Vítejte na Australia 2005 - 2008
 
    


Menu
· Domů
· Ankety
· Doporučte nás
· Články
· Články Archiv
· Fotogalerie
· Downloads/Ke stažení
· Kurzovní lístek ČNB
· Napište nám...
· Návštěvní kniha
· Přihlášení - Menu
· Satelitní Mapa
· Smajlíci / Smilies
· Statistika webu
· Top 10
· Zajímavé odkazy
· Otestujte si svoje geografické znalosti



Články z cest
Australia
Jak ovládat náš web
Doprava v Sydney
Slunce, opalování a pláže
Co vás může potkat na silnici
Domácnost, nákupy a trocha alkoholu
Nejen vodou živ je člověk
Australia Day 2007, Pebbly Beach & Jervis Bay
Heartbreak Ridge Paintball
A1 Grand Prix Sydney
Queen Mary 2 & Queen Elizabeth 2
Formula 1 ING Grand Prix Melbourne 2007
Earth Hour – 60 Minutes
Great Ocean Road
Sydney Harbour Bridge
USS Kitty Hawk (CV-63)
Whale watching – Pozorování velryb
Gold Coast – Zlaté pobřeží
Airbus A380
Australian International Motor Show
Hunter Valley
Sydney-Hobart Race
Queen Victoria & Queen Elizabeth 2
Captain Cook Coffee Cruise
Je rajče ovoce nebo zelenina? Jak odstraníme skvrny od červeného vína?
Australian Trip NT & QLD
Veselé Velikonoce aneb co se jinam nevešlo...
Fort Denison
Sydney Opera House
Mardi Gras - festival gayů a lesbiček
Australské vlajky
Maritime Museum
Pobřežní procházka Bondi - Coogee
Czenglish, aneb tohle vás ve škole nenaučí
Sydney Olympic Park - Kola
Jak jsme (ne)dostali víza do USA, ale do Číny
Výlet do hlavního města Canberra
Minus 5 Bar
V Austrálii se žije blaze
New Zealand
  Deníček I.část
  Deníček II.část
  Deníček III.část + doporučení na cestu
  Nový Zéland vybírá novou státní zástavu
Japan
  Deníček I.část
  Deníček II.část
  Zajímavosti a rady na cestu
Singapore
  Deníček Singapur
  Zajímavosti a rady na cestu
Malaysia
  Deníček Malajsie
  Zajímavosti a rady na cestu
Thailand
  Deníček Thajsko
  Zajímavosti a rady na cestu
Laos
  Na skok do Laosu
Fiji
  Deníček Fiji
Hong Kong
  Deníček z cesty
  Praktické rady a zajímavosti – Hong Kong
Macau
  Výlet do Macau
  Praktické rady a zajímavosti – Macau
China
  Čína I.část; Peking, Xian
  Čína II.část; Chengdu, Shanghai
Czech Republic
  Letadla, auta, vlaky, lodě a autobusy
  Registrační značka s vlastním motivem?
  Zastavili se u nás kamarádi ze Slovenska
  PF 2009 aneb co se jinam nevešlo
  Ukradli Vám mobil? Poradíme, co dělat
  Registrační značka s vlastním motivem 2
United Kingdom
  Manchester
Slovakia
  Vysoké Tatry
Austria
  Drávská cyklostezka - Drauradweg
Sri Lanka
  Deníček Srí Lanka
Turkey
  Připravujeme
Hungary
  Balaton - Moře našich rodičů
Slovenia
  Připravujeme
Romania
  Připravujeme
Denmark
  Deníček I. část
  Deníček II. část
  Zajímavosti a rady na cestu
Sweden
  Na skok do Švédska
Tunisia
  Připravujeme



Statistiky
TOPlist


ikonka Google Pagerank
ikonka S-rank
Alexa Rank
ikonka Jyxorank
TOPlist Counter.cz


Weather / Počasí

 
Thailand

  Publikováno: Středa, 20.02. 2008 - 14:22:18
     Autor: Hexaghon    Téma:


Dovolená Singapore-Malaysia-Thailand

Cást III. - Thailand



Na skok do Laosu


Phuket Sobota 19/01/08
Na dnesni den mame rezervaci letenek s Air Asia na ostrov Phuket. Monorailem jsme se tedy presunuli na stanici Kuala Lumpur KL Sentral a odtud KLIA (Kuala Lumpur International Airport ) Ekspres servisem ( vlak co nikde nestavi, tedy na zacatku a na konci jo ) za RM35/osoba. Po prijezdu na letiste jsme zjistili, ze se jeste musime presunout na jiny terminal. Moznosti byly 2. Bus za RM1.50/osoba nebo taxi za RM40/osoba. Protoze jsme meli spoustu casu, rozhodnuti bylo nasnade.
Let s Air Asia probihal v klidu, tedy az na nastup, to byl trochu fofr, protoze jsme se courali po Duty Free Shopu a nevnimali hlaseni k nastupu, takze nam to skoro uletelo .
Po priletu na Phuket probehla standardni procedura s imigracnim oddelenim a jelo se do mesta.
Samotne mesto Phuket je vzdalene od letiste cca 33km ( pul hodiny cesty ). My jsme usmlouvali cenu na 400B ( Thajsko ma menovou jednotku Thajsky Baht ( cti bát ) a v temer v soukromem voze Toyota Corolla jsme se dostali do mesta. Cestou nas jeste ridic vyklopil v informacich ( no spis to byl pro nej ksefticek ), kde nam doporucovali vsemozne ubytovani. My jsme vyuzili nabidky rezervace ferry na ostrov Phi Phi, protoze tam stejne jedeme, a vzali jsme to i zpet. Standardni cena je 600B/osoba jedna cesta. My to celkem mame tam i zpet za 2 osoby za 1800B, tedy se slevou 600B. Vzali jsme si jeste doporuceni na jedno ubytovani, ktere jsme nakonec i vzali. Imperial Hotel Phuket (750B/pokoj pro 2 osoby s A/C, TV , vlastni koupelnou a postelemi )
Jelikoz je Phuket turisticka destinace, a na shopping zrovna nejsme, vyrazili jsme na plaz, doporucovanou jako nejhezci a zaroven i nejblizsi – Patong Beach. Transport byl autobusem (20B/osoba ), ktery vznikl zrejme transformaci z velkeho nakladaku. Do autobusu se nastupovalo zezadu (nebudu psat zadnimi dvermi, jelikoz dvere tam vubec nebyly a autobus jel celou dobu otevreny), v autobusu byly podelne tri drevene lavice a okna tam nebyla, takze se clovek klidne mohl vyklonit a pozorovat dopravu. Prestoze jsme prijeli v dost pokrocilou hodinu ( v 6pm se z plaze uklizi vsechny lehatka a slunecniky ), jeste jsme dali slanou koupel v dost teple vode. No neni divu, je tu denne 35°C .
Do hotelu jsme se svezli vozitkem Tuk-Tuk (400B, neco jako maly nakladacek upraveny pro prevoz lidi ), protoze posledni autobus do centra mesta Phuket odjizdi z plaze v 17:00.

