Sydney Opera House

Historie Sydney Opera House se zacala psat roku 1955, kdy byla vladou NSW ( New South Wales – Novy Jizni Wales ) a jejim premierem J.J.Cahillem vypsana mezinarodni soutez na design budovy opery. Podle zadani mela budova disponovat jednim salem pro 3000 divaku a jednim mensim pro 1200 divaku.
Celkem prislo 233 navrhu z 23 zemi. Jako vitezny byl vybran roku 1957 navrh, jehoz tvurcem byl pomerne malo znamy dansky architekt Jørn Utzon. Tento navrh byl sice nejoriginalnejsi, ale jak se take pozdeji ukazalo, pomerne drahy. Stavbou byla poverena britska firma Ove Arup and Partners.
Prace na stavbe zapocaly roku 1959 na miste zvanem Bennelong Point na miste byvaleho tramvajoveho depa.
Roku 1965 vsak doslo k vymene australske vlady. Ta byla nespokojena zejmena s vysokymi vydaji na stavbu, ktere uz v te dobe vyrazne prekracovaly puvodni rozpocet. Puvodni odhad byl 7 milionu dolaru, a po dokonceni se konecna cena vysplhala na neuveritelnych 102 milionu dolaru.

Pro neustale spory s vladou australskeho svazu se Utzon i pres pokrocile stadium stavby rozhodl v roce 1966 rezignovat na jeji dokonceni.
Stavba po jeho rezignaci byla sverena australskym architektum, kteri ne vzdy respektovali puvodni plany ( rovnez se traduje, ze si Utzon nektere plany odvezl zpet do Danska ), coz se projevilo zejmena na podobe interieru. Doslo i ke zmenam v povaze cele budovy a proto neni mozne uvadet zde ta nejvetsi operni dila, u kterych je podminkou pouzivani velke divadelni techniky. Sal, ktery se nyni pouziva jako operni, byl puvodne urcen pro cinohru a tak nemá dostatecne velke orchestriste. Velky sal zase nema dostatecne technicke vybaveni pro tyto produkce.

Velka budova ma tedy prostornou koncertni sin, ktera se pro operu nehodi, a mensi se hodi jen pro drobnejsi dila. Proto navzdory sve slave (dane hlavne unikatnim exterierem) neni Opera v Sydney opernimi znalci prilis ocenovana.

Ale dost negativismu. Pres vsechny problemy byla opera po dlouhych letech stavby roku 1973 dokoncena a 20/10/73 kralovnou Elizabeth II. otevrena. Jeste pred oficialnim otevrenim musely probehnout zkousky zvuku a tak se prvni testovaci

koncert konal jiz 17.prosince 1972 a prvni verejny koncert se odehral v koncertnim salu, kde Birgit Nilsson zpivala Wagnera za doprovodu Sydneyskeho symfonickeho orchestru.
Opera je vysoka 67 metru a hlavni sal je 2 metry pod hladinou more. Soustava skorepinovych strech vazi 145 995 tun a a je pokryta 1 056 000 kusu pri desti samoumyvatelnych dlazdicek ze Svedska. Opera ma 6223 metru ctverecnich skla dovezeneho z Francie.
Jelikoz stavba takovehoto typu vyzaduje nemale financni prostredky, napriklad spoje betonovych zeber vykazaly zivotnost pouhych 10 let misto odhadovanych 20, byl v roce 1989 ucinen odhad opravy a urdzbu v hodnote 86 milionu dolaru. To uz by se pomalu vyplatilo postavit Operu novou.

