Vítejte na Australia 2005 - 2008
 
    


Menu
· Domů
· Ankety
· Doporučte nás
· Články
· Články Archiv
· Fotogalerie
· Downloads/Ke stažení
· Kurzovní lístek ČNB
· Napište nám...
· Návštěvní kniha
· Přihlášení - Menu
· Satelitní Mapa
· Smajlíci / Smilies
· Statistika webu
· Top 10
· Zajímavé odkazy
· Otestujte si svoje geografické znalosti



Články z cest

Australia
Jak ovládat náš web
Doprava v Sydney
Slunce, opalování a pláže
Co vás může potkat na silnici
Domácnost, nákupy a trocha alkoholu
Nejen vodou živ je člověk
Australia Day 2007, Pebbly Beach & Jervis Bay
Heartbreak Ridge Paintball
A1 Grand Prix Sydney
Queen Mary 2 & Queen Elizabeth 2
Formula 1 ING Grand Prix Melbourne 2007
Earth Hour – 60 Minutes
Great Ocean Road
Sydney Harbour Bridge
USS Kitty Hawk (CV-63)
Whale watching – Pozorování velryb
Gold Coast – Zlaté pobřeží
Airbus A380
Australian International Motor Show
Hunter Valley
Sydney-Hobart Race
Queen Victoria & Queen Elizabeth 2
Captain Cook Coffee Cruise
Je rajče ovoce nebo zelenina? Jak odstraníme skvrny od červeného vína?
Australian Trip NT & QLD
Veselé Velikonoce aneb co se jinam nevešlo...
Fort Denison
Sydney Opera House
Mardi Gras - festival gayů a lesbiček
Australské vlajky
Maritime Museum
Pobřežní procházka Bondi - Coogee
Czenglish, aneb tohle vás ve škole nenaučí
Sydney Olympic Park - Kola
Jak jsme (ne)dostali víza do USA, ale do Číny
Výlet do hlavního města Canberra
Minus 5 Bar
V Austrálii se žije blaze
New Zealand
  Deníček I.část
  Deníček II.část
  Deníček III.část + doporučení na cestu
  Nový Zéland vybírá novou státní zástavu
Japan
  Deníček I.část
  Deníček II.část
  Zajímavosti a rady na cestu
Singapore
  Deníček Singapur
  Zajímavosti a rady na cestu
Malaysia
  Deníček Malajsie
  Zajímavosti a rady na cestu
Thailand
  Deníček Thajsko
  Zajímavosti a rady na cestu
Laos
  Na skok do Laosu
Fiji
  Deníček Fiji
Hong Kong
  Deníček z cesty
  Praktické rady a zajímavosti – Hong Kong
Macau
  Výlet do Macau
  Praktické rady a zajímavosti – Macau
China
  Čína I.část; Peking, Xian
  Čína II.část; Chengdu, Shanghai
Czech Republic
  Letadla, auta, vlaky, lodě a autobusy
  Registrační značka s vlastním motivem?
  Zastavili se u nás kamarádi ze Slovenska
  PF 2009 aneb co se jinam nevešlo
  Ukradli Vám mobil? Poradíme, co dělat
  Registrační značka s vlastním motivem 2
United Kingdom
  Manchester
Slovakia
  Vysoké Tatry
Austria
  Drávská cyklostezka - Drauradweg
Sri Lanka
  Deníček Srí Lanka
Turkey
  Připravujeme
Hungary
  Balaton - Moře našich rodičů
Slovenia
  Připravujeme



Přidat k oblíbeným
Přidat k oblíbeným

Nalaďte si náš RSS kanál




Statistiky
TOPlist


ikonka Google Pagerank
ikonka S-rank
Alexa Rank
ikonka Jyxorank
TOPlist Counter.cz


Calendar / Kalendář


Contact / Kontakt

Pokud máte dotazy, kontaktujte nás viz.níže

ICQ: Hexaghon
310-087-758

ICQ: Gabika
290-412-549

nebo e-mail:





QR CODE
 
Deníček II. Japonsko 21.09.07 - 29.09.07

  Publikováno: Thursday, 22.11. 2007 - 14:40:27
     Autor: Hexaghon    Téma:


DENÍČEK II. JAPAN 2007



8.den – Fri 21/09
Takayama


Protoze na dnesni den mame naplanovanu delsi trasu, mame Sinkansen HIKARI zarezervovan jiz na 8:06 ( v Nagoya se musi prestupovat na “courak” HIDA, ktery se dokaze “courat” i 120km/hod. ) a vyrazime smer Takayama. Mesto Takayama je pokladnici japonske historie. Staroveke ctvrti s drevenymi domy, sintoistickymi a budhistickymi svatynemi z obdobi Edo jsou chloubou mesta a prenesou vas v case do obdobi japonskych Sogunu. Ubytovani dnes vecer mame v Youth hostelu Hida Takayama ( ¥ 3885/osoba, Japanese style ) ( z nadrazi asi 5min autobusem (¥100/osoba) a pak 5 minut pesky ). Ten se nachazi v prestavene svatyni, ktera lezi pobliz Higashiyama walking course a je zde v tesne blizkosti Youth hostelu k videni hned nekolik posvatnych chramu z obdobi Edo, jako napriklad chramy Kyushoji, Eikyoin, Unryuji, Sogenji, Tenshoji a mnohe dalsi. Nedaleko vlakove zastavky jsme navstivili Hida-Kokubunji Temple s jeho tripatrovou pagodou, a rano muzete navstivit Morning market, ktery je otevren kazdy den od 7:00 do 12:00. Zde lze koupit zeleninu a ovoce od mistnich farmaru. Temer v kazde ulicce narazite na stare soukrome domy, ktere jsou velmi pekne udrzovane, nektere s minipred zahradkou (mnohdy tvorenou nekolika kvetinaci s bonsajemi a kvetinami), ktere rozhodne stoji za fotografii. Rovnez jsme nezapomneli ochutnat mistni specialitu – opekane ryzove testicko potrene sojovou omackou, ve forme kulicek napichanych na spejli. ( ¥70/spejle ). Na veceri jsme zasli do restaurace Suzuya. Meli jsme mimochodem problem najit otevrenou restauraci, ale to jenom diky tomu, ze vetsina restauraci tu je otevrena od rana do 2pm a pak maji pauzu a oteviraji zase az v 5pm. My jsme poprve prisli bohuzel behem jejich pauzy. Jelikoz jsme meli jeste asi hodinu casu do otevreni restaurace, courali po ulickach Takayamy a cirou nahodou narazili na obchudek s alkoholem, kde prodavali i miniatury, tak jsme obohatili nasi sbirku o dalsich sedm kousku. V restauraci Suzuya disponovali i anglickym menu (a nejen to, ale i personal rozumnel a hlavne i mluvil anglicky) a pozdeji jsme si vsimli, ze je to jedna z restauraci doporucena v pruvodci Lonely Planet. Dali jsme si tradicni japonske menu, ale nutno dodat, ze bylo na stole vic nadobi, nez potravin ( ceny se pohybuji od ¥1200 - ¥4000, zalezi na vybranem jidle ). Jedno z nami vybranych jidel jsme si sami museli pripravit na varici, ktery byl schovan uprostred stolu. Cestou domu jsme si udelali hezkou prochazku nocni Takayamou a udelali jeste par nocnich fotek, i kdyz vetsina chramu v okoli nebyla moc dobre nasvetlena.
Vecer v ubytovani nezbyvalo nic jineho, nez se umyt, pomodlit a spat.


9.den – Sat 22/09
Kanazawa


Protoze jsme si rano trochu prispali ( zamacknuty budik udela svoje ), stihli jsme check-out ( odhlaseni se ) jen tak tak. Rano jsme prosli jeste nekolik ulicek v domneni, ze narazime na Morning Market (Ranni market), ale bud se v sobotu nekonal a nebo jsme ho jednoduse nenasli. Tak jsme se vydali jako “Ploc a Plocova” ( s bagazi na zadech totiz jdeme v neustalem predklonu, takze to vypada kazdou chvili na doskok s peknym telemarkem ) k nadrazi, odkud odjizdime do mesta Kanazawa. Cesta z Takayama do Kanazawa trva i s prestupem 3 hodiny 18 minut. Prijizdime tedy v 13:27 a ihned se vydavame na prohlidku mesta. Ackoliv se muze Kanazawa zdat jako zanedbatelne misto na mape, vezte, ze ma nejakych 485.000 obyvatel, coz je o neco malo mene, nez je polovina obyvatel Prahy. Abychom byli vsude trochu rychleji nez pesky, kupujeme si denni jizdenku na Loop Line Bus po meste za ¥500/osoba. Nase prvni navsteva smeruje do Kenroku-en Garden ( ¥300/osoba ), tedy do zahrady, ktera je zarazena jako jedna ze tri nejkrasnejsich zahrad v Japonsku ( dalsi jsou Kairaku-en v Mito a Koraku-en v Okayama ). Zahrada je to opravdu pekna a jak to teprve musi vypadat, kdyz je plne v rozkvetu. Samozrejme jsme nemohli minout ani zamek Kanazawa ( Kanazawa-Jo ), ktery je hned “naproti pres ulici”. Postaven v roce 1580 a obyvan po 14 generaci rodem Maeda. Po velkem pozaru, byl v roce 1808 rekonstruovan do dnesni podoby. Vstup do zamku je ¥300/osoba, vstup do zahrad je zdarma. Jeste stihame navstivit Oyama Shrine ( svatyni Oyama ). Protoze ale mame na dnesni vecer ubytovani v Youth Youth hostelu Kanazawa ( ¥3750/osoba,western style, private ), musime tomu bohuzel prizpusobit nas casovy harmonogram. Casove spojeni do mista noclehu neni nejlepsi, jelikoz lezi pomerne daleko od centra – autobus jede pouze 7x ve vsedni den a v So a Ne jen 6x, a posledni odjizdi z nadrazi v 17:32 ( So,Ne ). Snazili jsme se ze vsech sil, ale kdyz jsme dobehli na zastavku, akorat jsme videli odjizdejici autobus . Proto jsme v klidu vyzvedli veci v uschove ( zamykatelne schranky ) a na informacich jeste ziskali info, ze je moznost, ze nas prijedou z hostelu vyzvednout na smluvene misto. Bohuzel nejdrive az v 19:30. Proto ve volnem case, podnikame nocni prepadovou akci v Geisha district ( oblast vyskytu Gejsi ), avsak bez valneho uspechu.
Vecer delame klasiku, myti v japonskem stylu, psani deniku a usinani…

Abych nezapomnel, prvni bus odsud jede v 8:55, a protoze mame jizdenku do Kyota rezervovanou na 9:04, mame rezervovane taxi na 7:50. Do centra je to 2km serpentinami z kopce a bylo nam receno, ze by to mohlo stat cca ¥800. Uvidime, jestli se vzbudime.