Phuket – Ko Phi Phi Nedele 20/01/08
Protoze jsme si den predtim zarezervovali jizdenku ferry na Ko (=ostrov) Phi Phi ( nebo take Ko Pee Pee, nebo proste P.P. ) meli jsme to celkem v pohode. Minibus od hotelu nas hodil az do pristaviste a nutno rict ze tam byla hlava na hlave. Rozhodne doporucujeme zarezervovat nebo koupit alespon den predem. Cesta na Phi Phi trva asi 2 hodiny (pro mapu kliknete zde - ta cast vlevo je Phuket ) a lod pristava v hlavnim pristavisti Pier 1. Odtud vas do ruznych resortu odvezou prislusne lode. No spis lodky se zvlastnim zavesenim motoru. My jsme tu nasi nejak minuli, a tak jsme si vzali jednu z tech drevenych plovoucich veci a vyrazilo se. I tady se musi smlouvat, i kdyz diky turisticke destinaci se to tu bere, ze proste souhlasite s cenou, jaka je stanovena. Ne tak my. Sundali jsme to ze 100 batu na 80 batu za osobu. Sleva jak bejk, co? . Ale smlouvat se tu musi, je to takovy jejich narodni sport .
Ubytovani jsme po predchozi rezervaci v resortu Paradise Pearl na Long Beach. Na plaz to mame nejakych 30 metru. Cista voda, jemny pisek ( ktery se vam dostane uplne vsude ) a teploty pres 33°C. Co vic si muzete na dovolene u more prat, ne?
Na zitra mame domluvene celodenni snorchlovani.

Ko Phi Phi Pondeli 21/01/08
Snidani mame v resortni restauraci a je v cene. Vubec ceny jsou tu trochu vyssi nez v jinych oblastech Thajska nebo Malajsie. Je to dano predevsim turistickou destinaci a taky proto, ze je to ostrov. Nicmene pro zapadniho turistu to tu neni az tak drahe. O cenach a zajimavostech bude specialni clanek. Dnesni den jsme v podstate temer cely venovali snorchlovani. Vcera jsme si zaplatili ( 1200B/osoba ) vylet po obou ostrovech ( Ko Phi Phi Don a Ko Phi Phi Lay ). Vylet byl rychlym clunem s dvema prijemnymi thajci a dalsimi osmi cestujicimi ( 2 Australani, 2 Madari, a 4 postarsi Svedi ). Objeli jsme oba ostrovy a na nekolika mistech se snorchlovalo. Hned na tom prvnim, pojmenovanem Shark Bay ( zraloci zatoka ) mela Gabca obrovskou kliku, protoze videla hned 3 zraloky . Jak se nakonec ukazalo, bylo to asi nejlepsi misto na potapeni, protoze co do mnozstvi koralu i druhu rybek bylo nejlepsi.
Na zaver jsme udelali zastavku na plazi, na kterem se natacel americky film Beach ( Plaz ) s Leonarden Di Capriem. Filmari tu vyuzili triku, ktery kdyz se zatoka natoci do spravneho uhlu, okolni skaly se jakoby spoji a zatoka se tak promeni v lagunu. Asi si budeme muset zase sehnat film, abychom to porovnali. ( Pujcte si to taky a muzete pak porovnat s nasimi fotkami ).


Na zaver jsme si vychutnali zapad slunce do vod Adamanskeho more ( cast v Indickem oceanu ).

Ko Phi Phi Utery 22/01/08
Opet zaciname snidani . Bohuzel je na vyber pouze ze dvou typu, takze plus minus mame pokazde to same. Mozna zitra udelame nejakou zmenu.
Dnesni den je totalne pohodovy, neni nic naplanovano, takze plnymi dousky uzivame slunicka a more, jelikoz v dalsich dnech uz to spise bude o poznavani, o kulture.
Aby te pohody nebylo malo, zaplatili jsme si oba masaz , kazdy jinou. Jedna byla tradicni thajska, trosicku tvrdsi a bez oleje a druha byla Coconut Oil, tedy s kokosovym olejem. Oboji masaz od hlavy az k pate.
Romanticka vecere v plazove restauraci.

Ko Phi Phi – Phuket – Bangkok – Chiang-Mai Streda 23/01/08
Dnesni den zacinal celkem pohodove, zato vecer se ukazal mnohem napinavejsi. Rano jako obvykle snidane, a protoze nam odjizdela ferry zpet na Phuket, vzali jsme si jednu z tech plovoucich drevenych veci a svezli se, tentokrat bez smlouvani za 80B do pristavu. Lodi uz tam bylo pozehnane a rozjizdely se na vsechny strany zhruba ve stejny cas. Protoze je v pristavu molo pouze jedno, resi se to tim, ze se lode vzajemne k sobe pripoutaji a pasazeri tak prechazeji z jedne lodi na druhou a hledaji tu svoji. Tak se take stalo, kdyz uz jsme byli z pristavu pryc, ze kapitan najednou zastavil motory a natocil lod zpet k pristavu. Zanedlouho dorazila jina lod, ktera mela namireno do mestecka Krabi, a zoufali ale stastni pasazeri zacali preskakovat na nasi lod. Do pristavu jsme ale dorazili na cas, a jeste jsme si zamluvili dopravu az na letiste. Za pouhych 100B/osoba az na letiste, jelikoz jsme meli zamluvenou od cestovky domluvenou dopravu z pristavu do mesta minibusem.
Na letiste jsme to stihli taky v pohode, protoze tim minibusem za priplatek 100B jsme se dostali az tam a do letadla jsme pro zmenu nastupovali mezi prvnimi ( Gabca dokonce uplne prvni… teda pilot uz tam byl ).
Co nam trochu udelalo caru pres rozpocet bylo, ze Air Asia pristava na mezinarodnim letisti Suvarnabhumi, zatimco jine letecke spolecnosti stale vyuzivaji stare ( ono zase tak stare neni ) letiste Don Muang. Protoze bylo v planu dorazit dnes vecer, nebo zitra rano do Chiang-Mai nebo Chiang-Rai, ale o doprave jsme jeste nerozhodli, vydali jsme se do mesta Bangkoku.
Z letiste jsme vzali autobus ( 150B/osoba ), ktery nas vyklopil v centru. Namireno jsme meli na autobusove nadrazi.Cestou nas zastavil jeden postarsi thajec a anglicky nas oslovil. Dali jsme se do reci a krome toho, ze jsme se dozvedeli, ze jeho syn se ozenil do Australie, doporucil nam i mezinarodni turistickou organizaci ATA. Dokonce nam dohodil Tuk-Tuk za pouhych 20 batu a to jsme jeli minimalne 20 minut. Tuk-Tuk je tradicni vozitko, zpravidla motorova trikolka a o cenach se musi smlouvat. Ostatne jako o vsem.
V ATA jsme se dozvedeli, ze jizda vlakem je na vecer mimo hru, protoze je plno. ( Vlak jede 12-15 hodin a na vyber jsou moznosti Sleeper ( ten nejdrazsi ) Sleeper s klimatizaci, II.trida a III.trida ( pouze prkenne lavice )). Autobus jede nejakych 10 hodin, ale pres noc to taky neni zadna pohoda, rozhodli jsme se zase letet. Tento zpusob shaneni letenky se mi zda ponekud nestastnym, rekl by asi klasik. Jelikoz byli v agenture velice vstricni, Sonya ( tak se ta pani jmenovala ) nam obvolala vsechny letecke spolecnosti, ktere ten vecer leti do Chiang-Mai, a vyber padl na spolecnost One-Two-Go. Protoze meli volnych pouze deset poslednich mist a ona nemela moznost to nijak zarezervovat, vyrazili jsme na letiste. Pred agenturou nam chytli taximeter ( taxi, ktere meri od metru a pak podle casu, vice ve specialnim deniku ). Po chvilce dohadovani s nim, nam oznamili cenu 300 batu. My souhlasili a naskocili. Neujeli jsme ani do prvni krizovatky a ridic evidentne neznaly anglickeho jazyka ( cislovky mu sly velice dobre ) na nas spusil “pet set” “pet set”. My, sice trochu zaskoceni jeho pocinanim, jsme vsak trvali na svych 300. Takhle to zkousel jeste asi 3x plus pridal historku o tom, ze jako pojede pres highway (dalnici) a bude platit mytne, at mu dame stovku. To jsme taky odmitli, ze mu zaplatime az budeme na miste. No mytne sice platil (2x) ale dohromady to hodilo 75B. I tak na tom podle taxametru vydelal minimalne 50 batu.
Na letisti se stalo to, o uz asi od zacatku tusite. Letenky byly vyprodane. Co ted? Jelikoz jsme meli domluvene vyzvednuti na letisti od hotelu a navic zaplacenu jednu noc, snazili jsme dovolat do agentury, at zmeni cas, lec marne. Moznosti nebylo mnoho, ale vsechny byly na jiny cas. Krome One-Two-Go letela spolecnost Nok Air a Thai Airways. Pozjistovali jsme ceny a nechali se zapsat do poradniku na let s One-Two-Go, za predpokladu, ze nekdo let nestihne, nebo proste nedorazi. Cekalo nas 5. Nastesti byla klika, a do letadla jsme nastupovali za 5 minut odlet . ( Na jednoho se nedostalo ). Jeste zminim jednu technickou zajimavost. Bylo to poprve, co jsme leteli ve stroji McDonnell Douglas MD-82.(viz. obrazek). Tento stroj se od ostatnich lisi zejmena posazenim motoru, ktere ma umisteny hluboko vzadu, na rozdil od ostatnich letadel, ktere maji motory pod kridly. V souvislosti s tim bych si dovolil dat do pozornosti i tento pomerne cerstvy clanek
Dalsi zabava nas cekala na letisti v Chiang-Mai. Rezervace vyzvednuti sice byla v poradku, ale z neznamych duvodu byla na dalsi den. Po telefonicke domluve nas vsak vyzvedli a jelo se do ubytovani. To tedy mame v B.M.P. Resident ( protoze si kupujeme vylet do Chiang-Rai na pozitri, pokoj je najednou za 400B se snidani v cene, a s vetrakem ). Ufff.

