice ) pro vyzvednuti map a dulezitych informaci o tom, ktere cesty jsou uzavreny atp.
Za zminku stoji jeste vyhlidka jejiz jmeno se nakonec ukazalo zajimavejsim nez vyhlidka samotna – Bukbukluk . Protoze jsme nemeli jasne urcene misto odpocinku pro dnesni vecer, cestou jsme rozhodli, ze se ubytujeme v kempu Cooinda, protoze jsme preci jen trochu zhyckani civilizaci a potrebujeme i neco jineho, nez jen misto pro stan. Cestou odbocujeme na vodopady v Maguku. Jak se pozdeji ukazalo, byl to asi nejvetsi test pro nase 4WD. Cesta celou dobu ubihala v pohode, az nam bylo podezrele, proc je vlastne cesta znacena pouze pro 4WD. Po nekolika kilometrech jsme tomu prisli na kloub. Najednou cesta temer skoncila a cestu ( ted jiz drsnejsiho razu ) protinal potok. A byl to potok uctyhodnych rozmeru – no rekneme sirka tak 5 metru. A hloubka? Tu jsme teprve museli otestovat. Protoze jsme ale videli, ze ostatni do toho jdou, sli jsme do toho taky. Meli jsme sice zapnuty nahon na vsechna 4 kola, ale uprimne jsme byli radi, ze jsme tam nezustali. Potucek mel piskove dno a tak jsme v jedne fazi temer pouze hrabali vodu. No nastesti jsme se z toho vyhrabali a ani vodu jsme nenabrali, prestoze byla az ke dverim. Na konci cesty pro auto, se vydavame jeste dal uz po svych – k vodopadum. Protoze je dost horko, Misa, Petr, Janka a nakonec i Marek se koupou. Vracime se zpet stejnou cestou a tak tentokrat nam potucek nedela uz zadne problemy.
Ubytovavame se v kempu Cooinda. Za zminku stoji i nase rychla jizda v kempu, kde jsme jeli vice nez povolenych 5km/h (jeli jsme asi 11km/h) a vycinil nam chlapek z kempu, ktery nas pomerne dlouho stihal na kole.

9.den PA 07.07.2006
Janka se po ranu rozhodla, ze objetuje $50 za vylet na Yellow water, kde je k videni spousta druhu practva, krokodyly a dech berouci aboriginska “sexy” pruvodkyne ( dalsi objev Marka ) a 150 vyletniku na 3 lodich. Zbytek osadky vozidla dava kafe a internet ($2 za 10 minut MAZEC! ).
Kdyz jsme se vsichni zase sesli v kempu, vyrazili jsme smerem na Jim Jim Falls. Cestou se stavujeme ve Warradijan Aboriginal Cultural Centre.
Pri prijezdu na krizovatku na Jim Jim Falls se rozhodujeme, zda jet nebo nejet, protoze je tu nebezbeci, ze vodopady budou v obdobi sucha vyschle. Protoze muzska cast posadky je pro volbu jet, a zenska by radeji jela jinam ( i kdyz v nitru urcite taky chtely jet ), davame si limit pul hodiny na to, zda pojede nejake auto jiz od vodopadu, abychom mohli vyzvedet nejake informace, zda to ma vubec cenu. Doslova v posledni vymezene minute prijizdi jeep a v nem starsi manzele. Je rozhodnuto, na zaklade jejich rady jedeme na Jim Jim Falls. Cesta stejne jako na Maguk Falls ubihala ze zacatku v pohode, ale pak se cesta dost zhorsila a kazdou chvili to bylo o brodeni kdejakou vodou. Samozrejme jsme si nemohli nechat ujit foceni naseho Nissánka pri prujezdu vodou a myslim ze mame par dost povedenych fotek i videí. Twin Falls ( dalsi vodopady jeste kousek dal nez Jim Jim ) byly bohuzel uzavreny. Cestou zpatky potkavame naseho prvniho psa Dingo. Vubec nevypadal zle, spis jako domaci mazel, ktery mel hlad.
V podvecer se ubytovavame v kempu Jabiru ( kemp ma zvlastni kruhovy pudorys ) Po postaveni stanu jsme se rozhodli, ze dame pivo ve “meste”, ale po nekolika marnych pokusech ( bud meli zavreno, nebo vyzadovali spolecensky odev nebo alespon clenskou kartu ) jsme to vzdali a zkoncili jsme ve Fast Foodu a dali si Fish & Chips. Nutno uznat ze to bylo fakt dobre. Vracime se do kempu a protoze potrebujeme uhasit zizen, davame par kousku v restauraci v kempu. A opet po delsi dobe mame signal na mobilech.