10.den – Sun 23/09
Kyoto


Tak rano bylo zase trochu vzruso, protoze jsem spal do posledni minuty, a vstaval jsem temer az v momente, kdy ze me stahoval taxikar deku . Naskocili jsme do auta a to co jsme v nekolika dalsich minutach zazili, by nam asi nikdo neveril. Ridic, ktery neumel slovo anglicky, ( tedy pochopil cilovou stanici, kterou jsme mu rekli v japonstine ), to s nami strihnul nejakou zkratkou mezi domky a nutno dodat, ze sire te ulicky byla asi o 20cm sirsi nez sirka auta a klesani vozovky bylo misty urcite tak 20%. Nezastavil ho ani zakaz vjezdu, a zapomente na jakoukoliv prednost zprava. Prednost mel on a jeho cestujici. . Na zastavku Hachiba-cho jsme dorazili bez ujmy na zdravi. Jen jsme vystoupili, jel kolem autobus Japan Railways a tak diky nasemu pasu na zeleznici jsme jeli zdarma.
Vlakem Thunderbird ubihala cesta pekne svizne a za 2 hodiny a 5 minut jsme byli v cilove stanici – Kyoto. Po nezbytnem papirovani v ubytovani K’s House Kyoto, jsme se tu usadili na 3 nasledujici dny. Dnesni den jsme pojali vyslovene pohodove, pokoukli trochu po meste, koupili neco suvenyru atp. Zadne honeni po pamatkach, na to budou nasledujici 2 dny. Trochu nam to komplikuje to, ze zitra je statni svatek ( Gejsi maji pry volno a Imperial Palace ma zavreno ), ale urcite bude co delat. Vecer jsme jeste zasli na veceri, Misa si dal KANSAI–FU–OKONOMIYAKI a Gabca sla do YAKI-SOBA. Oboje bylo dobre a protoze na sladke se vdycky najde mistecko, Gabca sla ochutnat green-tea zmrzlinu (zmrzlinu ze zeleneho caje), s green-tea zele, ve wafli z green tea. Bylo to super. Jinak jeste zminka o Kyoto Tower. Vypada mnohem lepe v noci, nez ve dne a jeji oranzova barva je skutecne netradicni.

11.den – Mon 24/09 – Statni svatek
(Den ucty ke starým a k dlouhovekosti)
Kyoto


Po lehke snidani v hostelu jsme vyrazili do mesta a pred tim jsme jeste dlouze debatovali, ktere pamatky navstivit, jelikoz na prozkoumani Kyota by bylo optimalni minimalne 14 a vice dni, jelikoz v samotnem Kyotu je vice nez 2000 chramu, svatyni a pagod, ale my meli bohuzel jenom pouhe dva dny.
Kulturni srdce Japonska – Kyoto, bylo sidlem cisare v letech 794 – 1868 a v roce 1994 bylo 13 budhistickych chramu, tri shintoisticke svatyne a jeden zamek zarazeny do svetoveho dedictvi UNESCO, coz ulehcilo nase rozhodovani.
Pro cestovani po Kyotu jsme zvolili One Day Bus Ticket (¥500), ktery nas opravnoval neomezene cestovat v zelene vyznacene oblasti, ktera pokryvala vetsi cast mesta a zaroven vetsinu atrakci, ktere jsme planovali navstivit. K celodennimu listku jsme dostali i mapku mesta se vsemi vyznacenymi trasami autobusu. Nutno dodat, ze diky ni jsme se docela snadno orientovali ve meste.
Uvazovali jsme o zakoupeni Kyoto Sightseeing Card (¥1200/jeden den a nebo ¥2000/dva dny), ale jelikoz se jednalo pouze slevovy kupon na vybrane pamatky a neomezene cestovani autobusem, rozhodli jsme se, ze zakoupime pouze celodenni listek na autobus a nami vybrane pamatky si zaplatime sami. Vetsina z nejznamejsich a nejvice navstevovanych pamatek vybira vstupne od ¥300 do ¥600.
Prvni pamatkou, kterou jsme se rozhodli navstivit, byl Nishi Honganji Temple, vzdaleny necelych pet minut od Kyoto Station. Co je zvlastni, ze chramy jsou soucasti soucasne zastavby. Dale jsme se presunuli autobusem do Nijo Castle ( jap. Nijo-jo ) ( ¥600/osoba ) byl postaven v roce 1603 a stal se oficialnim sidlem prvniho soguna Ieyasu Tokugawa.
Sogunove byli vojensti vladci (regenti cisare) Japonska a predstavovali v Japonsku vykonnou moc od roku 1192 do roku 1867 s vyjimkou obdobi Sengoku. V prubehu doby se ale fakticka moc sogunu menila a nekteri byli jen loutkami. Mezi nejslavnejší šóguny patril prave Iejasu Tokugawa.
Samotny zamek byl na tu dobu velice dobre vybaven bezpecnostnim zarizenim, a to ve forme podlahy, ktera pri kazdem kroku vydavala kvikave zvuky a proto bylo velice obtizne se pro pripadneho narusitele dostat dovnitr. Diky tomu byly straze v neustale pohotovosti. Zamek obsahuje nekolik desitek mistnosti, kazda ma svuj ucel a v kazde z nich jsou na zdech malby vhodne pro tu kterou prilezitost. Sogun na svem zamku prijimal i navstevy, napriklad zastupitele jednotlivych kantonu, pricemz kazda navsteva se odehravala podle prisnych pravidel, zejmena kvuli bezpecnosti soguna. Zastupci kantonu sedeli na jedne strane mistnosti, a kazdy mel u sebe pouze malou dyku a kimono s malym otvorem na nohy, ktery mu znemoznoval rychly pohyb. Proto pokud by se mu podarilo soguna napadnout, straz by ho rychle dostala. Velke samurajske mece museli nechat v oddelene mistnosti. Protoze sogun sedel na opacnem konci mistnosti, nemohl dobre slyset, co mu vyslanci sdeluji, sedeli mezi nim a vyslanci jeste 4 ministri, kteri zpravu posilali dal. Ve skrytych castech mistnosti pobliz soguna, byla prave jeho straz, ktera byla pripravena zakrocit v pripade ohrozeni sogunova zivota. Protoze bylo takove jednani velice vycerpavajici, byl sogun pote obletovan zenami. Sogun ac sam zenat ( jeho zena nebyla nikdy pritomna ) mohl pri cajovem obradu prijmout caj od svobodne divky. Pokud tak ucinil, dal najevo svoji naklonost, a byla ruka v rukave. Pokud tak neucinil, spal sam. . Divka musela mit rozpustene vlasy, protoze i zeny byly samurajove a tak mohla ukryvat ve vlasech nejaky vrazedny nastroj. Samuraj mel vzdy pouze jednu zenu, ale mnoho konkubin.
Po prohlidce, ktera byla jednou z nejlepsich, zejmena diky tomu, ze jsme se prilepili na jednu zajezdni skupinu, ktera mela anglicky mluviciho pruvodce, jsme se vydali na sever, na svatyni Kamigamo. Zde se nam postestilo videt i pravou japonskou svatbu. Odtud pak presun autobusem na svatyni Shimogamo a pak smerem na Kyoto Imperial Palace. Bohuzel stejne jako cisarsky palace v Tokyo, tak i tento palace je verejnosti nepristupny. Vstup do zahrad je zdarma, ale oblast palace je velice dobre strezena bezpecnostnim systemem. Byli jsme svedky nekolika naruseni, kdy nenechavi turiste preskocili maly potucek, narusili paprsek a spustil se velice hlasity zvonek. Zaroven je hlasity megafon upozornil (tedy se domnivame, protoze to bylo japonsky ), ze narusovat zonu je trestne a urcite neco o opusteni chranene zony. Netrvalo dlouho a prijel vuz ochranky palace. Jinak vsude jsou kamery, takze neni problem narusitele poznat a dopadnout.
Samotne zahrady nestaly za moc, a protoze zacalo prset, bylo to jeste trochu horsi. Jelikoz jsme meli jeste cas, i pres dest jsme se vydali na Ginkakuji Temple ( ¥500/osoba ). Podle naseho nazoru, jedny z nejhezcich zahrad, co jsme videli a to nam jeste prselo.

