Vítejte na Australia 2005 - 2008
 
    


Menu
· Domů
· Ankety
· Doporučte nás
· Články
· Články Archiv
· Fotogalerie
· Downloads/Ke stažení
· Kurzovní lístek ČNB
· Napište nám...
· Návštěvní kniha
· Přihlášení - Menu
· Satelitní Mapa
· Smajlíci / Smilies
· Statistika webu
· Top 10
· Zajímavé odkazy
· Otestujte si svoje geografické znalosti



Články z cest

Australia
Jak ovládat náš web
Doprava v Sydney
Slunce, opalování a pláže
Co vás může potkat na silnici
Domácnost, nákupy a trocha alkoholu
Nejen vodou živ je člověk
Australia Day 2007, Pebbly Beach & Jervis Bay
Heartbreak Ridge Paintball
A1 Grand Prix Sydney
Queen Mary 2 & Queen Elizabeth 2
Formula 1 ING Grand Prix Melbourne 2007
Earth Hour – 60 Minutes
Great Ocean Road
Sydney Harbour Bridge
USS Kitty Hawk (CV-63)
Whale watching – Pozorování velryb
Gold Coast – Zlaté pobřeží
Airbus A380
Australian International Motor Show
Hunter Valley
Sydney-Hobart Race
Queen Victoria & Queen Elizabeth 2
Captain Cook Coffee Cruise
Je rajče ovoce nebo zelenina? Jak odstraníme skvrny od červeného vína?
Australian Trip NT & QLD
Veselé Velikonoce aneb co se jinam nevešlo...
Fort Denison
Sydney Opera House
Mardi Gras - festival gayů a lesbiček
Australské vlajky
Maritime Museum
Pobřežní procházka Bondi - Coogee
Czenglish, aneb tohle vás ve škole nenaučí
Sydney Olympic Park - Kola
Jak jsme (ne)dostali víza do USA, ale do Číny
Výlet do hlavního města Canberra
Minus 5 Bar
V Austrálii se žije blaze
New Zealand
  Deníček I.část
  Deníček II.část
  Deníček III.část + doporučení na cestu
  Nový Zéland vybírá novou státní zástavu
Japan
  Deníček I.část
  Deníček II.část
  Zajímavosti a rady na cestu
Singapore
  Deníček Singapur
  Zajímavosti a rady na cestu
Malaysia
  Deníček Malajsie
  Zajímavosti a rady na cestu
Thailand
  Deníček Thajsko
  Zajímavosti a rady na cestu
Laos
  Na skok do Laosu
Fiji
  Deníček Fiji
Hong Kong
  Deníček z cesty
  Praktické rady a zajímavosti – Hong Kong
Macau
  Výlet do Macau
  Praktické rady a zajímavosti – Macau
China
  Čína I.část; Peking, Xian
  Čína II.část; Chengdu, Shanghai
Czech Republic
  Letadla, auta, vlaky, lodě a autobusy
  Registrační značka s vlastním motivem?
  Zastavili se u nás kamarádi ze Slovenska
  PF 2009 aneb co se jinam nevešlo
  Ukradli Vám mobil? Poradíme, co dělat
  Registrační značka s vlastním motivem 2
United Kingdom
  Manchester
Slovakia
  Vysoké Tatry
Austria
  Drávská cyklostezka - Drauradweg
Sri Lanka
  Deníček Srí Lanka
Turkey
  Připravujeme
Hungary
  Balaton - Moře našich rodičů
Slovenia
  Připravujeme
Romania
  Připravujeme
Denmark
  Připravujeme



Statistiky
TOPlist


ikonka Google Pagerank
ikonka S-rank
Alexa Rank
ikonka Jyxorank
TOPlist Counter.cz


Weather / Počasí

 
Vysoké Tatry

  Publikováno: Úterý, 08.08. 2017 - 20:49:42
     Autor: Hexaghon    Téma:


Vysoké Tatry



Den první - den příjezdu
Hned po ubytování ve Starém Smokovci (1025 m.n.m.) v Resortu Hrebienok jsme se rozhodli, že se vydáme hned na první výšlap.
Mimochodem Starý Smokovec je nejstarší turistické centrum Vysokých Tater. Z Prahy jsme vyjeli již v 5h. ráno, (mimochodem dobře jsme udělali, jak jsme se později dočetli zde) protože chtěli projet českou D1 bez problémů. Do cíle to bylo podle navigace něco přes 6 hodin cesty. S drobnými přestávkami jsme dorazili na pohodu asi ve 14:00, současně se slovenským teamem jedoucím z Bratislavy.
Lanovka Starý Smokovec - Hrebienok
Po rychlé aklimatizaci a bojové poradě , jsme vyrazli na nejbližší a nejdostupnější vrchol ze Starého Smokovca - Hrebienok (1285 m.n.m.)
Trasa je přehledně k dispozici zde. Nahoru to není nijak náročná cesta, necelých 2,6 km a s časem asi 1h 17min s převýšením 255 m.n.m., nicméně byla okořeněna mými botami, zakoupenými ještě v Sydney a použitými asi jen 2x. Jejich poločas rozpadu byl tak rychlý, že již v polovině výstupu byly obě podrážky odlepené více jak do poloviny a tak jsem bavil svou obuví nejen celou naší skupinu, ale jistě i kolemjdoucí, jejichž pohledy jsem raději nevnímal.
Po několika designových úpravách mých bot za pomoci gumiček do vlasů se pokračovalo ve stoupání. Všichni jsme úspěšně zdolali vrchol a nahoře jsme se rozhodovali, co dál.
Hrebienok je turistickým střediskem výstupů do Veľkej a Malej Studenej doliny a nebo na Slavkovský štít. Atrakce, které si nemůžete nevšimnout, je 350 kg vážící železný „medveď Kubo“, který dohlíží na to, aby se turisti cítili bezpečně. Mimo to, se s ním můžete odfotit a odnést si domů vzpomínku, na které se bude vyjímat Lomnický štít, pokud bude příznivé počasí.
Jednak proto, že čas pokročil a také s ohledem ke kvalitě mé obuvi jsme se nepouštěli do žádných větších akcí.

Zvolili jsme proto cestu jen na Bilíkovu chatu (1255 m.n.m.), což je cca 5 minut cesta z Hrebienku.
Tam jsme dali pauzu, pojedli trochu halušek a polévek a vydali se zpět. Polévky za cca 3€, halušky za 6€
Cesta dolů je stejně dlouhá, ale časově pochopitelně kratší. Dá se jít po kamenité cestě nebo po asfaltce. Po té je to trochu delší, ale pohodlnější.
Nakonec vzhledem i k mým flip-flopům na nohách, u kterých se již dokonale oddělila podrážka a odrolila pěna mezi podrážkou a botou, jsme zvolili cestu po asfaltu.
Rovněž se můžete i nechat vyvézt lanovkou. Pozemní lanová dráha Starý Smokovec – Hrebienok, zprovozněná 22/12/2007, překonává na 1937 metrech délky převýšení 247 metrů. Jízda trvá cca 5 minut a přepravní kapacita je 900 osob za hodinu. Cena za dospělého nahoru je 8€ a dítě 5€, zpáteční je za 9€ respektive 6€. Za 4,5 minuty docela masakr. Trasa lanovky je k dispozici zde.
Večer jsme pojali v duchu popíjení a plánů, co další den vzhledem k deštivé předpovědi.

Druhý den se již od rána mraky rozehnaly a předpověď byla o moc příznivější, mimochodem používáme ke sledování předpovědi stránky yr.no nebo je aplikace ke stažení do vašich telefonů pro Android a iOS a tak jsme se rozhodli pro trasu na Popradské pleso. Pro oživení dětem jsme jeli vlakem do stanice Popradské pleso.
Popradské pleso
Nádraží ve Starém Smokovci je od Resortu Hrebienok co by kamenem dohodil a cesta vlakem do zastávky Popradské pleso trvá 37 minut a zpáteční lístek stojí 3€, dětský do 6ti let 1.50€. Dá se koupit i sms zprávou, detaily jsou zde. Pokud máte ale lístek z pokladny, nezapomeňte si ho ve vlaku označit. Nicméně průvodčího jsme tu nepotkali.
Můžete se tu setkat i s výrazem Tatranská električka (tramvaj) . Je to proto, dříve, než byly nasazeny současné vozy, vypadal vlak skutečně jako tramvaj.
Jízdní řády jsou k dispozici zde, je ale jistě jednodušší si vyzvednout letáček s jízdními řády na pokladně při kupování lístků.
Symbolický cintorín