10.den SO 08.07.2006
Po vyspani do ruzova, snidani a sbaleni stanu jsme se vydali na nakup v mistnim supermarketu a pak jsme odjizdeli ( trochu jsme se vraceli ) na prohlidku Aboriginskych kreseb na skalach do Nourlangie Rock. Protoze bylo vedro na padnuti, uz nevim kdo dostal ten napad, vydat se na nejakou “koupacku”. Vydali jsme se na Gubara pools na Petrovo prani a nutno dodat, ze z parkoviste 3 km pesky tam a 3 km zpet byl v tom vedru docela mazec. Navic cestou Petra prepadla megakobylka a pristala mu rovnou za krkem. Sice mu nic neudelala, ale mit neco takoveho za krkem, no nic moc. Na konci cesty jsme se smocili , i kdyz voda byla pomerne studena, ale v tom pocasi se to dalo. I diky dost velke vzdalenosti tam krome nas nebyla temer ani noha. V tom jezirku dokonce plavala vselijaka vodni havet, vcetne spousty rybek. Ty jsme pri odchodu nezapomneli nakrmit vsim ( krome konzerv ), co nam od svaciny zbylo. Vecer se ubytovavame v kempu Corroboree – pred kempem nas privitalo nekolik buvolu, klokani a v kleci tam meli pekneho krokodyla. Vecere se podavala opet ve stylu co auto dalo a vsechno jsme to ohrali na blizkem BBQ na drevo.

11.den NE 09.07.2006
Po snidani odjizdime na Adelaide River na atrakci zvanou Jumping Crocodilles ( Skakajici krokodyli ). Protoze lod Explorer vyjizdi az od 1:30pm, mame hromadu casu a tak jedeme na Window on the Wetlands – vyhlidka na mokriny a Wetlands Foggdam, kde jsme spatrili prvniho jestera. Na reku se vracime na cas. Lod Explorer je pruzkumnik doslova a do pismene. Hladina reky od okraje lodi je vzdalena jen nekolik decimetru. Pruvodkyne, ktera behem jizdy vysvetluje co, proc, kde a jak, je zaroven krmicem. Jelikoz krokodyl by jen tak do vysky nevyskocil, ma pro ne pripravenu bednu s potravou. Na dlouhy klacek s provazem vzdy privaze kus masa a zacne lakani krokodylu. Nikdy to netrva dele nez nekolik sekund, zajemce je tu. Vzdycky mu s tim bravurne uhne, ale na treti pokus uz mu to necha. Prece ho nebude drazdit vic nez je nutne. Takovy rozdrazdeny krokodyl by asi v nasi lodce udelal peknou paseku. Projizdka na rece Adelaide byla skutecnym zazitkem.
Odtud pokracujeme smerem na Litchfield National Park. Prvni mesteckem, kde se zastavujeme je Batchelor. Delame nakup a pak projizdime kolem jakehosi hradu. Zastavujeme a svete div se! On to Karlstejn! Ten zde vybudoval Cech Bernard Havlik, ktery zil a pracoval dlouha leta v Australii. Hrad byl sice z nam nepochopitelneho duvodu modry, ale presto se nam libil.
Pozdeji na motyli farme ( kde se bohuzel dozvidame, ze ted na ne neni vhodna sezona ), vypalujeme CD. Rovnez vyuzivame mistniho ping-pongoveho stolu a davame si lehci mac. Tak nejak jsme se zabrali do hry, ze se nam setmelo a do kempu Banyan Tree dorazime za hluboke tmy.
Uvitala nas dvojka zamestnancu-majitelu. Sli pred nasim autem a ukazovali nam cestu. Co chvili uskakovala z cesty vydesena zabka a jejich oblibenym sportem bylo kopani do nich. Jeste navic jsme zjistili, ze jsou to nemci a tak dostal jejich kemp hned prezdivku “Hitlerjugend kemp”.