12.den – Tue 25/09
Kyoto


Na dnesni den nebylo naplanovano o nic mene svatyn nez predchozi den a prvnim mistem byla Fushimi Inari Shrine ( vstup je zdarma a jedeme vlakem, jelikoz autobus jezdi z Kyoto Station pouze jednou do hodiny ).
Krome samotneho chramu, je tu nejvetsi zajimavosti cesta k nemu. Je lemovana stovkami cervenych bran, v delce 4 kilometru.
Protoze UNESCO zaradilo mezi pamatky svetoveho dedictvi zejmena svatyne a chramy v oblasti Arashiyama, vydali jsme se prave tam. Nejblizsi vlakova zastavka je Saga-Arashiyama a odtud je to jen par minut k prvnimu chramu - Tenryuji Zen Temple. Hned pred vstupem jsme meli obrovske stesti, potkali jsme svoji prvni ( a jak se pozdeji ukazalo posledni zivou realnou ) Gejsu. Jeste nam ochotne zapozovala.
Rozhodne se pripravte na to, ze navsteva chramu neni levnou zalezitosti, vstupne se pohybuje od ¥300 - ¥500 za osobu a pak je treba pamatovat na “oteviraci dobu” chramu, ktera je zpravidla do 17:00 ( vyjimecne az do 18:00 ).
Pote, co jsme opustili chram a prosli bambusovym lesem, jsme navstivili Jojakkoji Temple, odkud je nadherny vyhled na cele mesto a fotografie na popredi s 2 stupnovou pagodou rozhodne stoji za to. Dalsimi svatynemi pak byly Nison-in a Daikakuji. Jelikoz jsme se ale dostali do casoveho skluzu, a protoze jsme chteli stihnout jeste neco dalsiho, vzali jsme to zkratkou. Jenze jsme se ztratili uz po nekolika desitkach metru. Nastesti jsme narazili na dve hodne babicky, ktere nas dokonce asi kilometr doprovodili na busovou zastavku. My totiz mleli anglicky, ony mlely japonsky a tak to byla nejlepsi varianta. Jedna nas dokonce obdarovala bonbony.
Jelikoz se cas ale znacne nachylil a autobusy v teto oblasti nejezdi prilis casto, nemelo uz valny smysl nekam hnat a tak jsme se rozhodli, ze nejlepsi variantou bude vecere. Narazili jsme na super restauraci – TENKAIPPIN ( otevreno maji od 11am – 3am ) a personal jsou tam sami chlapi. Ten prvni, co se nas ujal, se nas lamanou anglictinou zeptal, zda si budeme prat japonsky psane Menu a za to sklidil bourlivy smich od vsech peti dalsich kolegu. Tim bylo jasne, ze tahle vecere bude sranda. Potom, co jsme ho ujistili, ze anglicke bude lepsi, odbehl za pult a par minut ho s kolegy hledali. Vitezoslavne nam ho prinesl, a zaroven prinesl i seznam otazek v anglictine a pod ni v japonstine. Bylo to vyhodne zejmena pro nej, nebot ukazal otazku a bylo vse jasne. Objednavku prisel vzit ten, co byl predtim na pokladne. Dali jsme si oba SET MENU ( je to nekolik misek, zpravidla poloprazdnych ) a jeste jsme meli moznost si vybrat ze dvou druhu polevek. Jedna byla v zakladu sojova omacka a druha byla zaklad houby. Objednali jsme si a pozorovali srumec v restauraci. Donesl objednavku do kuchyne a sdelil, ze si dame kazdy polevku a kazdy jinou. Kuchar vypadal nejprve vydesene (domnivali jsme se, ze druha polevka asi ani neni na menu, ale aby se vytahli, tak nam dali vybrat ) a pak vedli zurivou debatu zrejme o tom, jak nam nabidl, ze maji 2 polevky. To jsme usoudili z toho, jak stale opakovali anglicky TWO CHOICES ( 2 moznosti ) a vazne pokyvovali hlavami.
Japonci jsou velice prijemni lide a o restauracich to plati obzvlast. Kdyz prisel host, prvni zamestnanec, ktery hosta uvidel, zavolal VITEJTE a ostatni, at jiz byli kdekoliv a delali cokoliv, zavolali VITEJTE rovnez a ani nemuseli hosta videt. Stejny zpivany ritual se odehraval pri hostove odchodu. Jeden velice nahlas podekoval, a vzapeti podekovali vsichni.
Nase jidlo nam prinesl sam kuchar, ktery umel anglicky asi ze vsech nejlepe, tak ho vybrali, aby nam to donesl a jeste neco prohodil cizim jazykem. Popral nam dobrou chut a pekny vecer, ale to byla asi tak veskera jeho anglictina (doufam, ze mu nekrivdim ). Vsechno bylo vyborne a kdyz jsme odchazeli, rozloucila se s nami cela restaurace japonsky a kuchar se jeste pribehl rozloucit anglicky. Takze tuto restauraci jednoznacne doporucujeme. Bohuzel jsme sli v noci, takze jsme ani nesledovali kudy jdeme, ale rekl bych, ze to bylo nedaleko zastavky Karasuma Subway Line, zastavka Karasuma Oike.
Protoze jsme meli jeste trochu casu na nocni velkomesto, zajeli jsme do ctvrti Gion, kde se podle vsech dostupnych informaci nachazi rajon gejs. Bohuzel jsme ten vecer nenarazili ani na jednu.