Klikni zde pro mapu železnice (SK PDF 0,60 MB)


Celá cesta z vlakové zastávky Popradské pleso na samotné Popradské pleso je pohodlná po asfalce a podle mapy je to 4,2km a trvá to 1,36h. My, protože jsme byli s dětmi a cestou jsme se stavovali tu na lesní jahody, tu na lesní jahody, tu u vodopádu, tu na lesní jahody a tu na odpočívadle, jsme to šli tak 2-3hodiny nejmíň.
Na Horském hotelu Popradské pleso jsme dali vydatný oběd a po něm bylo v plánu obejít samotné pleso kolem dokola. Bohužel plány nám zhatilo počasí, když se rozpršelo. Byla to sice přeháňka asi na 20 minut, ale to jsme nevěděli a tak jsme raději vyrazili po stejné trase dolů.
Každopádně doporučuje se cestou stavit na Symbolickom cintoríně, je to cca 10min z trasy. Je to místo, kde mají svoje desky na skalách připevněni ti, kteří zahynuli ve skalách, převážně v Tatrách, ale i jinde.
Trasa přehledně k dispozici zde.



Třetí den jsme naplánovali na Štrbské pleso. Protože vlak je v tomto ohledu poměrně neflexibilní, a protože Janka s Markem měli v plánu se odtamtud přesouvat rovnou do Bratislavy, jelo se auty.
Cesta kolem nezabere příliš času a je to na pohodu. Pleso je jedno ze čtyř ples ve slovenské části Tater, kde žijí ryby. Kromě zde se ještě vyskytují na Novém Štrbském plese, Popradském plese a Veľkom Hlincovo plese. V roce 2008 zde byly obnoveny projížďky na lodičkách.
Štrbské pleso je nejtypičtější morénové ledovcové jezero, pleso na jižní straně Vysokých Tater na
Štrbské pleso
Slovensku. Leží v 1346,6 m.n.m. a má rozlohu 19,67 ha, je 640 m dlouhé a 600 m široké. Maximální hloubka je 20 m.
My se prošli kolem dokola. Protože byla cesta snad úplně všude poseta malými žabkami, které se děti rozhodli všechny zachránit, šli jsme ty 2 kilometry snad víc jak 2 hodiny. Trasa kolem Štrbského plesa k dispozici zde

Protože nám cestou trochu vyhládlo, stavili jsme se v restauraci Stará pošta na dezerty a kávu. Celkem příjemné prostředí, venku jsou i kožešiny a deky pro případ chladnějšího prostředí.

Protože jsme měli spoustu času, stavili jsme se v kolibě u Tinkera. V Tatranské Poliance se odbočí vpravo směrem na Batizovce nebo Gerlachov (pozor, značeno jen ze směru od Starého Skokovca) a na konci cesty je prima zdarma minizoo pro děti.
Pávi, koně, papoušci, kozy, labutě atp. Čas strávený krmením je k nezaplacení.

Protože právě zde jsme se rozloučili se slovenskou výpravou a odpoledne bylo stále víceméně k dispozici, ještě jsme strávili příjemný čas v místní Tricklandii, dost nám to
Tricklandia
připomnělo Nový Zéland a návštěvu Puzzling Worldu - 19/12/2006 v Queenstown.
Jednak před návštěvou doporučujeme udělat si rezervaci přes jejich web stránky, některé termíny mohou být plné a zároveň si stáhněte aplikaci pro telefon. Oživí vám to fotografie. Aplikace má přes 50MB a tak stahovat to na poslední chvíli nemusí být velká zábava.
Hlavně mějte nabité telefony na maximum, aplikace žere i trávu kolem budovy. Ceny, na to že tam smí člověk zůstat maximálně hodinu, nejsou zrovna lidové. Rodinná 2+2 je za 25€, Jinak dospělý za 9€ a dítě 6€.