12.den PO 10.07.2006
Dnesnim cilem bylo z velke casti projel Litchfield National Park. Navstivili jsme zvlastni termitiste – Magnetic Termit Mounds. Zvlastnosti techto termistist je, ze je termiti stavi vsechny v jednom smeru a stavi je plocha. Je to proto, ze jsou natoceny k magnetickemu polu Zeme a navic z druhe strany jim fouka vitr, takze by jim to spadlo . Zaroven se zde naleza jedno z nejvetsich termitist v Australii vubec.
Cestou mijime nekolik velice peknych vodopadu, jako napriklad Florence Falls, kde se i koupeme, fotime male Wallabi ( neco jako mali “klokani” ). Odtud mame v planu pokracovat na Lost City, bohuzel kvuli pozarum buše, je cesta pod pokutou A$2000 uzavrena.
Dalsimi zajimavymi vodopady jsou Tolmer Falls, je tu vybudovany most na peknou vyhlidku na ne. Poprve nam prebehl pres cestu klokan.
Poslednimi vodopady jsou Wangi Falls. Tady se koupeme ( az na vyjimky ) a fotime “megalednácka”. Tedy alespon jsme si ze zacatku mysleli, ze je to nejaky zmutovany pribuzny tohoto ptacka. Posleze jsme ale zjistili, ze je to Kokaburra. Jelikoz se ladujeme vsim, co zbylo k jidlu ( za vlast padlo nekolik lansmitu, nejaka nakladana kukurice ( pokud si dobre vzpominam, obeti byla Katka ), Kokaburra dostava taky svoji davku. A jestli po tom neumrela, tak tam zije dodnes.
Vecer nalezame utociste v Tumbling Waters. Je to celkem pekny kemp, uvnitr maji plotem vyhrazenou oblast s krokodyli a volierou s papousky. Na veceri jedeme do Berry Springs Palm Caffee, mimochodem meli to tam dobre a za prijatelne ceny. Takova prima domaci restaurace.

13.den UT 11.07.2006
Po ranu odjizdime na Berry Springs National Park. Jsou tam pekne vodopady, ve kterych nakonec absolvoval koupani jen Petr. Ja pisu denik a ostatni se placli na travu a usnuli.
Odtud je to jen nedaleko na Krokodyli farmu nedaleko Darwinu. Po prijezdu si davame hned krokodyli hamburger, takzvany Croc burger.
“Jen v tomto rybniku chovame pres osmdesat krokodylu”, vysvetluje nam pruvodkyne. Tezko je nam uverit, hladina v nevelkém rybniku se ani nehne. Chvili nato dva zamestnanci otevrou branku ve vysokem plote, kterym je rybnik obehnan. Dovnitr prinasi dve prepravky zabitych slepic. Buch, buch, buch… Telo slepice rytmicky tluce do zeme, signal k obedu. Nehlucne a bez jedine vlnky se nad hladinou objevi oci prvniho krokodyla. Za nim se objevuje dalsi. A dalsi. A dalsi… Nekteri plazi vylezaji az na breh, zrizenci se jim slepicemi zrucne trefuji primo do tlamy. Par trhnuti hlavou a cela slepice jedinym polknutim mizi v krokodylove brise. Revolver za pasem jednoho ze zrizencu napovida, ze ne vzdycky musi byt poledni krmeni takto klidne. Meli jsme take moznost “pochovat” si i nekolik hadu. Jako sala na krku je to docela slusive a nikdo si na vas pak nedovoli.
Nedaleko odtud je jeste Digiridoo Hut – kde se da zakoupit typicke aboriginske umeni, jako digiridoo ( hudebni nastroj domorodcu ) obrazy sosky atp. Katka se pokousela na digiridoo hrat nekolikrat v NT a celkem uspesne. Hra v Digiridoo Hut ale byla ta nejuspesnejsi. Z nastroje na ktery hrala, totiz po “produkci” vylezl svab.
Potom jeste delame nakup ve Woolworths a ubytovavame se kempu, ktery dostal prezdivku “Na Ranveji”. To proto, ze za stanem mame hned hlavni silnici a za silnici letistni ranvej. Jesteze letiste v Darvinu neni tak frekventovane a tak se to dalo prezit.

