20/02/2007 priplula do Sydney nejvetsi lod na svete - Queen Mary 2 a setkala se tu se svoji kamaradkou ( nemene slavnou a o neco mensi ) Queen Elizabeth 2. Pro Australany to bylo velke pozdvizeni, ostatne asi pro vsechny, protoze se nestava tak casto, aby se setkaly 2 tak velke lodi v jednom pristavu.
Samotna lod QM2 je nejvetsi osobni lodi na svete - zatim (vysvetleno nize)
Zakladni udaje o lodi QM2: Lod ma 15 palub Delka 963 stop ( 345 m ) Sirka: 105 stop ( 40.5 m ) Vyska: 204 stop ( 71 m ) Pasazeri: 2620 Clenove posadky: 1253 Max.rychlost: 28.5 uzlu ( 52.8 km/hod )
Konstrukce lodi zapocala roku 1998 a prvni plavba se konala 12/01/2004 z britskeho Southamptonu ( odkud vyplul i Titanic ) do americkeho Fort Lauderdale.
O jmene lodi rozhodla spolecnost CUNARD (rejdarska spolecnost, ktera lod vlastni). QM2 se tedy jmenuje po manzelce krale Jiriho V. - Mary. QE2 ma jmeno po kralovne-matce - Elizabeth. A protoze jsou to lode, a ne kralovny, nepisi se s rimskou, ale s arabskou cislici. A ta se nevyslovuje jako "druha", ale jako "dve".
A co vlastne QM2 nabizi?
Pripravte se na to, ze za noc na Queen Mary 2 date prinejmensim 850 dolaru (18325 Kc). A je vyzadován spolecenský odev. ( to je ale asi ta nejmensi investice ) Patri to zkratka k tradici. A ted strucne k tomu, co (mimo jine) najdete na palube:
- sportovní areal, pet bazenu (jeden z nich na horni palube se zatahovaci
strechou ze skla) do kterych vede nektery z 20 vytahu,
masazni salony a lazne
- obchody, kasino, kino a divadlo- galerii a v ni sbirku del za temer pet
milionu dolaru
- knihovnu, která obsahuje pres sest tisic svazku
- planetarium
- tenisove kurty, posilovnu, tanecni sal a spoustu dalsiho
- Emaily lze samozrejme posilat primo z kajut, pro narocnejsi aplikace
slouzi internetova kavarna.
- skolka pro deti s odbornym dohledem, bezeckou trat nebo vinny sklipek s
V nedeli 04.02.2007 se tu v Sydney konal zavod A1 Grand Prix, coz je obdoba zavodu F1. Protoze jsme se rozhodli, ze do Melbourne na Formuli 1 nepojedeme, jelikoz je to prilis mnoho penez, koupili jsme si listky na A1. Jednak to vyslo levneji, a za druhe jsme tam meli i ceske zastoupeni. Tomase Engeho.
Lisky jsme si zakoupili na tribunu, asi 3 dny predem, aby byl pekny vyhled.
Hlavni zavod zacinal ve 14:15 sydneyskeho casu,se konal na okruhu EASTERN CREEK.
( Pro detail okruhu kliknete ZDE) Ten je polozen nedaleko ctvrti Blacktown asi hodinu jizdy vlakem z centra. Zhruba podobne dlouhe je to i autem.
Misto na tribune jsme meli vyborne, videli jsme i v pohode na obri obrazovku, takze to nebylo jen o tom, ze auta udelaji vzoooom vzooooom a pak zase minutu nic. Meli jsme sedadla hned na urovni startovni cary, ktera je zaroven carou cilovou. Bohuzel Tomas Enge v kvalifikaci nezajel nijak super a tak startoval az z devate pozice. To nam ale prilis nevadilo, protoze zoom na fotoaparatu funguje skvele.