Čtvrtý den byl na počasí opravdu hrůza. Pršelo od samého rána. Proto jsme museli vymyslet nějaký program, který nebude moc venku, nebo jen minimálně. Proto jsme zvolili návštěvu Belianské jaskyně. Je to jediná zpřístupněná jeskyně v oblasti Vysokých Tater. Trasa prohlídky měří 1370 m (celý komplex má 3829 m) a na trase s převýšením 125m (zhruba stejné, jako musíte vyšlápnout od parkoviště ke vchodu do jeskyně) je 860 schodů. Prohlídka trvá asi 70 minut a v jeskyni je jen 5°C. Vyplatí se vyrazit brzy. Ze Starého Smokovce je to 15-20 minut autem. Dojeli jsme asi v 9:45 a všude už byla spousta lidí. Parking se za pěkného počasí dá najít i před samotnou vesnicí Tatranská Kotlina a dojít to pěšky. Těch míst je ale jen pár, ale jsou zdarma. Na kraji vesnice je parking za 3€ a zbytek tak ještě 600m dojít
Belianská jaskyňa
pěsky ke startu do kopce k jeskyni. Jinak těsně u výstupu k jeskyni je parking (vpravo, pokud jedete od Tatranské Lomnice) za 3,50€ přes ulici je to 4,50€.
Parkovištěm to ale nekončí. K jeskyni je třeba se dostat ještě cestou do kopce, dlouhou necelý 1km.
Jeskyně třeba v porovnání s námi nedávnou navštívenou Punkevní jeskyní v oblasti Moravského krasu má mnohem chudší krápníkovou výzdobu, ale zase je o 270m delší (bez plavby na lodičkách). Výklad průvodkyně byl misty dost vtipný, takže nuda rozhodně nebyla.
Jeskyně je pravidelně uzavřena každé pondělí. Ostatní dny se prohlídky konají každou hodinu, ale v době, kdy jsme tam byli my, zvýšili frekvenci na každých 15 minut 60návštěvníků. Když jsme pak odcházeli, stáli návštěvníci ve frontě až k bráně, která nesla text Belianská jaskyňa 250 m. Tedy čekání i při té vysoké frekvenci minimálně na hodinu až dvě. Jo a pokud chcete v jeskyni fotit, je potřeba zaplatit rovnou u kasy poplatek 10€. Dá se to ale zaplatit i průvodkyni na trase.

Pátý den jsem si vybrali pro relaxaci. Sice jsme chtěli navštívit proslulé středisko Tatralandia, ale volba nakonec padla na AquaCity Poprad. Ani ne kvůli ceně, celodenní vstupné je dost podobné, ale hlavně kvůli limitu výšky pro děti na tobogány. Ta je na některé 120 cm a na některé 140 cm. A protože v Tatralandii jsou dost striktní, volba byla jasná.
V AquaCity Poprad využívají termálních pramenů a tak jsou teplé nejen ty vnitřní, ale jeden
AquaCity Poprad
z venkovních má suprových 38°C. A protože venkovní teplota dosahovala ten den maximálně 20°C, bylo to něco neskutečného.
Každý už asi někdy v nějakém aquaparku byl, takže se tu nebudu zbytečně rozepisovat. Jediné co zmíním, je asi tragické jídlo, jako asi ve všech zařízeních tohoto druhu. Pro představu kuřecí řízek a hranolky 11€.