13.den – Wed 26/09
Himeji, Hiroshima


Na rano jsme meli zamluveny Shinkansen Hikari na 8:22, museli si jeste na recepci vyzvednout zalohu za klic ¥1000. V tu chvili to byli nase jedine penize, jelikoz vcera se nam nepodarilo vybrat penize z karty, takze jsme museli pockat do dneska do rana. Bohuzel ani rano penize na kartu prevedene nebyly, takze nezbyvalo nez vybrat penize z jine karty a opet utikat na vlak. Na nadrazi jsme dorazili asi 2 minuty pred odjezdem vlaku, takze jsme jeste stihli v rychlosti koupit ledovou kavu a nejaky ten sendvic ke snidani do vlaku a uz se nastupovalo.
Trosicku jsme pozmenili nas plan a cestou z Kyoto do Hiroshima jsme se zastavili v Himeji. Cesta tam trvala necelych 30 minut. V Himeji se nachazi zamek stejneho jmena, pod patronatem UNESCO ( vstup ¥600/osobu). V cene vstupenky je i prohlidka zamku, pri ktere se dostanete az na nejvyssi 6.patro, odkud je nadherny vyhled na mesto. Tento zamek patri mezi nejkrasnejsi zamky v Japonsku. Cestou zpet k vlaku jsme narazili na spoustu obchodu se suvenyry, ktere jsme cestou nikde nevideli, takze jsme obohatili nasi sbirku a opet jsou nase batohy o neco tezsi .
Prestoze jsme u nadrazi uz byli kolem 12:00, odjizdeli jsme az v 13:01, jelikoz jsme si zasli na svacinku v mistni pekarne, kde jsme opet ochutnali nejruznejsi dobrutky s ledovou kavou. Takze to byla prvni vec, ktera nas trosku zbrzdila. Dalsi byl Shinkansen. Pri cekani na nas vlak, prosvistel kolem nas na vedlejsim nastupisti JR 500 (sedo-modry) a doslova prosvistel, protoze to byl fakt fofr, nestihli jsme ani vyndat fotak, natoz abychom udelali nejakou tu fotku a nebo video. Doufali jsme, ze se pozdeji objevi nejaky jiny a budeme mit prilezitost udelat nejake video, ale bohuzel se uz neobjevil . Do Hiroshima jsme dorazili az 14:48 ( jeli jsme sice Shinkansenem, ale vsude stavel – bullet Shinkansenem se stejna cesta da zvladnout i za necelou hodinu ) nechali jsme veci na nadrazi v lockerech ( ¥600/velky ) a vyrazili jsme na prohlidku mesta.
Nase prvni kroky, lepe receno jizda tramvaji (jizdne ¥150/osobu), smerovaly k hlavnimu symbolu mesta - A-Bomb Dome. Tato budova jako jedna z mala preckala schozeni atomove bomby na Hiroshimu a v prosinci roku 1996 byla zarazena na seznam svetoveho dedictvi UNESCO. Puvodne to byla Prefectual Commercial Exhibition Hall ( vystavni hala ), jejimz designerem byl cesky architekt Jan Letzel.
Jako vzpominka vsem obetem zde slouzi Peace Memorial Park, kde si kazdym rokem v den vyroci rano, v 8:15, tisice lidi pripomina svrzeni bomby a vecer se pak pusti 10.000 lampionu po rece, ktera mestem proteka, jako symbol mrtvych dusi.
Jednim z dalsich symbolu parku je i Children’s Peace Monument, ktery je venovan vsem detem, ktere zemreli na nasledky svrzeni atomove bomby. V okoli tohoto monumentu muzete nyni spatrit tisice barevnych papirovych skladacek jerabu, vyrobenych detmi z celeho sveta. Povest rika, ze pokud slozite vice nez 1000 papirovych jerabu, splni se vam jakekoliv prani nebo se vylecite z nemoci. V Japonsku je jerab symbolem dlouhovekosti a stesti. Se skladanim papirovych jerabu zacala japonska holcicka Sadako (obet), ktere byly 2 roky v dobe svrzeni bomby a o deset let pozdeji ji lekari diagnostikovali leukemii a ona se chtela vylecit. Bohuzel zemrela jeste pred dosazenim cile, proto se jeji kamaradi rozhodli jeji dilo dokoncit.
Pozdeji v Hiroshima Peace Memorial Muzeu (vstupne symbolickych ¥50) jsme se dozvedeli, ze atomova bomba byla svrzena necelych 160m od A-Bomb Domu a zhruba 600m nad zemi explodovala. Ve vzdalenosti 2 km od epicentra vybuchu bylo 90% budov totalne zlikvidovano a spaleno. Do konce roku 1945 zemrelo celkem 140 000 lidi.