Chiang-Mai Ctvrtek 24/01/08
Chiang-Mai je pro Thajce narodni poklad, kuturni symbol vlastenectvi. Stare mesto je pravidelny ctverec obklopeny vodnim prikopem a hradbou, vybudovany pred 700 lety jako ochrana pred barmskymi utocniky. Chiang Mai je take mesto, kde pokud stravite vice casu, muzete se zacit ucit thajsky jazyk, muzete se prihlasit do kurzu thajskeho vareni, meditace a nebo se ucit thajskym masazim.
My po ranu vyrazime na vylet na asi nejvetsi sloni kemp v Thajsku - Mae Sa Elephant Camp. Bereme si mistni minibus a platime 400B, pricemz na nas pocka a vezme nas zpet. Je tu pomerne tezke smlouvat o cene, kdyz nevite cenu za jakou je to schopen ujet. Kazdopadne se domnivame, ze jsme ho krute preplatili .
Farma je vzdalena asi hodinu cesty z mesta a je to pomerne krkolomna cesta. Samotna farma si rekne za vstup 120B a absolvovani jizdy na slonovi prijde bratru na 800B pul hodinka a hodina je za 1200B. My zvolili tu kratsi variantu a rozhodne to stalo za to. Urcite neodolate a koupite slonum taky neco na zub. Banany a cukrova trtina je za 20B.
Na zpatecni ceste jsme s taxikarem smlouvali at nas hodi na chram Doi Suthep, ale ten moc anglictinou neoplyval, porad dokola blabolil neco o autobusove zastavce. Tak se jelo na autobusovou zastavku. Zrejme nechtel brat ksefty dalsim, kteri jezdili jen na Doi Suthep. Na zastavce busu ( byla to nakonec zastavka toho sameho minibusu ) jsme zjistili ceny, ze cesta nahoru 30B a dolu 40B, ale musime pockat, az se naplni autobus minimalne dalsimi sesti lidmi. Cekani jsme vyplnili v jedne poulicni jidelne, kde bylo jidlo nad nase ocekavani, velmi chutne, a za cenu 25B/osoba + 10B za pitnou vodu ( doporucuje se vyhybat ledu v napojich a kohoutkove vode ).
Po jidle na zastavce byli pouze dalsi dva, par z Barmy zijici v Norsku (jak jsme se pozdeji z vypraveni dozvedeli), kteri asi taky nekde byli, protoze uz cekali asi 45 minut. Tak jsme se rozhodli, ze si pronajmeme minibus, ale holt zaplatime trochu vic, jelikoz cekat dal byla ztrata casu. Nahoru a dolu se tedy jelo za 150B/osoba. Cestu jsme si kratili povidanim a my jsme se opet po 18 letech vratili do doby komunismu…….