Šestý a poslední den našeho pobytu jsme si vybrali něco trochu náročnějšího. Vlakem jsme vyrazli do Tatranské Lomnice, opět se vyplatí trochu si přivstat. Odjezd v 09:14 a cesta trvá jen asi 10min.
Z lanovky se vydat na hlavní ulici a tam vpravo. Nenechat se zmást davem, který míří i na místní bobovou dráhu.
Za penziónem Encián zabočit doprava do stráně a směr lanovka. Až budete pod lanovkou, nejděte rovnou k lanovce, ale na druhou stranu (vpravo), tam je hlavní kasa.
Dospělí nahoru na Skalnaté jedou za 16€ a děti za 11€ (zpáteční je za 19€ a 14€). Ke zvolené jízdence si nezapomeňte připočíst 2€ za to, že je plastová a tudíž vratná. Někde nahoře (prý je ale vratná všude…). My na to zapomněli a tak máme suvenýry za 8€

Nahoře je prima si obejít si Skalnaté pleso, zabere to jen pár minut a rovněž si vylézt k místní observatoři. Dají se tu udělat všude super fotky v pozadí s lanovkou na Lomničák.
Skalnaté pleso je typické vysokohorské jezero, které vzniklo po skončení doby ledové. Maximální hloubka jezera je 4,5m a pokud jsou příznivé podmínky, naplněné jezero má až 0,5 ha a obsahuje 2800m3 vody. Ročně se sem podívá přes 200.000 turistů.
Takovou zajímavostí je, že Tatry se v současnosti zdvihají rychlostí 2–3 cm za rok. Zároveň však povětrnostními vlivy a geologickou činností vody a sněhu ubývají. V praxi to znamená, že co stihne vyrůst, ze sebe zase shodí.
Lanovka na Lomnický štít
Lanovku na Skalnaté pleso rezervovat netřeba, zato lanovku na Lomnický štít je rezervovat třeba. Dělá se to přes stránku gopass.sk, ale byl to boj se tím vůbec prokousat, protože mi to nejprve furt hlásilo, že zvolený termín je chybný a pak zase, že jsem přidal moc osob, no hrůza. Jestli se to někomu z vás povede, tak klobouk dolů.
Rezervace je max. 6 dní dopředu. Bohužel koupený termín je platný a tak je holt smůla, když nahoře není nic vidět.
Smíte tam pobýt maximálně 50 minut a pak se frčí dolů. Teple se oblečte. Dole v Lomnici bylo 17°C, na Skalnatém Plese 9°C a na Lomnickém Štítu oznamovali 6°C. Takhle bylo i na prohlídce v Belianské jeskyni, ale tam nefouká...
Setkání s liškou
Cesta pěšky dolů na Hrebienok po červené je asi alespoň z počátku jednodušší, než cesta nahoru, ale jen proto, že je to dolů, ale i to má svoje nevýhody. Cesta je kamenitá, tu menší, tu větší balvany. Bez kamenů je jen úsek Hrebienok - rozcestí nad Reinerovou chatou, což je asi jen 20 minut chůze.
Celkem je to asi jen 9km, ale protože je to v horském terénu, o to větší obdiv dětem, které to dají.
Celá trasa je k dispozici zde.

Pro zajímavost zde uvádím několik webkamer:
01/ Hrebienok
02/ Hrebienok Tatranský dóm
03/ Skalnaté pleso I.
04/ Skalnaté pleso II.
05/ Lomnický štít
06/ Lomnické Sedlo
07/ Stanice Štart, mezistanice lanovky na Skalnaté pleso
08/ Tatranská Lomnice
09/ Tatranská Lomnice Maxiland
10/ Štrbské pleso
11/ Štrbské pleso Skokanský mostík
12/ Solisko



Publikoval: Hexaghon

 


Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Bezpečnostní kód: Bezpečnostní kód
Do tohoto pole vložte bezpečnostní kód:

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde.


Související odkazy
· Více o tématu
· Další články od autora Hexaghon
Je rajce ovoce nebo zelenina? Jak odstranime skvrny od cerveneho vina?



Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 0
Účastníků: 0

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné



Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek




"Vysoké Tatry" | Přihlásit/Registrovat | 0 komentářů
Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.








Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím zaregistrujte se.





Powered by Copyright © UNITED-NUKE CMS. All Rights Reserved.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.04 sekund

Nahoru