Jednim z mnoha statniku, ktery se zvecnil do pamatni knihy muzea, byl i nas byvaly prezident Vaclav Havel, ktery navstivil Hiroshimu v prosinci roku 1995 a do knihy napsal: “Doufam, ze svet nezapomene na vsechny hruzy - jako nezapomene Hirosima – a ze se vyda cestou miroveho zivota - jako Hirosima.”
Musim rict, ze ani jeden z nas neni milovnikem muzei, ale tohle museum za navstevu rozhodne stoji, velmi zajimave a poucne a rozhodne se vyplati toto misto navstivit.

A co se vlastne onoho osudneho rana 6.srpna 1945 stalo?

Na mesto byla svrzena uranova bomba nazvana Little Boy (Chlapecek).
Jako potencionalni cile byla vybrana mesta Hiroshima, Kokura, Niigata a Nagasaki. Hiroshima byla nakonec vybrana z duvodu toho, ze se zde nenachazel zadny zajatecky tabor spojeneckych vojsk. V sirsim vyberu mest se objevila i mesta Yokohama nebo Kyoto. Jednim z kriterii bylo i to, ze cil mel mit obytnou zonu alespon 3 mile (4,82 km) v prumeru.
Let byl naplanovan na 6.srpna 1945 a velitelem prvniho bombarderu s jadernou pumou na palube se stal plukovnik Paul W. Tibbets, ktery vsechny letce podilejici se na cele akci dlouhe mesice cvicil.
Jeho letoun B-29-45-MO byl den predtim pojmenovan po Tibbetsove matce: Enola Gay. V 8:15 doslo ve vysce 600m nad zemi k vybuchu. Behem nekolika vterin byly zniceny domy
na plose asi 13 km2 a v momente se doslova vyparily desetitisice lidi.
Vojensti odbornici dobre spocitali, v jake vysce muze jejich zbran zpusobit nejvetsi skody. V takove situaci pusobeni tlakove vlny, tepelneho a radioaktivniho zareni je maximalni.
O 3 dny pozdeji, 9.srpna 1945 v 11:02 byla svrzena druha atomova bomba nazvana Fat Man ( tloustik ) na mesto Nagasaki. Prestoze byla tato bomba mnohem silnejsi, zpusobila “mensi” skody a bylo zniceno uzemi o rozloze asi 7km2.
Mesto Kokura melo v techto dnech “stesti” hned dvakrat. Poprve byla vybrana jako druhy cil namisto Hiroshima – bylo pekne pocasi, kurz nebylo treba menit. Podruhe byla sice vybrana jako cil prvni, ale z duvodu spatneho pocasi byla bomba svrzena na Nagasaki. Smyslem techto akci bylo primet Japonce ke kapitulaci a ukoncit tak jiz dlouhy valecny konflikt. Dne 10.srpna 1945 v noci japonský císar pod hrozbou totálního vyhlazení Japonska prijímá „podmínky bezpodmínecné kapitulace“.


Z Memorial Parku jsme zamirili k Hiroshima Castle ( zamek ), ktery byl rovnez znicen a po roce 1945 renovovan. Expozice uvnitr se zameruje na samurajskou kulturu. Jeste jsme chteli navstivit zahrady Shukkeien, ale ty uz byly bohuzel zavrene (otevreno 9-18, ¥250, snad je stihneme zitra), tak jsme zamirili k nadrazi, vyzvedli batohy a na nastupisti pockali na autobus. Chvili jsme trochu bloudili po nadrazi, jelikoz letak nebyl zrovna prehledny. Nastesti jsme to nasli a autobus prijel za chvili. Ridic celkem porozumel anglicky, takze to bylo ok. Jizdne bylo ¥210 a vysadil nas na zastavce odkud to melo byt necelych 8 minut. Nakonec to ale bylo tak kolem 1 km, prestoze na ceduli bylo napsano 100m. Podle nas, nekdo odmazal nulu. Vybehli jsme s bagazi uz za tmy do backpackeru a byla to na prvni pohled hruza, na druhy to bylo jeste horsi . Zrejme jsme zhyckani z retezce K’s House, ktery je vetsinou jeste levnejsi nez Youth a jeste blize k centru a nemusi se dojizdet autobusem a kvalita ubytovani a servis jsou nesrovnatelne - timto jednoznacne doporocujeme retezce K’s House. Bohuzel mame zase oddelene dormitory, kazdy jsme na jinem konci budovy, ja jsem sama na pokoji, tak doufam, ze me nekdo nezamorduje a ja se dockam ziva a zdrava rana.