Nejprve se ale jezdci byli predstavit publiku, ktere bylo na tribune, a tak kazdy prijel na vozidle TRIUMPH STAG z roku 1977 se svoji GRIDGIRL. Po predstaveni se, zacaly pripravy na samotny zavod. Piloti odesli do paddocku se pripravit a za nedlouho zacalo zahrivani. Kazdy dal asi 4 kola a pote se zacali usazovat na startovni rost. Pred kadou pozici stala Gridgirl ( tedy divka na
startovnim rostu ) se znackou, o jaky team se jedna. Protoze bylo vedro na padnuti, piloti okamzite vyfasovali destniky proti slunci a zacalo odstrojovani aut. Tedy predevsim pneumatik, ktere vymenovali za nove a nekterych jinych casti, jako napriklad pritlacnych kridel.
Prislo mi to pomerne komicke, jak tam ty auta stoji na zavodni draze bez kol a neubranil jsem se pocitu, ze podobne by to vypadalo, kdyby auto zustalo bez dozoru, a pobliz byla nase nejmenovana mensina.
Cas se naplnil, a prisla doba startu. Sirena ohlasuje 10 minut pred zacatkem zavodu, ze drahu musi opustit vsichni, kdo neni vyslovene soucasti teamu. 2 minuty pred startem musi opustit plochu i podpurny team, a zacina hra nervu, na co nejlepsi start.
03.02.2007 usporadal muj kamarad Martin takovou akcicku, pri ktere muzete prijit ke krasnym modrinam, a jeste si za ne zaplatite. Paintball.
Seslo se nas celkem 14. Poradalo se to nedaleko Blacktownu ( jeste stale cast Sydney ) od 9:00am a jmeno naseho cile bylo Heartbreak Ridge Paintball. Registrace mela byt nejpozdeji do 8:00am, pricemz pozdeji registrovani plati $10 navic. Proto jsme se sesli jiz v 7:00am u nej pred domem. Cesta prestoze ubihala celkem rychle ( nikde zadna zacpa ) presto nam cesta trvala presne hodinu. Z casti to bylo zpusobeno tim, ze na dalnici M7 se vybira pouze elektronicke mytne, a my meli pouze hotovost. Proto jsme to objizdeli a nabrali trochu zpozdeni. No nastesti jsme to stihli.
Po prijezdu probehla rychla registrace s nutnym vyplnenim formulare, ktery jsme probehli ocima opravdu pouze zbezne, kde bylo samozrejme uvedeno, ze vsechno delame na vlastni riziko a jsme si ho vedomi. Vybrali jsme si jmeno naseho teamu - YOUNG GUNS - MLADE PUSKY. Potom jsme vyfasovali slusive maskace a slo se na skoleni. Tam nam bylo vysvetleno, misty i vtipnou formou, jak zachazet se zbrani, kdo koho a ceho strilet, a co napopak vynechat, proc mit ochrannou masku celou dobu na obliceji, a co delat v pripade, ze mame nejaky technicky problem. Byla i osvetlena pravidla hry, a jak to bude probihat, a kazda skupina dostala sveho rozhodciho.
Protoze nas tam bylo celkem asi 60 lidi, byli jsme rozdeleni do trech skupin po cca 20 lidech a kazda skupina byla jeste rozdelena podle barvy masky, tedy na zelene a cerne.
Potom se vyrazilo do terenu. Kazdy jsme dostali svoji "bouchacku" s plnym zasobnikem, ve kterem bylo 200 kulicek. Zprvu jsme si mysleli, ze to bude v pohode stacit na celou dobu, co tam budeme, ale po prvnich dvou hrach, jsme radikalne otocili, protoze kulicek zacal byt akutni nedostatek.
Letosni Australia Day jsme se rozhodli stravit ponekud jinak, nez tomu bylo loni. Jednak na svatek dne Australie se poradalo to same, co loni, na tom samem miste, tedy vystava veteranu ( fotky k prohlednuti jsou ZDE ) a tak jsme se rozhodli s nasimi prateli, se kterymi jsme travili dovolenou v NT & QLD, stravit prodlouzeny vikend tentokrat v NSW. Protoze jsme nevedeli do posledni chvile, jestli pojedeme ve ctyrech nebo v peti, vzali jsme nakonec vuz od spolecnosti Bayswater - Toyota Corolla Sedan 1,8 a jak se pozdeji ukazalo, byla to dobra volba. Katka, ktera byla v te dobe v Melbourne na Australia Open, se k nam pridala.