Chram Doi Suthep (za boha si nemuzu vzpomenout kolik bylo vstupne, ale rekl bych tak kolem 20B/osoba) lezi vysoko v horach a cesta k nemu trva od autobusove zastavky (pravdepodobne z ulice Mani Nopharat) cca 30minut. Minibus vas doveze pred schodiste vedouci ke chramu a pocka na vas cca 1 hodinu. Schodiste ke chramu je lemovano spoustou obchudku, prevazne suvenyry a obcerstveni pro turisty.
Chram Wat Phra That Doi Suthep je jiste jeden z nejvice dulezitych chramu v Chian-Mai, stejne tak jako jeden z nejuctivanejsich v celem Thajsku. Chram se stava hlavnim cilem behem dulezitych buddhistickych prazdnin Makha Buja a Visak. K vystoupani k samotnemu chramu budete muset zdolat 306 schodu a muzete se kochat keramickym zabradlim (drak vedouci hada)
Cesta byla domluvena i zpet, ale sehnat odvoz by nemusel byt az takovy problem, taxiku-minibusu tam cekalo pomerne dost, takze se muzete pripojit k nekomu, kdo prave jede dolu, pokud by se vam hodina na prohlidku chramu zdala malo.
Z mesta jsme se vydali na autobusove nadrazi Arcade Bus Station zjistit, jak odjizdeji autobusy do Sukhothai. Cena za A/C autobus se pohybuje kolem 225B a prvni autobusy odjizdi casne rano, prvni v 3:45, od 6:00 do 9:00 to jede kazdou hodinu, nejaky kolem desate hodiny a pravdepodne posledni autobus jede v prave poledne.
Z autobusoveho nadrazi jsme si vzali mistni hromadnou dopravu (uz pomalu odmitame smlouvat o cene s taxikarema ), kde je pevne jizdne 20B/osobu do centra, konkretne na Pratu Tha Phae (krizovatka ulic Ratchadamnoen a Moon Muang), ale opet se musi chvili cekat, nez se naplni minibus. Odtud pak vyrazime po nejvyhlasenejsich chramech Chiang Mai, konkretne:
Wat Phan On – ten nebyl v planu, ale byl cestou. Postaven byl priblizne roku 1501 a muze se pochlubit jakousi mensi variantou chramu Doi Suthep.
Wat Chiang Man nejstarsi chram uvnitr mestskych hradeb, ktery byl postaven roku 1296 a uvnitr najdete dve sochy budhu, budhu Sila a krystaloveho budhu, ktery udajne ma silu privolat sezonni deste. Za zminku pak jeste jiste stoji obetni monument, ktery je kolem dokola lemovan kamennymi slony.
Wat Phra Singh chram postaven roku 1345, ktery obsahuje nastenne malby zobrazujici zvyky a osaceni z obdobi Lanna a je take uschovnou bible. My jsme bohuzel narazili na obdobi rekonstrukce a tak toho nebylo moc videt.
A zrejme nejlepsi a nejstarsi nakonec, Wat Chedi Luang, kde jsou videt castecne renovovane pozustatky monumentu, ktery byl ponicen pri zemetreseni roku 1545. Lezici smaragdovy budha, ktery byl premisten do Bangkoku (do Wat Phra Kaew), byl v roce 1475 umisten prave v tomto komplexu. Wat Chedi Luang fotime uz za tmy a odtud tuktukem za 40B (opet po smlouvani ) do B.M.P. Resident ( BMP = Backpackers Meeting Point = misto, kde se potkavaji “batuzkari”). Bohuzel se neda stihnout vsechno, samotne Chiang Mai ma kolem 300 chramu, skoro stejny pocet jako Bangkok, ktery je mnohem rozlehlejsi.
Chramy v oblasti Chiang Mai jsou uplne odlisne od jinych oblasti Thajska. Znamkou chramu postavenych v Lanna obdobi (13. a 14.stoleti) je slozita rezbotvorba a pestrobarevne nastenne malby.

Chiang-Rai, Golden Triangle, Laos Patek 25/01/08
Na dnes mame rezervaci vyletu na mesto ChiangRai a Golden Triangle, tedy jinak receno hranice tri statu:
Myanmar ( Burma ) – Thajsko – Laos

- -

Rano v 7:00 jsme vyrazeli klimatizovanym mikrobusem smerem na Hot Spa, tedy na horke lazne. Na koupani to moc nebylo, protoze voda mela krasnych 85ºC . Dali se v ni akorat varit vajicka, coz mistni s oblibou delali. Taky i tady narazite na spousty stanku se suvenyry, vcetne zlata a stribra. Jak nas nas pruvodce James (thajec, jehoz prave jmeno nam zustalo utajeno) upozornil, je lepe nic takoveho nekupovat, protoze vetsina je stejne podvrh a spousta turistu uz se napalila.
Dalsi zastavkou na nasi pouti byl chram Wat Rong Kun. Chram, ktery vznikl teprve pred 11 lety, na vas zvenku urcite zapusobi. Je cely bily a pri pohledu na nej mate pocit, ze jste se ocitli v ledovem kralovstvi. O co krasnejsi je chram zvenku, o to horsi je uvnitr. Samozrejme je tu pritomen nezbytny obraz Buddhy, ale ostatni malby, jako napriklad herec Keanu Reeves z filmu Matrix , horici veze obchodniho centra v New Yorku, hodinky, vesmirna stanice apod. hovori sve. Cely complex neni zdaleka hotov, vsechno se jeste buduje a stavi.
Dalsi zastavkou na nasi pouti se staly Hill Tribes, tedy kmeny zijici v kopcich, pricemz nejvetsi zajimavosti byl kmen KAREN LONG NECK ( kmen dlouhokrkych ). Sice je pravda, ze to bylo trochu jako zoo, ale ze vstupneho, ktere cinilo 500B na osobu, se jim udajne take neco dostane. A pokud ne, neco jsme jim tam pro jistotu nechali. Kmen Karen ( thajsky Yang nebo Kariang ) je zajimavy hlavne tim, ze si zeny nasazuji od utleho veku na krk krouzky. Povodnim smyslem byla ochrana pred utokem tygra, v pripade ze muzska populace vesnice odesla na lov. V dnesni dobe je to spis tradice. Kmen puvodne pochazi z Myanmaru ( Burma ). Dalsimi kmeny zijicimi na stejnem uzemi jsou Yao, Akha a Lahu.
Zastavku, kterou vsichni s povdekem kvitovali, byl obed. Bylo to formou thajskeho bufetu, takze co kdo zvladl snist .
Odtud jsme se vydali na hranicni prechod s Myanmarem - Mae Sai. Cely hranicni prechod vypada tak trochu jako jedno velke trziste. James nas upozornil na to, ze pokud budeme chtit prekrocit hranice do Myanmaru, takze se dobrovolnosti meze nekladou, ale taky se muze stat, ze pokud budeme prekracovat hranice zpet, muzou zadrzet pas na libovolnou dobu ( dovolani nikde zadne, protoze je to v podstate vojensko-policejni stat ) a zaplatite treba i poplatek 4500B za “vstup” do Thajska, nebo vas donuti nakupovat a pak vam pas vrati. Sami jsme to netestovali a ani nedoporucujeme.
Odtud je to co by kamenem dohodil ( a zbytek dojel na trikolce ) do mista nazvaneho Golden Triangle ( Zlaty trojuhelnik ) neboli hranice tri statu – Thajska, Myanmaru a Laosu.
Zlaty trojuhelnik je jedna ze dvou hlavnich nezakonnych oblasti vyrobcu opia v Asii. Je to oblast kolem 350,000 ctverecnich kilometru, pricemz zasahuje uzemi 4 zemi jihovychodni Asie: Myanmar (Barma), Laos, Vietnam, a Thajsko. ( Jine vyklady zlateho trojuhelniku take zahrnuji cast provincie Yunnan v Cine.) Zlaty trojuhelnik urcuje reka Ruak a reka Mekong.
Laoska strana je mnohem vice naklonena navstevam z Thajska nez Myanmar, a tak existuji i mista, kam se dostanete bez viza. Napriklad ostrov Don Sao. Zde byla predem domluvena ochutnavka mistni speciality – Snake Whisky ( hadi whisky ). Uprimne receno, whisky byla pomerne silna a jeste zajimavejsi byl ten fakt, ze v kazde lahvi byl pravy had. Neodolali jsme a malou si koupili, prestoze jsme si byli vedomi tvrdych pravidel pri navratu do Australie.
Protoze se cas jiz nachylil a cesta zpatky do Chiang Mai trva par hodin, vyrazili jsme. Cca 20 km cesty mezi Ciang Rai a Chiang Mai nestoji za moc – predelava se, protoze byla silnice v nekterych mistech hodne uzka a byla pricinou mnoha vaznych nehod.

