Letošním cílem naší dovolené není nic menšího, než království omývané Severním a Baltským mořem, země Vikingů a Shakespearova Hamleta. Království, které se rozkládá na 500 ostrovech a jednom poloostrově. Na ostrově Sjælland leží hlavní město Dánska, Kodaň.
22/07/2023 Praha – Hvidbjergstrand kemp
Protože máme před sebou slušnou porci kilometrů, vyjíždíme v sobotu z Prahy už v 5:00 . Nakonec se to ukazuje jako velmi prozíravé. Cestou jsou po různu kolony, největší je v Hamburku a zabere nám celou hodinu. Cestou na Dánské hranice u Flensburku stále nějaké zácpy, ale bez většího důvodu. Jen někde je snížení že 3 pruhů na 2, ale jinak větší důvod je snad jen počet vozidel. Navigace vymýšlí stále nějaké jiné "zaručeně rychlejší" varianty, ale když přijde na věc, jsou z toho tak 3 minuty k dobru, a navíc najetých 15 km.
Na dánských silnicích se mimo město smí nejvýše 80, ve městech 50 a na dálnici jen
Záchranář na Rømø
110. Místy 130. Ono už ani Německo není, co bývalo. Jednak se všude pořád něco děje, nějaké uzavírky a opravy, takže není problém mít z neomezené rychlosti před tunelem najednou 100 a za chvíli hned 80... ono to dá zabrat i ze 130.
Cestou do cílové destinace máme v plánu stavit se ještě na ostrově Rømø. Čech to přečte jednoduše Romo (možná se tu kdysi vyráběly ty pračky ) zato Dán to vysloví Rëmë, přičemž to R vysloví jako UE . No masakr.
Rømø je super ostrov. Hlavně proto, že se autem dostanete až na pláž, fakt klidně tak 30 m od moře. Spousta mušlí, takže probíhalo hledání té nejlepší, a přestože bylo pod mrakem, vypadalo moře teplejší než vzduch a spousta nadšenců to vyzkoušela i na vlastní kůži.
My jsme ale měli spadeno i na něco jiného. Driftování autem na pláži. Jako fakt bomba.
Ostrov patří k národnímu parku Waddenské moře. Je plochý (nejvyšší bod má 19 metrů nad mořem), nacházejí se na něm četné písečné pláže, duny, vřesoviště, bažiny a jezírka. Je oblíbenou prázdninovou destinací, kde je oblíbená cykloturistika , golf , pouštění draků a výše zmíněná jízda automobilem v písku.
V severní části ostrova se nachází vojenské cvičiště Juvre Sand o rozloze 20 km2, kam je vstup zakázán. Na Rømø žije i velké množství ptáků. Pozoruhodným jevem je „sort sol“ (černé slunce), kdy za soumraku můžete vidět obrovská hejna špačků.
Moc jsme se ale zdržet nemohli, kolony udělali v plánu docela slušnou časovou díru zhruba 2-2,5 hodiny a tak z Rømø do cílové destinace zbývalo ještě 1,5 hodiny.
Cestou projíždíme ještě městečko Ribe. Nezastavujeme tu, ale jedna zajímavost by tu byla. Královna Dagmar. První Češka, která vstoupila do dánské historie dodnes se tady o ní zpívají písně. Byla to dcera Přemysla Otakara I. a roku 1203 se vdala za Valdemara II. Vítězného a oba se usídlili tady v tomto nejstarším středověkém městečku. Tehdy bylo Dánské království nejmocnější a největší ve své středověké historii. Dánové vládli nad Norskem, Švédskem, Finskem, částí Německa a dobývali Estonsko.
Do Hvidbejrg strand superior kempu jsme dorazili jsme kolem 18:30. Stan jsme
Hvidbjerg Strand Superior camping & resort
dostavěli za vteřinu 12 a začalo pršet . Jinak kemp Hvidbjergstrand je fakt parádní. Aquapark, westernové městečko, kde se vyřádí děti doslova do posledních sil. Večer ještě asi v 21:30 jdeme omrknout pláž za kempem, vzdálenou 200 m.
