Australia 2005 - 2008

Deníček Japonsko 14.09.07 - 20.09.07
Publikováno: Thursday, 22.11. 2007 - 14:13:24
Téma:


DENÍČEK JAPAN 2007



1.den Fr14/09
Prilet do Osaka


Prvni den byl trosku hekticky. Puvodne ( kdyz jsme kupovali letenky ) byl prilet do Osaky kolem 19:32 a nakonec jsme priletali v 21:52. Let byl v pohode – 3 hodiny ze Sydney do Cairns a dalsich 7 hodin do Osaky. Tentokrat jsme meli na JetStar kliku, priplatili jsme si za jidlo a letusky a letusaci byli sympataci a pekne jsme si s nekterymi pokecali. K jidlu jsme dostali na vyber ze tri jidel, typicke japonske, houbove testoviny a hovezi maso s bramborovou kasi. Ja jsem zvolila japonske, kdyz uz letim do Japonska a Misa si dal hovezi s kasi, pro pripad,ze japonske nebude nic moc. Japonske bylo fajn, az na to, ze nebylo teple. Na Kansai jsme priletli s vyse uvedenym zpozdenim a trochu jsme se obavali, aby byl jeste nekdo na recepci hostelu, protoze zavirali v 11pm (pm=odpoledne, tj. 11pm=23:00) a jen z Kansai do Shin-Osaka je to hodina vlakem ( za ¥2400/osoba ), ktery nikde nestavi. My meli pred sebou jeste bezpecnostni kontrolou, vystavenim viz a museli jsme jeste zaridit Japan Rail Pass. Viza jsme dostali s platnosti 90 dnu, takze kdyz se rozhodneme zustat, neni problem . Jeste nez jsme nastoupili do vlaku, stihli jsme se poradne zpotit, protoze venku byla pekelna vlhkost a skoro 30°C ve stinu ( a to v 9pm uz byl stin vsude ) a jeste jsme stihli koupit v automatu telefonni kartu za ¥1000 a zavolat do hostelu, kde slibili, ze na nas pockaji.

Do hostelu jsme dorazili tak, ze recepce byla jeste otevrena. Dali jsme sprchu ( sprcha je japonskeho stylu – sprchovani probiha v sede, a po omyti je moznost vlezt do horke lazne ) a po narocnem dni zalezli kazdy do sveho pokoje – protoze hostel ( stejne jako vetsina ubytovacich zarizeni v Japonsku ) ma ubytovani zvlast pro zeny a zvlast pro muze. Protoze si Gabca zapomnela preridit mobil o hodinu zpet oproti casu v Sydney, vstala driv a kdyz zjistila, ze je jeste brzy, napsala prvni den naseho deniku. Co se tyce Japoncu, jsou to velmi mili lide, slusni a ochotni vam poradit v jakekoliv situaci a kdyz sami nemluvi anglicky, klidne odchytnou nekoho dalsiho, kdo vam poradi. A jeste poznamka k vlakove zastavce Shin-Osaka – v 23:11 jsme tu potkali snad 2x vic lidi, nez u nas v metru ve spicce.