Vyrazeli jsme 26.01.07 rano od nas z Darlinghurst, kam prijeli Janka s Markem. Nalozili jsme vsechno a modlili se, aby toho Katka nemela moc. Tu jsme vyzvedavali na letisti, kam priletala v 7:30. Bohuzel necekala na stejnem miste, jako my, ale to se behem tri kol autem po terminalech a nekolika telefonatech hrave spravilo. Nalozili jsme ji a vyrazili - smer dobrodruzstvi. Prvni zastavku, ( kterou jsme s Gabcou absolvovali jiz vloni ( mozna predloni ) byl klaster NAN-TIEN. Vypadalo to tam podobne, jako minule. Jen Katce nestastnou nahodou vypadl fotak z ruky, a i kdyz byl v brasne, neco se uvnitr ulomilo, a tak bylo po foceni. No snad to pujde opravit, i kdyz to nebude asi nejlevnejsi. Cestou jsme se zastavili jeste ve mestecku KIAMA, a opet se podivali na BLOW HOLE, tedy na vodu, ktera, kdyz je priliv a dostatecne silne vlny, cestuje skrze skalu, a na konci do ni narazi a vystrikne ven v mohutnem gejziru. Fakt je, ze tentokrat jsme meli vice stesti a par gejziru videli.
Deníček III. NEW ZEALAND 27.12.06-31.12.06 + Doporučení
Gabika
Michal
Janko
Zdenek
Jarmila
Veronika
27/12/2006 Streda ( Den Bankovky )
Rano jsme se probudili kromobycejne pozde. Z kempu jsme vyrazili az v 10:20am. Rano se jeste vracime na misto vcerejsiho pozorovani tucnaku. Je tam totiz k videni jedinecna znacka SLOW PENGUINS CROSSING. ( Pomalu, tucnaci prechazi ) A skutecne tomu tak je - vcera, kdyz jsme se vraceli z "predstaveni" tucnaku, nekteri odvaznejsi behali i po silnici. Protoze toho dneska neni na programu mnoho, zustavame ve meste na rozchod. Kazdy voli podle sveho, Janko shani stale mileniovou bankovku pro pratele, a tu take s velkym stestim nachazi ( v nekterych bankach a to i ve velkych mestech ji udajne bankovnici mesice nevideli, jestli vubec ). V bance ANZ mu pani zkontrolovala vsechny kasy, nez ji nasla. Bankovka je normalne v obehu ( hodnota je $10 ), a proto se tezko shani. Je ji limitovany pocet kusu a tak si ji sberatele spise drzi, nez ji pusti do obehu. Kazde 3 mesice pousti banka do obehu asi 50ks, takze treba budete mit take stesti. Dokonce je na ni napsano, ze se jedna o legalni bankovku, aby si jeji drzitel nemyslel, ze je to neplatna bankovka. Ubytovani vzhledem k sezone je pomerne tezke sehnat - v Omarama v Top 10 je plno na chatky, volno je jen na stan. Zkousime stesti ve Twitzel. ( Pro mapu kliknete ZDE ) Protoze ale prsi ( prestava, kdyz zastavujeme autem ) snazime se ziskat chatku, kterou lapneme na posledni chvili, v HIGH COUNTRY HOLIDAY LODGE. Klika. Sranda byla, ze recepcni byla zmatena jak lesni vcela, a prodala nam kabinu, kterou uz meli prodanou. Tak takhle se dela business. Po reklamaci dostavame 3 pokoje po dvou lidech. Ve Twizel je jinak vsechno uplne plne, takze i kdyz je to drazsi, $24.16 p.p. bereme to. Ujete km za den 180. Celkem 4476.