14.den – Thu 27/09
Hiroshima, Miyajima


Rano se opravdu vydarilo, prestoze jsme vstavali uz v 7 hodin. Vydarilo se hlavne kvuli snidani, kterou jsme si den predem zaplatili – ¥550/osobu. Rozhodne predcila nase ocekavani, jelikoz byla formou bufetu a bylo na vyber mixovane cerstve ovoce, zelenina, michana vajicka, toust, juice, kava, caj a neco obalovaneho, co jsme nedokazali identifikovat (ale spatne nam po tom nebylo). Co clovek snedl, to snedl . Takze to bylo prvne, co jsme odchazeli uspokojeni snidani.
Rano jsme se vydali na autobusovou zastavku, cesta od Youth byla z kopce, takze se slapalo mnohem snadneji nez minulou noc. Na zastavce jsme nahodou zjistili, ze po meste jezdi i JR autobusy (stejne jako v Kanazawe), ktere jsou zdarma, jestlize vlastnite JR Pass. To jsme meli vedet vcera vecer a mohli jsme usetrit jizdne z Hiroshima nadrazi k Youth hostelu (¥210/osobu). Bohuzel mapka YOUTH hostelu, kterou jsme doslali na nadrazi, byla naprosto nevyhovujici. Sice jsme podle ni nakonec trefili, ale zakresleny planek trasy autobusu tam nebyl ani nahodou.
Na nadrazi jsme znovu dali velke batohy do uschovy (¥600) a vyrazili na zahrady Shukkeien, ktere jsme vcera nestihli. Vstupne bylo pouze ¥250, ale musim rict, ze to byly asi jedny z nejhezcich zahrad, ktere jsme tady v Japonsku navstivili. Nadherne upravene stromy ve tvaru bonsaji , spousta mostku pres jezero a ve vode spousta zelv a zrejme pstruhu. Neodolali jsme a zakoupili krmivo ( suchou housku ) za ¥160/pytlik ( koupili jsme pro jistotu dva ), a to jste meli videt ten mazec. Zelvy se predbihali jedna pres druhou, vypadalo, ze minimalne mesic nic nejedli, priplavali snad i ty z nejvzdalenejsiho zakouti. No bylo jich snad pres 20. Nechali se krmit i z ruky, ale museli jsme byt opatrni, protoze asi maji rady maso .
Pocatek zahrady se datuje jiz od roku 1620, kdy zacali prvni prace. Zahrada predstavuje zminiaturizovanou krajinu v okoli Xihu ( Zapadni jezero ) v Hangzhou v Cine. Pote, co byla zahrada v roce 1945 znicena vybuchem atomove bomby, bylo rozhodnuto o jejim znovuobnoveni. Od te doby navstivi zahradu kazdym rokem 300.000 navstevniku. Odtud jsme se vydali na cestu kolem Memorial Cathedral for World Peace ( Katedralu svetoveho miru ), kterou nachal postavit v roce 1954 Otec Hugo Lassalle, ktery prezil bombovy utok, z dotace od Papeze a dalsich lidi, jako symbol konce valky. Nase kroky smerovaly k The Gates Of Peace ( Brany miru ), ktere byly dokonceny v roce 2005. Techto deset 9ti metrovych bran ze skla na sobe nese slovo Mir ve 49 jazycich, vcetne toho ceskeho. Pote jsme se jiz vraceli na nadrazi, a vydali se do mista naseho dalsiho zajmu – Miyajimaguchi, kde mame zamluveno ubytko v Youth Hostelu ( ¥2730/osoba ). Kdyz jsme dorazili na misto, slovy ani nejde popsat o co slo. Nebudu to rozebirat do podrobna, v kratkosti to shrnu – NEBRAT. Privital nas postarsi recepcni, kombinace ZZ Top a Caryfuka a jedinou vyhodou tohoto ubytovani je to, ze je to 1min od zastavky JR vlaku a 2min na ferry na ostrov Miyajima. Tot vse. No je to ale strecha nad hlavou. Na ostrov Miyajima se da jednodenni vylet lodi z Hiroshima, nebo necelych 30 minut vlakem do Miyajima a odtud ferry 10 minut na ostrov.
My jsme se hned vydali na navstevu posvatneho ostrova Miyajima, pomoci ferry ( preprava lodi ), kterou provozuji 2 spolecnosti, z nichz jedna je JR a nam plati nase JR Pass, takze to mame “zdarma”.
Ostrov Miyajima je posvatnym ostrovem a proto tu nenajdete hrbitov ani porodnici, nikdo se tu nikdy nenarodil ani neumrel, nesmi se zde zabijet zvirata a ani kacet stromy.

Pri prijezdu, to prvni, co nas zaujalo, bylo velke mnozstvi srn a jelenu, kteri volne pobihali vsude mozne, zejmena v blizkosti odpadkovych kosu a igelitovych tasek kolemjdoucich turistu a nezdrahali se vejit i do lodniho terminalu. Jelen je totiz posvatne zvire a mnisi veri, ze se do nich prevteluji duse.

Na ostrove je k videni svatyne Itsukushima (prvni budovy svatyne byly postaveny kolem 6.stoleni a soucasna svatyne pochazi ze 13.stoleti) a jeji slavna oranzova „plovouci“ brana ( Torii ). Ta je symbolem tohoto ostrova, je 16 metru vysoka, strecha je 24 metru dlouha a hlavni pilire jsou vyrobeny z jednoho kusu dreva o obvodu 10 metru. Brana je pomyslnou branou z pevniny do ostrovni svatyne a pri prilivu zdanlive plave po hladine. My jsme ale meli bohuzel odliv a tak jsme meli moznost branou dokonce projit a udelat fotky i z druhe strany, smerem k pevnine. Brana je to opravdu impozantni.