Cena 1500 DKK / 2 noci
23/07/2023 Hvidbjergstrand kemp
Dneska celý den prší. Prší v celé půlce Dánska. A během odpoledne prší už nad celým Dánskem. Nejlepší termín je pro návštěvu Dánska právě v letních měsících, ale ty jsou zároveň bohaté na srážky, takže je třeba s tím počítat. A jak říká jedno staré dánské přísloví: "neexistuje špatné počasí, ale jen špatné oblečení".
Proto jsme strávili den indoor, tedy v aquaparku a děti jakékoliv věkové kategorie budou nadšené z obrovské herny ve westernovém stylu. Oboje 1x denně je vstup pro celou rodinu v ceně kempu, aquapark je na 3 hodiny denně.
Celkově camp fakt luxus, no nakonec se pyšní ****** hvězdičkami. Už jen to, že i v koupelnách hrála hudba, a spotřebiče Miele, mluví samo za sebe.
Den první - den příjezdu
Hned po ubytování ve Starém Smokovci (1025 m.n.m.) v Resortu Hrebienok jsme se rozhodli, že se vydáme hned na první výšlap.
Mimochodem Starý Smokovec je nejstarší turistické centrum Vysokých Tater.
Z Prahy jsme vyjeli již v 5h. ráno, (mimochodem dobře jsme udělali, jak jsme se později dočetli zde) protože chtěli projet českou D1 bez problémů. Do cíle to bylo podle navigace něco přes 6 hodin cesty. S drobnými přestávkami jsme dorazili na pohodu asi ve 14:00, současně se slovenským teamem jedoucím z Bratislavy.
Lanovka Starý Smokovec - Hrebienok
Po rychlé aklimatizaci a bojové poradě , jsme vyrazli na nejbližší a nejdostupnější vrchol ze Starého Smokovca - Hrebienok (1285 m.n.m.)
Trasa je přehledně k dispozici zde.
Nahoru to není nijak náročná cesta, necelých 2,6 km a s časem asi 1h 17min s převýšením 255 m.n.m., nicméně byla okořeněna mými botami, zakoupenými ještě v Sydney a použitými asi jen 2x. Jejich poločas rozpadu byl tak rychlý, že již v polovině výstupu byly obě podrážky odlepené více jak do poloviny a tak jsem bavil svou obuví nejen celou naší skupinu, ale jistě i kolemjdoucí, jejichž pohledy jsem raději nevnímal.
Po několika designových úpravách mých bot za pomoci gumiček do vlasů se pokračovalo ve stoupání.
Všichni jsme úspěšně zdolali vrchol a nahoře jsme se rozhodovali, co dál.
Hrebienok je turistickým střediskem výstupů do Veľkej a Malej Studenej doliny a nebo na Slavkovský štít. Atrakce, které si nemůžete nevšimnout, je 350 kg vážící železný „medveď Kubo“, který dohlíží na to, aby se turisti cítili bezpečně. Mimo to, se s ním můžete odfotit a odnést si domů vzpomínku, na které se bude vyjímat Lomnický štít, pokud bude příznivé počasí.
Jednak proto, že čas pokročil a také s ohledem ke kvalitě mé obuvi jsme se nepouštěli do žádných větších akcí.
Zvolili jsme proto cestu jen na Bilíkovu chatu (1255 m.n.m.), což je cca 5 minut cesta z Hrebienku.
Tam jsme dali pauzu, pojedli trochu halušek a polévek a vydali se zpět. Polévky za cca 3€, halušky za 6€
Cesta dolů je stejně dlouhá, ale časově pochopitelně kratší. Dá se jít po kamenité cestě nebo po asfaltce. Po té je to trochu delší, ale pohodlnější.