Chiang Mai - Sukhothai Sobota 26/01/08
Cesta z Chiang-Mai do Sukhothai trvala necelych 5 hodin, podle planu to melo byt kolem 6 hodin. Za A/C autobus jsme zaplatili 229B za osobu. Vetsi cast cesty jsme prospali, protoze autobus nebyl zdaleka obsazen a tak jsme obsadili hned nekolik sedacek. Probudili jsme se jenom na vetsich autobusovych zastavkach cestou a nebo treba pri policejni kontrole , ktere jsou tu na silnicich docela caste. Thajska policie se zrejme snazi eliminovat pocet nelegalne zijicich lidi v zemi (diky rece Mekong, ktere tvori symbolickou hranici mezi Thajskem, Barmou a Laosem, neni problem vstoupit nelegalne do sousedni zeme). Na policejni kontrolu jsme narazili i cestou z Chiang Rai do Chiang Mai predchozi den, ale probihalo to tak, ze policista pouze nakoukl do auta a zeptal se odkud jsme a tim zkoncila veskera jeho kontrola.
Do Sukhothai jsme dorazili nacas, zrejme na to slapal ridic jako na kozu , mistni nadrazi lezi nejakych 10 minut jizdy od nejblizsich guesthousu (pobliz reky, jeste pred mostem) a cesta tuk-tukem nas stala 50B. Mistni taxi mafie vas zarucene prvne zaveze do jejich hotelu nebo guesthousu, od kterych dostavaji, v pripade vaseho ubytovani, provizi. Muzete zkouknout a v pripade, ze nejste spokojeni, pokracujete do vami naplanovaneho ubytovani, jako se to stalo nam. Ale mezi Garden House a Ban Thai (oba uvedene v Lonely Planet pruvodci) jsou jeste dalsi tri moznosti ubytovani, takze nemusite vzit hned to prvni. Ceny jsou tu plusminus stejne, za bungalow s vlastni sprchou a socialnim zarizenim a s vetrakem 300B/noc, to same s A/C 350B/noc a pokoj pro dva kolem 120B - 150B/noc (zalezi, jestli mate socialni zarizeni a sprchu na pokoji a nebo spolecne na chodbe).
K veceru jsme se sli projit po “novem” Sukhothai (za stare Sukhothai se povazuje cast, kde je historicky park), smerem k radnici pres most, ale nic extra zajimaveho tam nebylo.
Takze davame veceri a dnesni a zitrejsi noc zustavame v Somprasong Guesthouse vedle Ban Thai (140B/noc se zachodem a sprchou uvnitr, s tim, ze tepla voda pouze v pripade hezkeho pocasi )

Sukhothai Nedele 27/01/08
Rano jsme se snad prvne zbudili bez budiku, probralo nas denni svetlo a to bylo teprve 7 hodin. Jelikoz se necitime nic moc (oba jsme se trosku nachadili v mikrobusu z klimatizace), zustavame lezet az do osmi a pak vyrazime na autobus do “stareho Sukhothai”. Jeste predtim snidane v convenience store 7Eleven, jelikoz se nam nepodarilo najit restauraci pobliz zastavky, ktera by delala rozumnou snidani (nudle a ryzi jsme si ke snidani davit nechteli). Od zastavky uz na nas pokrikuje babca, jestli chceme je do stareho mesta, at si nasedneme. Tyhle mistni autobusy maji vyhodu v tom, ze je pevna cena, zadne smlouvani, ale je to mazec. Drevene lavice, bez oken a dveri. Nastupuje se ze zadni casti, kde jsou stupatka a pokud uz neni misto v autobusu, lide stoji i na stupatkach. A pripadne, ze autobus neni plne vytizen, jede pomaleji nez obvykle a ridic ciha, kdo by mohl byt pripadny pasazer a celou dobu troubi klaksonem, aby na sebe upozornil. Proste jednim slovem mazec, to se neda popsat, to se musi zazit . Po dojeti do historickeho Sukhothai si pujcujeme kola na cely den za 20B/kazdy. Protoze nektera kola pamatuji jeste dobu, kdy historicke Sukhothai bylo v plnem rozkvetu defekt na sebe nenechal dlouho cekat. Nastesti nam kolo bez problemu vymenili a jelo se dal. Do historickeho arealu se plati vstupne 40B/osoba, pokud cestujete na kole je to jeste dalsich 10B navic.
Sukhothai bylo prvnim hlavnim mestem Siamskeho kralovstvi ( pred vznikem Thajska ) v 13. a 14. století. Je zde velke mnozstvi pamatek, ktere jsou pod ochranou Svetoveho dedictvi UNESCO. Sukhothai bylo prvni opravdovu nezavisle Thajske kralovstvi, ktere se tesilo velkemu rozkvetu zejmena pod vedenim krale Ramkhamhaeng, ktery se zaslouzil o vznik thajske abecedy, ktera se pouziva dodnes. Historicke mesto Sukhothai, se nachazi zhruba 15km od moderniho noveho mesta Sukhothai.
Vecer protoze nam uz od Chiang Mai neni moc dobre, snazime se to lecit typicky po australsku – Panadolem.

Sukhothai - Ayathuya Pondeli 28/01/08
Dnes se chystame na cestu do dalsiho vyznamneho mesta thajske historie, Ayathuya. Od ubytovani verte nebo ne, bereme sawngthaew ( to je original nazev pro ten minibus, neboli prestaveny nakladacek ) za neuveritelnych 10B za osobu a to BEZ smlouvani. No holt na ceny se tu opravdu spolehnout neda.
Cesta ze Sukhothai ubihala celkem rychle v autobusu za 216B/osoba. Prestoze jsme vedeli, ze cesta bude trvat neco kolem sesti hodin, na kazdem vetsim nadrazi jsme jeden vystoupil a hledal neco v anglictine, kde to jako vlastne jsme. Nekdy to byl fakt docela rebus. Taky nas cestou prekvapila zastavka na obed. Ridic asi dostal hlad nebo co a tak dal pokyn cestujicim, at se jdou taky jako nadlabnout, protoze on jde. Jelikoz se nas porad drzela nemoc, nemeli jsme chut, ale protoze jsme zustali v autobusu jako posledni a vsichni cestujici vcetne ridice nas neduverive sledovali, snad abysme s tim neodjeli, vystoupili jsme taky.
Na zastavku v Ayathuya ( tu zastavku by tam asi nikdo necekal ) jsme dorazili presne. Dokonce nam jedna domorodkyne ukazala cestu a dohodila nam tuktuk. Asi to byl jeji bracha . Trocha smlouvani a jelo se. Vyhodit jsme chteli na hlavnim autobusovem nadrazi, odkud je to jen kousek do oblasti s velkym poctem ubytovani. Zastavili jsme se i v Lonely Planetem doporucovanem Tony’s Place, ale meli jen jeden volny pokoj za 1200B. Pravda byl to pokoj o rozloze mensiho hangaru pro celou rodinu. Jenze my cestovali sami, tak se slo dal. Hlavu jsme nakonec slozili v trochu zastrcenem, ale peknem UP Guesthouse 350B/pokoj s vetrakem. Jeste to odpoledne jsme se rozhodli prozkoumat Ayuthaya jizdou na lodi po kanalech obklopujicich mesto. Prestoze voda barvou sice kanal pripominala, s klasickym kanalem to nemelo nic spolecneho .
Cesta lodkou byla celkem v pohode ( ani do lodi nezatekalo ) a meli jsme pred sebou 4 zastavky. Prvni byl Wat Phanan Choeng ( vstup 20B/osoba ), kde se nachazi 19ti metrova socha sediciho Budhy, ktery udajne plakal kdyz Barmsti lide opousteli Ayuthaya. Chram je venovany cinskym namornikum a o vikendech je precpan Budhistickymi poutniky z Bangkoku, kteri plati za safranovou barevnou latku, ktera se ritualne zavesuje pres Budhu. Budha byl bohuzel v rekonstrukci, nebo ho pripravovali na nejakou akci a tak ho nebylo moc videt . Dalsi zastavkou byla Wat Phutthaisawan ( jen na vysvetlenou slovo Wat oznacuje v anglictine slovo Chram ). Lezi na zapadnim brehu reky a k videni je zde malirska vyzdoba chramu stara kolem 300 let. Komplexu dominuje bila mohyla zasvecena lezicimu Budhovi, je vsak verejnosti nepristupna. Posledni zastavkou ( protoze na te uplne posledni nas uz vykopli ) a podle nas nejlepsi a nejpusobivejsi byl Wat Chai Wattanaram. Jeho poloha je opet na prave strane reky. Byl vystaven roku 1629 kralem Prasat Tong ( shoda ciste nahodna ), pravdepodobne na pozemku kremace jeho matky. Kral Prasat Tong byl vlastne prosty obcan, ktery sesadil predchoziho krale a ujal se moci . Tim, ze nechal postavit tento complex dodal legitimnost tomu, ze mu trun nalezi. Jak snadne…. Jednou ze zajimavosti, ktera se neda prehlednout je, ze vsem socham Budhy chybi hlava. Duvod je prosty – byly ukradeny. Kazdy chtel mit asi na zahradce svoji hlavu . Uplne posledni zastavkou, tedy konecnou, byl Night Market, kde se da pomerne dost levne najist. Do ubytovani to podle ridice lodi bylo 15minut, ale skutecnost byla jina – byla to slaba trictvrte hodinka . Pry 15 minut… ja ho dostat do ruky .

