Pred nekolika tydny ( 11/8 – 21/8/07 ehm vlastne uz mesici ) skoncila v Sydney vystava automobilu, nazvana Australian International Motor Show, vice vsak znama pod nazvem Sydney International Motor Show ( no zadny velky rozdil,co? ). Na akci jsme se vydali spolecne s kamaradem Markem, jelikoz o to nase drahe polovicky nejevili dostatecne velky zajem.
Jednak nas zajimala auta jako takova, ale predevsim to, ze automobilka SKODA opet vstupuje na australskou pudu.
Na salonu bylo rozhodne na co koukat. Podivat jsme se mohli na svechny mozne i nemozne vozy a do vetsiny se dalo i posadit, pokud to ovsem zajem populace dovoloval.
Asi nejmensimu zajmu se tesila ( tedy spise netesila ) jihokorejska automobilka SsangYong. Vydrzet v utrobach vozidel jste mohli zustat cely den, a nikdo se nedral, aby vas vystridal. Klasicky nejvetsi zajem byl u znacek Ferrari, Lamborghini nebo Bentley. Shodou okolnosti byl prave Bentley vystavovan v sekci spolu s Volkswagenem a Skodou. Tezko rict, kdo komu vlastne konkuroval .
Nejvetsi proctor dostala automobilka Toyota, ktera ma na trhu pomerne dost silne postaveni. A samozrejme nemohla chybet mistni automobilka Holden a jeji stroje.
Je 25.rijna 2007, kratce pred pul desatou rano Sydneyskeho casu. Zastup divaku se tisni kolem oploceni letiste Kingsford Smith. A proc vlastne? Dnes totiz dojde k historicke udalosti – ze Singapore, kratce po druhe hodine ranni odstartovalo obri letadlo Airbus A380 a absolvuje svuj prvni komercni let na trase Singapore – Sydney.
Spolecnost Airbus predala v Toulouse prvni exemplar nejvetsiho dopravniho letounu sveta Airbus A380 zakaznikovi - spolecnosti Singapore Airlines s osmnactimesicnim zpozdenim. Firma nicmene ujistila zakazniky, ze nepocita s zadnymi dalsimi prodlevami pri vyrobe techto letadel.
Letadlo v barvach Singapore Airlines – bile a tmave modre - nese na trupu napis First to Fly - Prvni, ktere vzletlo. Je v nem misto pro 471 cestujicich ( pricemz pri prvnim letu jich bylo obsazeno jen 455 ), z toho dvanact v prepychove prvni tride lux a sedesat v business class. V nejuspornejsi verzi ale A380 pojme dokonce az 853 cestujicich. Jedna se totiz o prvni letadlo tzv. Fully Double Decker ( cely dvoupatrovy ).
Piloti singapurské spolecnosti se s novym strojem v Toulouse seznamovali nekolik mesicu. Posadka ma celkove 30 clenu.
Prvni pasazeri nebyli uplne obvykli: slo hlavne o letecke nadsence, kteri nevahali zaplatit v prepoctu az dva miliony korun za to, ze budou prvni, kdo v Evrope vyvinutem a nekolik let vyrobou zpozdenem letadle poleti. Letenky se totiz prodavali na internetovem potralu eBAY formou drazby. Vytezek z prvniho letu davaji aerolinky na charitu.
Jeste jedna vec, kterou jsme chteli v Australii videt, byl Gold Coast ( Zlate Pobrezi ). Ani ne tak kvuli luxusu, subtropickemu klimatu, oblibenym plazim, kde jsou jedny z nejlepsich surfarskych podminek a nebo kvuli mrakodrapum, ktere lemuji pisecne pobrezi a aktivnimu nocnimu zivotu, ale protoze se zde na jednom miste nachazi hned nekolik zabavnich parku.
Mimochodem jeden zabavni park jsme uz navstivili v Japonsku, Universal Studios v Osace a ty na Gold Coastu jsme si rozhodne nechteli nechat ujit. Porad jsme o tom mluvili, ale presne nebyl dohodnuty termin. Az jsme se konecne jednoho dne domluvili s Jankou a Markem na terminu. My s Misou jsme koupili pres internet letenky, domluvili v praci volno, Janka zamluvila auto a ubytko a uz nezbyvalo, nez se tesit.
Nutno rict, ze ubytko bylo luxusni. Ubytovani jsme byli v Surfers Beach Holiday Apartments a meli jsme dve oddelene loznice, s vlastni koupelnou. Jinak obrovska kuchyn je kompletne vybavena mikrovlnkou, myckou a dalsimi nezbytnostmi, jidelna, obyvak a neco jako pradelna s prackou a susickou a hlavne balkon a uvnitr bloku obrovsky bazen ( jak ze serialu Melrose Place ) s vyrivkou, a nebyla by to Australie, kdyby chybelo BBQ ( barbeque – grilovani ).