V cervenci roku 2005 byla Sydney Opera House zapsana na seznam Australskeho kulturniho dedictvi a 28.cervna 2007 ji zapsalo UNESCO na seznam Svetoveho kulturniho dedictvi. Jedna se o prvni stavbu zapsanou na tento seznam jeste za autorova zivota.
Seznam Svetoveho dedictvi UNESCO je k videni zde, jsou zde vsechny staty vcetne Ceske republiky

I my jsme si konecne udelali cas na prohlidku tohoto jedinecneho symbolu Sydney. Ve stejny den, kdy jsme navstivili pevnost Denison, jsme stihli i prohlidku utrob Sydney Opera House. Nutno priznat, ze vnitrek Opery az na urcita mista a pasaze neni zadnym skvostem. Vsude je videt neomitnuty beton, tak jak to bylo postaveno. Svym zpusobem to ma i sve kouzlo, kdyz muzete videt samotna betonova zebra, ktera nesou strechu pripominajici vetrem nadmute plachty.

Prohlidkou ( tzv. Essential Tour ) jsme navstivili vsechny saly, ktere byli k dispozici.
Zacalo se Dramatickym divadlem ( Drama Theatre ), ktery ma nekolik zvlastnosti. Jednak pokud pujdete na predstaveni prave sem, vezmete si zachrannou vestu zejmena pokud mate sedacky v 1-4 rade. Ty jsou totiz pod hladinou oceanu. Druhou zvlastnosti je chlazeni salu. Neprobiha klasickou klimatizaci, protoze ta by zejmena divaky ve vyssich radach rusila hlukem. Proto je sal chlazen pomoci hlinikovych panelu, ktere jsou napojeny na system trubek, ve kterych cirkuluje chlazena voda. Diky tomu dochazi ke klasicke cirkulaci vzduchu – teply jde nahoru a studeny dolu. Treti zajimavosti je, ze podium se v pripade potreb dokaze vysunout az 3m dopredu. Listky na predstaveni tance muzete sehnat za $45, jina predstaveni jsou cca za $70. Ceny pro vsechna sedadla jsou stejna, takze kdo driv prijde, ten driv mele. Tedy bere.

The Studio ( tohle snad preklad nepotrebuje ) je divadlo ctvercoveho pudorysu pro zhruba 400 divaku, pricemz divaci sedi jako v Koloseu - kolem dokola jeviste. Tato scena je urcena zejmena mladym umelcum a listky se daji sehnat za $30.
Potom jsme prosli foyer, kde se zrovna pripravovala V.I.P. party pro jistou nejmenovanou pojistovaci spolecnost, a pokochali jsme se pohledem na zaliv a projizdejici lode.
Ve vetsi budove ( pokud se na Operu podivate shora, pochopite o cem mluvim ) se tedy skryva koncertni hala, pro 2679 divaku. Tam smerovali nase dalsi kroky. Cely sal je pro lepsi akustiku oblozen drevem. Drevene jsou i sedacky ( tedy samozrejme polstrovani drevene neni

).
I tady probihala horecna priprava na tu VIP party a tak jsme byli i svedky testovani zvuku.
Pote nasledoval prechod z jedne budovy do druhe. Ve druhe budove na nas totiz cekal operni sal. Prestoze se jedna o operni sal pomerne maly ( vejde se sem “pouhych” 1547 divaku, zatimco treba Metropolitni Opera v New Yorku pojme az 3995 divaku ), dokazi se diky technice na jevisti za den odehrat 2 naprosto rozdilna operni predstaveni. Tento sal je ale i pomerne casto vyuzivan pro balet. Cely strop je sice oblozen drevem, ale je natren na cerno, aby divakovu pozornost nic nerozptylovalo a mohl se v klidu venovat deni na jevisti. Pomerne cerstve zde byl blizko u stropu instalovan prekladac zpivaneho textu. Pokud ale budete prilis casto sledovat text, zase vam ujde to, co se deje na podiu. Tak nevim…
Operni sal byl v podstate i zaver cele prohlidky, ktera trvala neco malo pres hodinu a pul. Skoda jen, ze v salech byl zakaz foceni. Proto fotografie vnitrku jsou pouze stazene z internetu.

V prumeru navstivi Operu rocne 4.5 milionu lidi, pricemz asi 1.5 milion jsou ucinkujici. Cena za prohlidku je $32 za dospeleho ( my meli studentskou slevu za $24 a $18 se plati za dite. )