Ayathuya - Damnoen Saduak Utery 29/01/08
Protoze jeste chceme videt nekolik mist uvnitr oblasti kanalu, zvazujeme si pujcit kolo, ale nakonec od toho upoustime, jelikoz se da vsechno dojit celkem v pohode pesky. Asi nejznamejsim symbolem Ayathuya je hlava Budhy pohlcena systemem korenu stromu. Nachazi se v historickem parku Ayuthaya a complex chramu najdete pod nazvem Wat Phra Mahathat. Odtud cca 10 minut je vzdalen Wihaan Phra Monghon Bophit, kde se nachazi nejvetsi sedici Budha v celem Thajsku.
Dnes mame v planu dorazit do Damnoen Saduak, mista s popularnim Floating Market, tady s plovoucim marketem.
Cesta nam vychazi uplne na chlup presne, doprava navazuje lepe nez v hlavnim meste ve spicce. Behem nekolika malo minut prestupujeme na jine spoje a ty po nekolika minutach odjizdeji do prislusne destinace. Behem cesty navstevujeme Bangkok jiz podruhe a uz jako ostrileni “smlouvaci”, taxikar nam prevoz ze severniho na jizni terminal nabizel za 400B, ale odmitli jsme a pokoukli se a pozeptali okolo a zaplatili jsme si minibus za 35B za osobu.
Z Jizniho terminalu cestujeme opet autobusem ( 64B/osoba ). Kdyz jsme byli skoro u cile, a prestoze jsme pruvodcí v autobusu rekli, ze chceme zastavit blizko hotelu, zastavila nam buhvi proc na pristavisti lodi na Floating Market. Chlapek co tam stal ( zrejme jeji bracha, co mu chtela dohodit kseft ) na nas vybalil cenu 2500B ani jsme nevedeli za co ( mlel sice neco o hotelu, ale nebyl ho schopen ukazat ani na mape, natoz aby mel o nem nejaky letacek ) a koukal jak vyvorana mys , kdyz jsme mu rekli, ze jsme hledali ubytovani v cenove relaci 300B. Nakonec jsme ho i nasli.
Ubytovani mame v Nok Noi ( Little Bird ) Hotel za 220B, pokoj s fenem pro dva, se socialnim zarizenim, ale bez teple vody. Bohuzel cely hotel nedisponuje teplou vodou. Protoze nemame ani moc sil ani chute, bereme za vdek nabidkou na Floating market “cruise” – 1.5hodiny za 200B/osobu (opet po smlouvani).
A protoze se uz nekolikaty den citime oba pod psa , snazime se zjistit, kde je tu nejblizsi lekarna, abychom dokoupili nejake leky. Je nam doporucena nemocnice, ktera je hned pres ulici. Trosku s neduverou si nechavame zmerit teplotu primo v cekarne a sestricka po zjisteni teploty okamzite vybiha ven na ulici . Meli jsme obavu, aby nebezela pro sanitku a nebo neco podobneho. Nastesti to netrva dlouho a sestricka pribiha s potvrzenim v ruce od doktora, na zaklade ktereho dostavame balicek s barevnymi pilulkami (navod v thajstine; jedine, co je napsano anglicky – 3x denne ), 10 davek-120B. Ruzove, zluto-modre a fialove, brat trikrat denne po jidle. V nasem pripade to mozna bude trosku problem, jelikoz jsme skoro uz druhy den bez jidla. Jeste ten vecer si bereme prasky (oba – kdyz uz ma nekdo po tech praskach umrit a nebo se uzdravit, tak oba ) a v noci dalsi a potime se jak blazni, tak doufame ze prasky zaberou.

Damnoen Saduak - Bangkok Streda 30/01/08
Tak vypada, ze ty barevne pilule skutecne zabrali, nejsme 100% fit, ale je to mnohem lepsi, nez vcerejsi den a mame kazdy jeste tri davky, takze na dnesni cely den.
V sedm hodin rano vyrazime na Floating Market. Mame lodku celou pro sebe, ale po chvilce jizdy mame pocit, ze ridic chce nabrat jeste nejake vodni pasazery, protoze nestiha vybirat vodu .
Floating Market se od ostatnich marketu lisi a to dost podstatne. Prodavaci totiz prodavaji zbozi primo z lodek projizdejicich po kanalech, ktere slouzi i k zavlazovani okolnich poli. Rozhodne se vyplati zustat v mestecku Damnoen Saduak pres noc, protoze pokud si trochu privstanete, uvidite market takovy jako je na pohlednicich. Tedy spousta lodek naplnenych nekdy az po okraj ruznymi druhy ovoce a zeleniny. Kolem pul devate se totiz zacnou na market sjizdet autobusy z Bangkoku a v nich spousty turistu. Zahy se meni i prodavany sortiment. Ovoce a zeleninu tu vytridaji mnohdy kycovite suvenyry.
Na marketu jsme si krome ovoce koupili jeste vyborne, ale opravdu vyborne kokosove placicky.
Na zaver cesty si jeste ridic rekl o tip ( spropitne ). To by jim slo, slova jako TIP, GOOD FOR YOU, LUCKY FOR ME ( dobre pro vas, stesti pro me ), GOOD nebo BEST QUALITY ( dobra nebo nejlepsi kvalita ), SAME-SAME ( stejne-stejne – to v pripade, ze se zeptate na cenu a najednou vsechno stoji stejne ) a cislovky, ty jim jdou anglicky neuveritelne dobre .
Do Bangkoku se presunujeme opet autobusem za 74B za osobu. Ubytovani nalezame nedaleko popularni ulice Khao San. Konkretne na ulici Chanasongkran v No.62 Roof Garden Guest House za 400B/noc s vetrakem.