14.den ST 12.07.2006
Po sbaleni stanu, odjizdime na prohlidku mesta Darwinu. Petr se od nas oddelil a provozoval vlastni aktivity a tak my zbyvajici delame prochazku podel pobrezi a pak navstevujeme botanickou zahradu pojmenovanou jak jinak po Charlesu Darwinovi, zakladateli evolucni teorie. Uprimne receno videli jsme uz hezci botanicke zahrady. Je ale pravda, ze tato jako jedina ma spoustu stromu baobab ( anglicky Boab ). Odlet do Cairns mame na dnesek naplanovan na 03:55 rano, takze jsme vecer a rano travili pospavanim v aute, nekteri v letistni hale. Pred odletem vracime klice od auta do prislusne schranky a co jeste netusime, ze zacinaji problemy s autem, respektive s platbou. Ve zkratce se jedna o to, ze pokud tady v AU nekomu poskytnete udaje o kreditni karte ( coz jsme museli ) mohou oni bez vaseho dalsiho souhlasu, z uctu strhnout jakoukoliv castku. To se take prihodilo. Horkotezko jsme to z nich dostavali zpet, ale nakonec se podarilo.

15.den CT 13.07.2006
Priletame do Cairns a vita nas pomerne husty dest. Udajne v teto rocni dobe prsi Cairns tak 5 dni v mesici ( jak se pozdeji ukazuje, bylo to zrejme nasich 5 dni ). Hledame ubytovani hned z letiste a pokud mozno z odvozem z letiste zdarma, protoze se nam nechce utracet za taxi, zvlast, kdyz prsi a nevime kam jedeme. Mame stesti az na desaty telefonicky pokus, vsechno ostatni je totiz plne. Dnes tedy bydlime v Parkview Backpackers. Ubytovani hruza hruzouci za $25 na noc na osobu. Nejen spartanske vybaveni pokoje ( dohromady 3 palandy, bez lednice, skrine, socialni zarizeni na chodbe jsou 2 toalety dohromady asi pro 50 ubytovanych, 2 mala umyvadelka ( pri ranni hygiene je to hukot ), a jedna sprcha. Petrovi se navic podarilo rozbit jednu z vyplni okna ( a babicka co tam uklizela, to pekne zcerstva naprasila majitelovi ).
Courame trochu po meste, ale kvuli neprizni pocasi jen kratce. Potom planujeme dalsi aktivity v zavislosti na pocasi a predevsim prestehovani se jinam. Nanestesti tady mame zaplaceny 2 noci, takze vypadnout by byli vyhozene penize. Veceri mame ve Wool Shed. ( diky ubytovani zdarma, nebo za mensi poplatecek je moznost i vetsi porce ).

16.den PA 14.07.2006
Na dnesek jsme naplanovali vylet na Fitzroy Island. Protoze jsme s Gabcou jeste rano vyrazili vypalovat CD, stihali jsme lod jen tak tak, no spis jsme zpusobili mensi zpozdeni .
Na ostrove jsme se rozhodli pro opalovani na Nuda plazi ( Nudey Beach ), protoze pocasi nam docela vyslo. Prosli jsme se trasu na Secret Garden, ale na konci nebyla zadna zahrada, proste se to jen tak jmenovalo. Dalsi aktivitou, pro kterou jsme se rozhodli, byl vystup na Summit, tedy nejvyssi misto na ostrove. Petr zdolal Summit, zatimco jsme se mi ostatni valeli na plazi. My pak vyrazili a on si zatim pujcil kajak. Ja, Gabca a Katka jsme vyrazili. Cesta to byla celkem narocna. Ja jsem zdolal vrchol a holky zustaly na “Half” Summit ( jak jsme si to misto pojmenovali ). Po navratu jsme nemohli Marka poznat, byl do ruzova spalen. Proto vyfasoval na par dni prezdivku prasatko.
Na zaver jeste Janka a Marek absolvolali za mensi poplatecek jizdu na rychlolodi Thunderbolt I.

17.den SO 15.07.2006
Konecne uplynuly dva dny v terapii zvane Parkview a stehujeme se do neceho “mensiho a utulnejsiho” do Jimmy’s Backpackrers primo na Esplanade. Totalne jsme proflakali den – opet prsi a vsem se chce spat. Trochu odpoledne bloumame po meste, vymetame ruzna Coffee a pak zakotvujeme v McDonaldu. Vecere davame opet ve Wool Shed. Tentokrat si vsichni priplatili, protoze ta porce zdarma neni zas tak velika.