15.den Fri 28/09
Osaka, Brisbane, Sydney


Tak se podruhe ocitame v Osaka, ktera je nasim odletovym mistem. Protoze mame jakoby volny den, jelikoz odlet do Sydney je naplanovan az na 22:00, rozhodli jsme se navstivit nejvetsi akvarium na svete s nejvetsi vodni nadrzi - hloubka 9 metru a a kapacita 5400 litru vody), Osaka Aquarium Kaiyukan. Jedno z nejvelkolepejsich a zaroven nejvetsi akvarium na svete. Akvarium je otevreno od 10:00 do 21:00 (posledni navsteva pustena hodinu pred zavirackou) a muzete si zde poridit kombinovany listek s obrim ruskym kolem, vyhlidkovou plavbou na lodi Santa Maria, s Museem nebo s 3-D kinem IMAX. My jsme se rozhodli pouze Akvarium, za ¥2000 na osobu.
Akvarium je rozdeleno tematicky na 8 podlazich do 14. expozic, z cehoz nekolik jich je pres vice pater. Celkem se zde nachazi priblizne 30.000 druhu zivocichu.
Akrylatovym tunelem se z osmeho patra schazi dolu do hlubin okolo ohromne nadrze ve ktere plave vse, vcetne uklidovych potapecu a osmimetroveho Zraloka Velrybiho. Tato expozice je nazvana Pacificky ocean. Zaskleni ma uctyhodnou tloustku 30 cm. Na opacne strane jsou expozice jednotlivych mori, vcetne umele vytvoreneho pobrezi.
Vydry, lachtani a tucnaci se prohaneji po skalach a nebo se potapeji do hloubky nekolika pater. Japonsky les, biotop Aleutskych ostrovu, zatoka Monterey, Panamsky zaliv, rovnikovy destny les, Antarktida (tucnaci), Tasmanske more (s delfiny zijici mezi Australii a Novym Zelandem), Kalifornský záliv, pobreží Chile vcetne obriho hejna sardinek a japonskych ancovicek, Cookovy ostrovy, hlubiny Japonského more s obrími kraby a pro nas asi nejhezci z expozic, Velky Barierovy utes, kde jsme si pripomenuli uzasne barevne tropicke rybky plavajici mezi pestrobarevnymi koraly, ktere jsme videli a zazili na vlastni kuzi pri potapeni nedaleko Cairns na Barierovym utesu pri nasi navsteve v cervenci roku 2006, na rozdil od Akvaria se skutecnymi ruznobarevnymi a ruznorodymi koraly. Dalsi hezkou expozici pro oko, je vystava ruznych druhu meduz v dokonale nasvetlenych malych akvariich.
V akvarku jsme stravili 2 hodiny, ale dalo by se tam stravit daleko vice casu, byla to nadherna podivana.
Protoze jsme meli jeste dostatek casu, chteli jsme zajet na nejake nadrazi, kde Shinkanseny jen projizdi. To je ale pomerne slozite, protoze pokud narazite na Shinkansen, ktery ma vice zastavek, musite pocitat i s tim, ze tam sice ne kazdy stavi, ale protoze jedete i zpet, je treba pocitat i s timto casem. Navic ze Shin-Osaka je nejblizsi zastavka, kde se malo stavi, vzdalena 40 minut. Takze jsme to vzdali a vratili se do Shin-Osaka.
Zbytek volneho casu jsme stravili hledanim nejakych materialu o Shinkansenech. Neverili byste, jak je to slozite. A obehli jsme skoro vsechny meni a vetsi obchody s casopisy a knihami, vcetne informaci na nadrazich, ale dohromady nikde nic. Nastesti jsme ale dostali dobry tip, zastavit se v Book Shop Kinokuniya - mega obchod s knihami, kde jsme nakonec uspeli a malem se ztratili . Bohuzel jsou pouze v japonstine, ale uz mame plan, jak to dostat do anlictiny. Gabca ma ve skole kamaradku Japonku a tak to vypada, ze bude mit po prazdninach dost co delat.
Z Kansai Airport jsme odletali celkem na cas, az na to, ze jsme se zdrzeli na startovni runwayi, protoze jsme byli v rade az pati, coz nam zabralo neco malo pres 10 minut.
Zato prilet do Brisbane, respektive odlet z Brisbane s Qantas se posunuje cim dal tim dal, a puvodniho odletu do Sydney v 9:55 je to jiz hodina zpozdeni. Prestoze let z Japonska byl pres noc, dalo se spat, jsme docela utahani a ja jsem schopna usnout kdekoliv a v jakekoliv poloze, mozna i ve stoje .
Do Sydney priletame kolem 13:08 a vita nas slunecne pocasi, zrejme jsme si ho privezli sebou z Japonska.
Ctrnact dni v Japonsku uteklo opet jako voda a nam nezbude, nez se opet zapojit do pracovniho procesu a zacit planovat dalsi dovolenou .


Pro prvni cast naseho putovani kliknete zde

Pro zajimavosti a rady na cestu po Japonsku, kliknete zde

Pro mapu nasi Japonske cesty, kliknete zde


Publikoval: Hexaghon

 


Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Bezpečnostní kód: Bezpečnostní kód
Do tohoto pole vložte bezpečnostní kód:

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde.


Související odkazy
· Více o tématu
· Další články od autora Hexaghon
Je rajce ovoce nebo zelenina? Jak odstranime skvrny od cerveneho vina?



Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 1

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné



Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek




"Deníček II. Japonsko 21.09.07 - 29.09.07" | Přihlásit/Registrovat | 0 komentářů
Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.








Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím zaregistrujte se.





Powered by Copyright © UNITED-NUKE CMS. All Rights Reserved.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.04 sekund

Nahoru