Bangkok Ctvrtek 31/01/08
Postupne se zaciname rozkoukavat v hlavnim meste. Jelikoz mame zase kliku, na prechodu ( jednom z mala v Thajsku , vice ve specialnim deniku ) se nas ujal thajsky ucitel basketbalu, poradil co kde videt ( bohuzel v hlavnim chramu Wat Phra Kaeo dnes probihaji motlitby za kralovu zesnulou sestru, takze pro verejnost ma byt otevreno ve 3 odpo ), ale hlavne nam rekl informaci, ze dnes ridici tuk-tuk dostavaji od vlady kupony na benzin, takze technicky by meli jezdit za tolik kolik jim kdo da a hned nam jednoho tuktuka chytil. Navstivili jsme s nim Luang Pho To, neboli gigantickou sochu stojiciho Budhy. Dalsi zastavkou byl chram Lucky Budha. Zde je naopak velmi mala ( v porovnani s ostatnimi ) soska Budhy, umistena za sklenenou ochranou ( protoze by si ji jinak kazdy mohl odnest ). Zde jsme i zanechali naseho Tuk-Tuk ridice a prestoze s nami cestoval kde se dalo, cena byla pouhych 20B.
Cestou jsme si vzali dalsi tuk-tuk a prestoze jsme chteli jet jinam, zavezl nas na opacnou stranu. Zrejme neumel dostatecne dobre cist z mapy, nebo jsem ji drzel obracene .
A ted vesela historka z nataceni – na zacatku na nas ridic zkousel jako ze nas sveze za 100B, ale my na nej vybalili trik s benzinovymi poukazkami a tak sklopil usi a jelo se. Kdyz jsme dorazili na misto ( a zjistili, ze jsme nekde uplne jinde ) opet zkousel “tak mi dejte alespon 40”. Gabca se na nej podivala ukosem, neco jako “tady mas 10 a bud rad, ze si rad” .
A kde nas to vlastne vyklopil? Wat Benchama Bophit. Chram, ktery je utocistem velmi pekneho sediciho Budhy a ktery je i na jedne z thajskych minci.
Odtud jsme se vydali pesky do nedalekeho pristaviste, ze si zde chytneme lod do Wat Arun Ratcha Wararam. Cenik lodni dopravy je jednoduchy. Kazdou chvili jede nejaka lod, ale na co je potreba dat pozor je typ lode. Ty jsou oznaceny vlajkami, pricemz bez vlajky je pomaly, stavi na kazde mezi, tedy kazdem molu, naopak nejrychlejsi je s vlajkou modrou, ale pozor, stavi pouze nekde. My jsme zvolili oranzovou, ktera nam vyhovovala nejen rychlosti, ale mi misty, kde stavela. V pristavisti Tha Tien bylo jeste potreba vzit si privoz ( 3.50B/osoba ) na druhou stranu reky.
Nasim cilem byl jiz zmineny Wat Arun Ratcha Wararam nebo take znamy pod nazvem Temple Of The Dawn ( Chram Svitani ). Je 81m vysoky a byl postaven roku 1784. Je zdoben naprosto jinou technikou nezli ostatni chramy, ktere jsme doposud videli. Cely chram je pokryt malymi porcelánovymi kousky, takze zblizka vypada jako jedna obrovska mozaika. Da se vysplhat (a to doslova, protoze schodiste je neskutecne strme) az do jakehosi ctvrteho patra, odkud je nadherny vyhled na Bangkok.
Odtud jsme zamirili opet pres vodu do Wat Po, kde se nachazi Lezici Buddha. 46m dlouha, a 15m vysoka socha z cihel, cili duta a pozlacena, znazornuje umirajiciho Buddhu v pozici, kdy dosahl Nirvany. Komplex je take velice znamy skolou a masazemi.
Posledni dnesni zastavnou byl Wat Phra Kaeo v prekladu Chram smaragdoveho Budhy. Bohuzel stesti nam nepralo, jelikoz motlitby za kralovu sestru stale pokracovali, byl complex pro verejnost uzavren. Podle informaci by mel byt zitra znovu otevren, tak uvidime.
Vecer podnikame nakupy na Khao San Road a smlouvame a smlouvame a smlouvame….
Khao San Road Market se nachazi pouze v jedne ulici, ktera je vyhlasena mezi cestovateli pro pomerne priznive ceny ubytovani i pro snadne prilezitosti k nakupum.

Kanchanaburi – River Kwai Bridge Patek 01/02/08
Dnes vyrazime na navstevu smutne prosluleho Mostu pres reku Kwai. Cesta tam trva z Bangkoku necele 3 hodiny. Od ubytovani chytame ( temer doslova ) autobus c.30, ktery jede na busove nadrazi Southern Terminal a stoji pouze 8B a vypada to, ze je to jednotne jizdne, at jedete kamkoliv . Odtud je to do Kanchanaburi za 74B/osoba. Po prijezdu na nadrazi v Kanchanaburi je jiz pripravena hromada taxikaru, z nichz nekteri jsou doslova neodbytni. Protoze ale “modri uz vedi” , jedeme mistni dopravou za 10B/osoba temer az na misto.
Kanchanaburi lezi zapadne od Bangkoku. Most pres reku Kwai byl postaven behem II.svetove valky, kdyz Japonsko vyhlasilo valku USA a Velke Britanii. Stavba zacala v rijnu 2486 ( rok 1943 ) a hotova byla v rijnu 2486 (rok 1943). Thajsko ma jiny letopocet, rok 2008 odpovida roku 2551. ( pozn.aut.) Na stavbe samozrejme nepracovali pouze britove ( jak je to vyliceno ve filmu ), ale predevsim malajci, singapurci, indonesane, vietnamci, javane, australane. Celkem na stavbe zeleznice pracovalo priblizne 200.000 lidi. 16 mesicu stavby, nelidske podminky, nemoci, zejmena malarie a hlad si vyzadaly 100.000 obeti . Proto se take zeleznici prezdiva Zeleznice Smrti. Behem valky byl nakonec most bombarovanim znicen. Soucasny most byl postaven za 3 mesice. Ocel a oblouky byly dovezeny z Indonesie. V soucasnosti po zeleznici jezdi osobni vlak 2x denne, ktery spojuje Myanmar a Thajsko. Pres most jezdi i zluty vyletni vlacek pro turisty. Trat meri celkem 415km, z toho 303.95km v Thajsku a 111.05km v Myanmaru.
Cestu zpet jsme absolvovali stejnym zpusobem, jen jizdenka do Bangkoku podrazila na 80B/osoba ( asi vecerni prirazka, nebo co ) ale i MHD v Bangkoku bylo oproti dopolednim 8B/osoba za 11B, ale tady by se to dalo vysvetlit klimatizaci. Predtim jsme byli chlazeni pouze vetrem.