18.den NE 16.07.2006
V planu na dnesni den je v 07:30am odjezd lodi Sea Star na potapeni se na Velkem barierovem utesu ( Great Barrier Reef ), konkretne na Michaelmas Cay a Hastings Reef. Rano nam trochu poprchavalo a vypadalo to, ze to tak zustane cely den. Nakonec se ale pocasi precijen umoudrilo a sem tam vysvitlo i slunicko. Potapeni s bombou meni zadna velka veda, dostanete par instrukci jak se pod vodou komunikuje a co delat v pripadech, kdy vam treba do bryli natece voda ( i voda se da pod vodou vytlacit ven ) atp. Janka s ja jsme byli nakonec jedini, kteri jsme se potapeli na druhem miste, sice za mensi poplatecek $30, ale stalo to za to. Je opravdu temer neskutecne, co se skryva pouze par metru pod hladinou za zivot a barvy. Opravdovy zazitek. Ryby vseho druhu, barev, a stejne tak i koraly. Jen cesta zpet byla dost unavna, nejen, ze jsme byli utahani ale udelalo se i dost chladno.
Do Cairns se dostavame okolo pate odpoledne. K veceri si davame pizzu od Domino Pizza.



19.den PO 17.07.2006
Po ranu vyrazime na kratsi vylet na Northern Beaches ( severni plaze ), protoze v Cairns je sice “plaz” ale pri odlivu je tam jen bahno, a pri prilivu je tam po kotniky vody. A protoze je vsude melko, bahno pri odlivu je videt na nekolik kilometru daleko. Za nejakych 20 minut dorazime na TRINITY BEACH. Protoze ale neni pocasi na koupani a ani neni nejake zvlastni teplo, lehame si na plaz jen tak v satech a temer vsichni usiname. Mam pocit, ze do vody vlezl jen Petr. Prestoze jsme na plazi lezeli obleceni, dokazali si nekteri jedinci spalit alespon oblicej. Katka proto dostava prezdivku Cervena Karkulka. Vecer si delame nedaleko “plaze” veceri na BBQ.



20.den UT 18.07.2006
Rano musime do 10:00am sbalit a opustit backpacker. Zustava pouze Petr, ktery si prodluzuje dovolenou o par dni a ma v umyslu absolvovat jeste nekolik atrakci, jako napriklad bungee jumping ( ktery nakonec skutecne podstoupil ). Ve 12:30 nam to leti zase zpet do Sydney.
Kdyz jsme dorazili na prepazku JetStar na letisti, nevychazeli jsme z prekvapeni. Slecna nam sice potvrdila, ze rezervaci letenek skutecne mame 18. ale predchoziho mesice!!! Jako vzdycky pri nejake smule se nestane spatne jen jedna vec. Uz pri zakoupeni slecne nefungovala tiskarna, a tak mi to poslala mailem. Takze na miste to neslo hned zkontrolovat. Navic zrejme zamenila mesice June a July ( tedy cerven a cervenec ), cehoz si na prvni pohled clovek taky nemusi vsimnout. No a tak si toho nikdo z nas taky nevsiml. Kontroloval se hlavne cas a misto odletu, ne vsak datum. Protoze nam JetStar nenabidl zadnou kompenzaci ( ostatne to maji ve smluve, ze penize za levne letenky nevraceji ), museli jsme se poohlednout po jinem letu. Protoze jsme se museli dostat do Sydney stuj co stuj v ten samy den ( navazovala na to prace a skola ), museli jsme nakonec vzit zavdek letem Quantas za A$347.70/osoba !!!
Nastesti let probihal bez sebemensich komplikaci, ostatne jak se muzete presvedcit na obrazku

Celkem jsme na ceste v Severnim Teritoriu ujeli 3148 km.


Pro mapu masi trasy kliknete tady


Publikoval: Hexaghon

 


Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Bezpečnostní kód: Bezpečnostní kód
Do tohoto pole vložte bezpečnostní kód:

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde.


Související odkazy
· Více o tématu
· Další články od autora Hexaghon
Je rajce ovoce nebo zelenina? Jak odstranime skvrny od cerveneho vina?



Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 3

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné



Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek




"AUSTRALIA TRIP" | Přihlásit/Registrovat | 0 komentářů
Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.








Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím zaregistrujte se.





Powered by Copyright © UNITED-NUKE CMS. All Rights Reserved.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.04 sekund

Nahoru