Nakonec vzhledem i k mým flip-flopům na nohách, u kterých se již dokonale oddělila podrážka a odrolila pěna mezi podrážkou a botou, jsme zvolili cestu po asfaltu.
Rovněž se můžete i nechat vyvézt lanovkou. Pozemní lanová dráha Starý Smokovec – Hrebienok, zprovozněná 22/12/2007, překonává na 1937 metrech délky převýšení 247 metrů. Jízda trvá cca 5 minut a přepravní kapacita je 900 osob za hodinu. Cena za dospělého nahoru je 8€ a dítě 5€, zpáteční je za 9€ respektive 6€. Za 4,5 minuty docela masakr. Trasa lanovky je k dispozici zde.
Večer jsme pojali v duchu popíjení a plánů, co další den vzhledem k deštivé předpovědi.
Druhý den se již od rána mraky rozehnaly a předpověď byla o moc příznivější, mimochodem používáme ke sledování předpovědi stránky yr.no nebo je aplikace ke stažení do vašich telefonů pro Android a iOS a tak jsme se rozhodli pro trasu na Popradské pleso. Pro oživení dětem jsme jeli vlakem do stanice Popradské pleso.
Popradské pleso
Nádraží ve Starém Smokovci je od Resortu Hrebienok co by kamenem dohodil a cesta vlakem do zastávky Popradské pleso trvá 37 minut a zpáteční lístek stojí 3€, dětský do 6ti let 1.50€. Dá se koupit i sms zprávou, detaily jsou zde. Pokud máte ale lístek z pokladny, nezapomeňte si ho ve vlaku označit. Nicméně průvodčího jsme tu nepotkali.
Můžete se tu setkat i s výrazem Tatranská električka (tramvaj) . Je to proto, dříve, než byly nasazeny současné vozy, vypadal vlak skutečně jako tramvaj.
Jízdní řády jsou k dispozici zde, je ale jistě jednodušší si vyzvednout letáček s jízdními řády na pokladně při kupování lístků.
Celá cesta z vlakové zastávky Popradské pleso na samotné Popradské pleso je pohodlná po asfalce a podle mapy je to 4,2km a trvá to 1,36h. My, protože jsme byli s dětmi a cestou jsme se stavovali tu na lesní jahody, tu na lesní jahody, tu u vodopádu, tu na lesní jahody a tu na odpočívadle, jsme to šli tak 2-3hodiny nejmíň.
Na Horském hotelu Popradské pleso jsme dali vydatný oběd a po něm bylo v plánu obejít samotné pleso kolem dokola. Bohužel plány nám zhatilo počasí, když se rozpršelo. Byla to sice přeháňka asi na 20 minut, ale to jsme nevěděli a tak jsme raději vyrazili po stejné trase dolů.
Každopádně doporučuje se cestou stavit na Symbolickom cintoríně, je to cca 10min z trasy. Je to místo, kde mají svoje desky na skalách připevněni ti, kteří zahynuli ve skalách, převážně v Tatrách, ale i jinde.
Trasa přehledně k dispozici zde.
Již v roce 2008 jsme psali článek Registrační značka s vlastním motivem? o tom, jak snadno a rychle si půjde od roku 2009 nechat udělat RZ, nebo chcete-li SPZ, prostě značku na přání, tak jako to jde naprosto bez problémů v Austrálii nebo jinde ve světě. Po neuvěřitelných průtazích ve sněmovně a neustálým handrkováním o tom, kdo,
kdy, kde, jak a za kolik značky bude dělat, po šesti letech je to tu.
Je to tedy nakonec i se spoustou změn, protože původní návrh zněl, že měnit půjdou pouze poslední 4 pole. Nakonec je ale všechno jinak.
Ale všechno pěkně popořádku.
foto Právo
O značku lze požádat od 01/01/2016. Technicky ale až od 04/01, což je pondělí.