Bangkok Sobota 02/02/08
Rano jsme si trochu prispali , protoze nam zbyva par poslednich pamatek, ktere chceme videt. Snidani davame opodal naseho ubytka, s jidlem tady neni problem – sehnat kde se najist, jelikoz ulice Kaosan Road se hemzi turisty – batuzkari, neni problem najit restauraci, ubytovani – ruzne cenove kategorie, internetove kavarny a cestovni kancelare, zajistujici pres odvoz na letiste, vylety po okoli az po letenky, viza do okolnich zemi a jizdenky na cokoliv a na cemkoliv .
Jelikoz jsme predchozi den zjistili autobus, ktery jede pobliz kralovskeho palace, cekame na autobus c.30, ktery nas vyhodi opodal a zbytek uz musime dojit po svych. Prioritou je dnes navstivit Chram smaragdoveho Budhy, ale protoze dnes sobota a je tu hlava na hlave, ale to mu nastesti neubira nic na krase.
Chram smaragdoveho Buddhy je jednou z nejuzasnejsich staveb jihovychodni Asie. Pri jeho navsteve si zaroven uvedomite dlouhou tradici viry Thajcu v buddhisticke nabozenstvi. Mimochodem Budhismus je jedno z nejmirumilovnejsich nabozenstvi na svete.
Wat Phra Kaeo (vstup 250B/osoba) byl postaven jako kralovsky chram brzy po nastupu panovani krale Ramy I. (vladl 1782-1809), zakladatele dynastie Chakri, ktery prohlasil Rattanakosin (vnitrni cast Bangkoku) za hlavni mesto kralovstvi v roce 1782. Chram dokonceny v roce 1784, se nachazi v uzavrenem prostoru uvnitr Kralovskeho palace.
Kralovsky palac se naleza uprostred stareho mesta a az do roku 1946 byl rezidenci panovnika. Dnes slouzi kralovske rodine ke slavnostnim udalostem. Nutno dodat, ze kralovska rodina a zejmena kral poziva v Thajsku az nadpozemske ucty, na vypodobeninu krale narazite na kazdem rohu.
Mala soska, ktera dala chramu jmeno, neni ve skutecnosti ze smaragdu, ale ze zeleneho jadelitu a je nejsvetejsim zpodobnenim Buddhy v zemi. Vlastni soska je vysoka 66 cm a v zakladne je siroka 48 cm. Je umistena na vysokem zlatem oltari v Kralovske kapli. Sam Thajsky kral ji osobne trikrat rocne prevleka. Pro letni obdobi obleka korunu a drahokamy, pro zimni obdobi zlate roucho a pro obdobi destu zlacene klasterni roucho a celenku.
V arealu Kralovskeho palace se nachazi bezpocet svatyni a mist urcenych k meditaci. Na horni terase chramu se nachazi Panthenon. Na cele plose chramu smaragdoveho Budhy je mnoho nadhernych soch – strazcu chramu: strazci kinarree, apsoni (napul zeny napul lvi) nebo garudove (napul muzi napul ptaci).
Turiste musi volit primereny odev. Do komplexu vam muze byt zamitnut vstup, pokud nebudete dostecne “vhodne” odleceni – byt v kratkych kalhotach, s obnazenymi rameny, nebo v obuvi nezakryvajici nohu muze byt povazovano za prestupek . Plneni techto kriterii je kontrolovano u vstupu a v pripade, ze nejste vhodne obleceni, muzete si za poplatek odev i obuv vypujcit.
Od Kralovskeho palace jsme se rozhodli vydat ke znamemu vikendovemu trzisti Chatuchak Market. Tohle trziste je nejen velka turisticka atrakce, ale i misto k nakupum pro domaci obyvatelstvo, kde se da nakoupit snad uplne vsechno a dobre se tu da smlouvat . Trh je otevren v sobotu a v nedeli od brzkeho rana do vecera a nachazi se naproti severnimu autobusovemu terminalu. Protoze valna vetsina suvenyru a upominkovych predmetu je vyrobena ze dreva nebo keramiky, nekoupili jsme si skoro nic. Jelikoz Australie je zeme s nejprisnejsimi pravidly o dovozu veci ze dreva, keramiky ( hliny ), semen apod., tak jsme si “nelajsli” neco privezt jen proto, abychom to zase nechali na kontrole v Australii.
Od Chatuchak marketu jsme si chytili autobus cislo 8 do Chinatownu, trosicku pocourali a jelioz nebyl daleko od naseho ubytovani a nam uz se nechtelo smlouvat s tuk-tukarema, vyrazili jsme k domovu po “svych”.

Bangkok – Melbourne - Sydney Nedele 03/02/08
Protoze dnes mame posledni den nasi dovolene, zaciname pohodove snidani, delame jeste nejake nakupy na Khao San Road a utracime posledni Bátíky ( jak jsme si familierne pojmenovali zdejsi menovou jednotku )
Odvoz na letiste absolvujeme v klima mikrobusu za 130B/osoba ( ceny se pohybuji v rozpeti 130B – 170B a odjezd je kazdou hodinu ).
Na letiste Suwarnabhumi prijizdime dostatecne na cas. Prestoze se jiz stmiva, teplota se drzi stale nad 30°C. Probiha odbaveni a nezbytny scan osobnich zavazadel pronasenych na palubu. Zejmena je kontrola dodrzovani pravidla tekutin, ktere se smi vzit na palubu. Je to maximalne 100ml. Prestoze jsme vsichni cestujici tuto proceduru absolvovali, tesne pred vstupem k brane, tu cekala skupinka zamestnancu letiste, ktera zacala vsem prohledavat osobni veci a znovu vsechno kontrolovala. Smysl tehle kontroly jsme naprosto nepochopili. Zrejme letiste melo penize navic a nevedelo do ceho je investovat.
Po priletu do Melbourne nam podle ocekavani zabavili nasi Snake Whisky, takze zbyvaji jen fotky, ktere nastesti bezpecnostnim pravidlum vyhovovaly. Udajne po vypiti Snake Whisky se clovek pry stava animalnim. Tak snad to tam nikdo nevypil... stejne by me zajimalo, co s temi „nebezpecnymi“ vecmi delaji.
Pri priletu do Sydney zjistujeme husty dest a oproti Bangkoku rozdil teplot o temer 15°C.
Dovolene je bohuzel konec a nas opet ceka skola a prace. Obema se nam moc chce



Mapu nasi cesty najdete TADY

Pokud si chcete precist prvni cast naseho putovani po Singapuru ,
kliknete
ZDE

Pokud si chcete precist druhou cast naseho putovani po Malajsii ,
kliknete
ZDE

Pro prakticke rady na cestu po Thajsku ,
kliknete
ZDE


Publikoval: Hexaghon

 


Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Bezpečnostní kód: Bezpečnostní kód
Do tohoto pole vložte bezpečnostní kód:

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde.


Související odkazy
· Více o tématu
· Další články od autora Hexaghon
Je rajce ovoce nebo zelenina? Jak odstranime skvrny od cerveneho vina?



Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 5

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné



Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek




"Thailand" | Přihlásit/Registrovat | 0 komentářů
Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.








Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím zaregistrujte se.





Powered by Copyright © UNITED-NUKE CMS. All Rights Reserved.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.03 sekund

Nahoru