28/12/2006 Ctvrtek ( Mt.Cook den )
Dneska zase odjizdime na cas, a mame trasu na nejvyssi horu Noveho Zelandu - Mt.Cook ( 3754 m.n.m. ) ( Pro mapu kliknete ZDE ) Po prijezdu nechavame auto na parkovisti za hotelem, a jdeme si vybrat track, ktery pujdeme. Volime asi nejzajimavejsi a nejoblibenejsi, a to HOOKER VALLEY TRACK. Mapka rika, ze je to asi na 3 hodiny tam a zpet. My se ale courame, furt neco fotime, a tak jen cesta k jezeru nam trva 3 hodiny. Na konci tury je pekny vyhled na Mt.Cook a ledovec Hooker, a samozrejme na jezero, ktere tam vznika. Voda sice neni nijak hezka ( co se da taky ocekavat od vody, ktera si to sneruje vsude mozne, a ledovec toho pred sebou vali taky peknou hromadu. Meli jsme ale stesti, nebot jsme videli i nekolik ker, ktere se zrejme ulomily a dopluly az k usti jezera. Cesta zpet nam trva asi 1,5 hodiny. Track neni nijak zvlast narocny, nezapomente si teple obleceni a zejmena nejakou neprofukavou a nepromokavou bundu. Cestou dost fouka, a vitr zene z hor snih, ktery se meni dole na dest, takze dost jakoby mrholi. Celou dobu se drzi nad horami mraky a vyjasnuje se az cestou zpet. Nakonec je tak jasno, ze je Mt.Cook videt i z parkoviste. Takze jsme mohli usetrit cas a pockat na parkovisti . Ale jinak opravdu pekny track, celou cestu nam svitilo slunicko. Nahoru se jde pres 2 zavesene mosty, ktere jiste stoji za videni. Na vyber ale mate k disozici spousty dalsich tracku, od 10ti minutoych az po 4 hodinovy navrat. Zalezi kolik mate casu a co chcete videt. Ubytovani mame zamluveno v kempu Top 10 ve Fairlie, ( Pro mapu kliknete ZDE ) jelikoz nebylo k dispozici misto v chatce a je to maly kemp, zarezervovane mame misto pro stan. Po prijezdu, zjistujeme, ze chatka je k dispozice a ze se vejdeme do 2 kabinek ( jedna za $80 a druha mensi za $60, tedy se slevovou kartickou $126 a to je $21 p.p. ) Maji tu zdarma bezdratovy internet, ale nejak jim to asi zlobi. Dobry signal se da chytit v TV room a na recepci, ale v TV room se mi to nechyta, a v dobe, kdy je recepce zavrena, sedet venku je docela o nemoc. Je asi 12°C. Zitra uz pomalu frcime na Christchurch. Tam je toho dost na programu, takze zase neco zitra. Ujete km za den 193. Celkem 4669.
29/12/2006 Patek ( Antarctic den )
Kdyz tak pisu to slovo "Patek" vzpomnel jsem si na takovy forek. Vite co to je? Pondeli-Patek, Utery-Patek, Streda-Patek... Ne? Sexualni denicek Robinsona Crusoe.
Vstavame tak, ze jiz odjizdime v 9:08am. Chceme videt z Christchurch ( Pro mapu kliknete ZDE ) co nejvice, a jelikoz cestou uz neni nic moc co videt, jedeme o 100 6. Dojizdime k INTERNATIONAL ANTARCTIC CENTRE, kde je hned nekolik moznosti, jak se zabavit. ( Tady se opet rozdeluje cesta bileho a cerveneho auta ). Zde muzete ( alespon trochu ) uplatnit studentskou slevu, Nabidka je samotna expozice za $30 ( student $28 ), nebo combo s projizdkou na antarktickem vozidle Hägglund ( cca 15 minut ) za $48 ( $46 student ). My jsme zvolili pouze vnitrni expozici, jednak proto, ze nas zajimala Antarktida jako takova, a zdalo se nam to i zbytecne dost penez. Rozhodne to stoji za to, dozvite se spoustu zajimavosti, ( napriklad vedeli jste, ze existuji vlastne 3 jizni poly? Jeden kde se odehravaji ceremonie, druhy skutecny ( ktery se kazdorocne memi, protoze se Antarktida pohybuje smerem k Jizni Americe ), a tretim jiznim polem je pol magneticky ) seznamite se