Japonskou menou je japonsky YEN - ¥. ( JPY ) ( ve skutecnosti je YEN oznacen dvema vodorovnymi carkami pres znak Ypsilon, bohuzel vsak neni mozne do tohoto textu tento znak vlozit - pozn.aut. )
Mince jsou v hodnotach ¥1, ¥5, ¥10, ¥100, ¥500 a bankovky v hodnotach ¥1000, ¥5000 a ¥10000 ( muzete se pry setkat i s ¥2000, ale vypada to, ze ta se z obehu spise stahuje )
Cestovni seky v jenech a dolarech jsou akceptovany ve vsech vetsich hotelech a bankach. Vymena cizi meny a cestovnich seku vsak muze chvili trvat.
Japonsko je vicemene zemi hotovosti. Pokud nemate hotovost, muzete mit smulu. S kreditni kartou, prestoze je to Visa nebo EC/MC nemusite vsude uspet. Vetsina obchodniku, restauraci nebo ubytovani preferuje pouze hotovost. Proto doporucujeme mit vzdy dostatek hotovosti pro pripad, ze se stane neco neocekavaneho, a kreditku mit pouze jako zalohu. Ne vsechny bankomaty prijimaji zahranicni platebni karty a tak vzdy zkontrolujte prislusna loga na bankomatu. Vrele muzeme doporucit Convenience Store 7Eleven, kde lze pouzit karty VISA i EC/MC. Pokud jste drzitelem karty VISA Electron, pripadne EC/MC Electronic ( nebo jeste hur – Maestro ) radeji na ne rychle zapomente. V zahranici s nimi rozhodne neuspejete. ( vcetne Australie a Noveho Zelandu ). Z doslechu vime, ze pro kreditni karty jsou k dispozici vhodne i bankomaty u banky Citybank a na poštách. Bankomaty jsou oznaceny pismeny ATM ( Automatic Teller Machine )
Protoze na dnesni den mame naplanovanu delsi trasu, mame Sinkansen HIKARI zarezervovan jiz na 8:06 ( v Nagoya se musi prestupovat na “courak” HIDA, ktery se dokaze “courat” i 120km/hod. ) a vyrazime smer Takayama. Mesto Takayama je pokladnici japonske historie. Staroveke ctvrti s drevenymi domy, sintoistickymi a budhistickymi svatynemi z obdobi Edo jsou chloubou mesta a prenesou vas v case do obdobi japonskych Sogunu. Ubytovani dnes vecer mame v Youth hostelu Hida Takayama ( ¥ 3885/osoba, Japanese style ) ( z nadrazi asi 5min autobusem (¥100/osoba) a pak 5 minut pesky ). Ten se nachazi v prestavene svatyni, ktera lezi pobliz Higashiyama walking course a je zde v tesne blizkosti Youth hostelu k videni hned nekolik posvatnych chramu z obdobi Edo, jako napriklad chramy Kyushoji, Eikyoin, Unryuji, Sogenji, Tenshoji a mnohe dalsi. Nedaleko vlakove zastavky jsme navstivili Hida-Kokubunji Temple s jeho tripatrovou pagodou, a rano muzete navstivit Morning market, ktery je otevren kazdy den od 7:00 do 12:00. Zde lze koupit zeleninu a ovoce od mistnich farmaru. Temer v kazde ulicce narazite na stare soukrome domy, ktere jsou velmi pekne udrzovane, nektere s minipred zahradkou (mnohdy tvorenou nekolika kvetinaci s bonsajemi a kvetinami), ktere rozhodne stoji za fotografii. Rovnez jsme nezapomneli ochutnat mistni specialitu – opekane ryzove testicko potrene sojovou omackou, ve forme kulicek napichanych na spejli. ( ¥70/spejle ). Na veceri jsme zasli do restaurace Suzuya. Meli jsme mimochodem problem najit otevrenou restauraci, ale to jenom diky tomu, ze vetsina restauraci tu je otevrena od rana do 2pm a pak maji pauzu a oteviraji zase az v 5pm. My jsme poprve prisli bohuzel behem jejich pauzy. Jelikoz jsme meli jeste asi hodinu casu do otevreni restaurace, courali po ulickach Takayamy a cirou nahodou narazili na obchudek s alkoholem, kde prodavali i miniatury, tak jsme obohatili nasi sbirku o dalsich sedm kousku. V restauraci Suzuya disponovali i anglickym menu (a nejen to, ale i personal rozumnel a hlavne i mluvil anglicky) a pozdeji jsme si vsimli, ze je to jedna z restauraci doporucena v pruvodci Lonely Planet. Dali jsme si tradicni japonske menu, ale nutno dodat, ze bylo na stole vic nadobi, nez potravin ( ceny se pohybuji od ¥1200 - ¥4000, zalezi na vybranem jidle ). Jedno z nami vybranych jidel jsme si sami museli pripravit na varici, ktery byl schovan uprostred stolu. Cestou domu jsme si udelali hezkou prochazku nocni Takayamou a udelali jeste par nocnich fotek, i kdyz vetsina chramu v okoli nebyla moc dobre nasvetlena.
Vecer v ubytovani nezbyvalo nic jineho, nez se umyt, pomodlit a spat.