Poplatek je 5000Kč za kus, tedy pro motocykl je to 5000 Kč. Auto má značky dvě, je to tedy za 10.000 Kč . Výroba značky potrvá 15 dní.
Zvolit si můžete 8 znaků (standardní značka jich má jen 7) na značce, přičemž podmínkou je jedna číslice. Jedná se ale jen o osobní automobil. Na motorku je to 7 znaků a na moped jen 5.
Co je zakázáno?
Jsou zakázána písmena G, CH, O, Q a W a to protože lze tyto písmena zaměnit. Rovněž nelze použít speciální znaky jako #%@ diakritiku apod. A samozřejmě vulgarismy a slova podněcující rasovou nebo jinou nesnášenlivost. Na tyto slova má úřad rovnou celý seznam. Například MARTIN01 je ok, FANTOMAS nikoliv. Zde je potřeba vyměnit O za nulu, tedy výsledek by byl FANT0MAS.
Balaton. Je tomu již 26 let od Sametové revoluce, kdy se mohlo naposledy vyrazit na dovolenou jen do socialistického bloku. Jezdilo se pouze ve spolupráci s turistickými nebo cestovními kancelářemi jako byl Čedok, Sportturist nebo třeba Rekrea. Cestovat na vlastní pěst po vlastní ose byl v podstatě nesmysl a pokud, tak jen po české domovině.
My jsme se letos rozhodli již pro třetí zahraniční dovolenou, po Turecku a Rakousku tentokrát s přáteli ze Slovenska, potažmo z Austrálie – Jankou, Markem a jejich dětmi Šimonem a Kubou. Plán byl až téměř do odjezdu značně mlhavý a tak jsme to měli jen
Bunkr BS-8
rámcově, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko a přes Rakousko domů. Jelikož jsme se v Rakousku poměrně dost namlsali na kola, a když Martínek ujel sám 40 km, brát je s sebou byla jasná volba.
Počátek cesty se datuje na 22/8/15 na sobotu. Příjezd do Bratislavy byl v lehce odpoledních hodinách, kdy sice ubíhala cesta přes Prahu celkem rozumně, ale s nově otevřeným tunelovým komplexem Blanka, by to bylo jistě o mnoho plynulejší.
I když to na začátku nebylo v plánu, při zpětném pohledu se nemohu zbavit dojmu, že se ten výlet odehrával opravdu po stopách totality. Druhý den jsme si udělali v Bratislavě malý výlet na Obrannou linii Petržalky. Kluci vyrazili na kolech a holky autem . Celá linie byla postavena v letech 1935-38 na obranu Československa před imperialisty ze západu. Byla podél slovensko-rakouské hranice až k hranici s Maďarskem. Díky dobrovolníkům se zachránilo několik funkčních bunkrů a my jsme jeden navštívili rovnou i s výkladem. Byl to bunkr BS-8.Zajímavostí bylo, že tyto bunkry byly otočeny týlem k nepříteli, a tím bylo znemožněno útočníkovi zaútočit přímo a musel tak realizovat útok v otevřeném terénu a tím se vystavoval přímé střelbě .
Cyklisté v parku Janka Kráľa
Tady si dovolím ještě malou perličku ohledně tramvajové trati v Bratislavě. Ta je celá úzkorozchodná 1000mm (Praha má celosvětově nejrozšířenější rozchod 1435mm). V době totality se rozšířilo, že je to vlastně z důvodu toho, aby z Rakouska nemohli do
Bratislavy dostat imperialističtí psi kolejovými vozidly, tedy vlaky, protože i ty mají právě 1435mm. Pravý důvod je ale mnohem prozaičtější. Ve dvacátých letech nebyly peníze na přestavbu na 1435mm a tak to zůstalo tak jak je to dnes.
Neodpustím si ještě jeden malý vtípek. Bratislava je jediná Evropská metropole, kde není metro. Takže to vlastně není metropole, ale jen pole...