se zivotem tucnaku, a dokonce zazijete na vlastni kuzi pravou nefalsovanou polarni bouri. Zima jako v Rusku. Na prohlidku si urcite vyclente cas alespon 3 hodiny, protoze tak dlouho jsme se zdrzeli my. Bez zajimavosti ani nezustava, ze 70% - 80% vyprav na Antarktidu odleta prave odsud. Potom jsme se presunuli do centra mesta, a projeli se historickou tramvaji. Vyhoda je, ze muzete kdekoliv ( na zastavkach ) vystoupit a znovu nastoupit. Cely okruh trva cca 30 minut. Listek plati na 2 dny a pro dospeleho je to $12.50. Mesto je velmi pekne, dost podobny anglicky styl najdete i v Dunedin. Na me osobne udelala tato 2 mesta nejvetsi dojem. Projeli jsme se vsemi tramvajemi na trase, snad jen do restauracni jsme se nedostali, protoze tam bylo treba mit rezervaci. Vystupujeme na Cathedral Junction a kupujeme si nejake drobnosti v mistnim Tram shopu. Kdyz jsme vsak promluvili mezi sebou cesky, jake bylo nase prekvapeni, ze se za pultem ozvala cestina. To byla Ceska Petra, tak jsme se pustili do reci, a za chvili za ni prisel jeji pritel z prace. Tak jsme si jeste vymenili mailove adresy, ze se sejdeme v Sydney, protoze i oni maji v planu cestovat, a to zase k "nam" do Australie. Nejdriv ale po NZ samozrejme. Jeste delame nejake foceni katedraly na namesti, a jedeme do Top 10 Holiday Parku na Meadow street. Bydlime v chatce za $16.70 p.p. a spime 2 noci. Uz se nam to pomalu, ale rychle krati. Ujete km za den 223. Celkem 4892.
Lisky jsme si zakoupili na tribunu, asi 3 dny predem, aby byl pekny vyhled.
Nejprve se ale jezdci byli predstavit publiku, ktere bylo na tribune, a tak kazdy prijel na vozidle 
No nastesti jsme to stihli.
Nalozili jsme vsechno a modlili se, aby toho Katka nemela moc. Tu jsme vyzvedavali na letisti, kam priletala v 7:30. Bohuzel necekala na stejnem miste, jako my, ale to se behem tri kol autem po terminalech a nekolika telefonatech hrave spravilo. Nalozili jsme ji a vyrazili - smer dobrodruzstvi. Prvni zastavku, 
( kterou jsme s Gabcou absolvovali jiz vloni ( mozna predloni ) byl klaster 
Kazdy voli podle sveho, Janko shani stale mileniovou bankovku pro pratele, a tu take s velkym stestim nachazi ( v nekterych bankach a to i ve velkych mestech ji udajne bankovnici mesice nevideli, jestli vubec ). V bance ANZ mu pani zkontrolovala vsechny kasy, nez ji nasla. 
) snazime se ziskat chatku, kterou lapneme na posledni chvili, v HIGH COUNTRY HOLIDAY LODGE. Klika. Sranda byla, ze recepcni byla zmatena jak lesni vcela, a prodala nam kabinu, kterou uz meli prodanou. Tak takhle se dela business. 
. Ale jinak opravdu pekny track, celou cestu nam svitilo slunicko. Nahoru se jde pres 2 zavesene mosty, ktere jiste stoji za videni. Na vyber ale mate k disozici spousty dalsich tracku, od 10ti minutoych az po 4 hodinovy navrat. Zalezi kolik mate casu a co chcete videt. Ubytovani mame zamluveno v kempu 
kde je hned nekolik moznosti, jak se zabavit. ( Tady se opet rozdeluje cesta bileho a cerveneho auta ). Zde muzete ( alespon trochu ) uplatnit studentskou slevu, Nabidka je samotna expozice za $30 ( student $28 ), nebo combo s projizdkou na antarktickem vozidle 
Zima jako v Rusku. Na prohlidku si urcite vyclente cas alespon 3 hodiny, protoze tak dlouho jsme se zdrzeli my. Bez zajimavosti ani nezustava, ze 70% - 80% vyprav na Antarktidu odleta prave odsud. Potom jsme se presunuli do centra mesta, a projeli se 