2.den – Sat 15/09
Osaka Universal Studios


Protoze v hostelu Youth Shin-Osaka je moznost zarezervovat si snidani, na oba dny jsme ji vyuzili. ( ¥480/snidane ) Snidane celkem usla. Skladala se ze dvou malych parku, platku syra, vejce natrvrdo, salatu, platku rajcete, masla a dzemu, male sklenicky jogurtu a dvou celozrnych bulek ( malych ). K piti na vyber samozrejme caj ( cerny nebo japonsky ( z morskych ras )), kava nebo dzus. Nebo treba vsechno dohromady, podle chuti.
Z predchoziho dne meli na dnesek naplanovano ( no ostatne plan vznikl uz v ledadle na ceste do Osaky ) navstivit UNIVERSAL STUDIOS JAPAN.
Jeste pred odjezdem za zabavou, jsme museli ve meste sehnat adapter na japonskou elektrickou sit na nas notebook. Nejlepsi na elektroniku a vubec na nakupy cehokoliv je Yodobashi Umeda hned u zastavky Osaka. Ze Sydney jsme byli sice vyzbrojeni dvema, ale zadny nebyl primo vyhovujici.
Do zastavky, ktera se nemuze jmenovat jinak nez Universal Studios Station, jsme dorazili kolem 10am. Protoze byla sobota a otevirali v 9am, byla jiz vsude spousta lidi a hlavne rodin s detmi.
Po zakoupeni listku za ¥5800/osoba jsme vyzazili za zabavou. Prvni atrakci, kterou jsme se rozhodli navstivit, byla ve stylu americkeho trhaku JAWS ( Celisti ). Protoze jsme ale stali hodinu ve fronte, rozhodli jsme se pro zrychlovaci metodu. Tedy nebylo to nic nelegalniho, ale protoze cas jsou penize, platili to i v tomto pripade. U pokladen je totiz moznost si zakoupit tzv. Express Booklet na 7 nebo 4 atrakce. Bohuzel ten pro 7 jiz meli vyprodany, koupili jsme alespon ten pro 4 ( 7Express/¥4800, 4Express/¥3000 ). To nam zajistovalo prednostni vstup na 4 nami zvolene atrakce. Protoze jsme jiz Jaws navstivili, rozhodli jsme se pro Spiderman Ride, Terminator 3-D, Jurassic Park a Back To The Future ( Navrat do budoucnosti ). Ostatni zabavu jsme pak nechali na nahode, nebo delce fronty. Paradne jsme si to uzili a nemyslim jen to predbihani. . Fotit se moc nedalo, nebo by to nemelo moc efekt, a tak mame k dispozici “jen” nekolik fotek z JAWS a z JURASSIC PARK. Vsude po parku byla spousta stanku s nejruznejsim obcerstvenim ( vzdycky tematicky ladenem k blizke atrakci – napriklad u Jurskeho parku bylo obcerstvenim jak jinak nez maso – uzene krocani stehno – mnam mnam ). Vsude chodily postavicky z filmu a tak jsme neodololali a mame take par ulovku. Kdyz jsme se dosyta vydovadeli, zbyl nam jeste cas na nejakou tu vyhlidku na mesto, a tak jsme se vybrali Umeda Sky Building. Nachazi se severozapadne od Osaka Station a je vyznamnym prvkem v Osacke moderni architekture. Zdalky pripomina Vitezny oblouk v Parizi. Rovnez se teto budove prezdiva Floating Gardens ( plovouci zahrady ) i kdyz pravy vyznam tohoto nazvu nam zustava utajen, nebot nahore zadne zahrady nejsou, natoz plovouci. Vstupenka stoji ¥700/osoba a zakoupite ji ve tretim patre vychodni veze. Po zakoupeni se presunete po chodnicku mezi obema vezemi do veze zapadni a vytahem vyjedete do 35 patra. Odtud se opet presuneme do veze vychodni o 5 pater vyse pomoci proskleneho tubusu s eskalatory. Budova ma venkovni i vnitrni observator a tak je moznost si vyhled uzit i za spatneho pocasi. Po vyhledu na mesto za soumraku jsme se jeste rozhodli nasat atmosferu nocniho mesta a udelat par fotek nocniho velkomesta.
Pri teto prohlidce jsme nezapomneli ochutnat zdejsi vyhlasenou specialitu Takoyaki, coz jsou smazene kulicky z vajickoveho testa plnene na kousky nakrajenou chobotnickou.

3.den – Sun 16/09
Osaka – Nara


Hned po snidani, kterou jsme meli opet v Youth Hostelu jsme vyrazili jeste na navstevu Osaka Castle ( zamek ). Museli jsme se premistit ze zastavky Shin-Osaka do Osaka, kde jsme se rozhodli si nechat velke batohy v uschovne ( locker ¥600 ) a vyuzit Loop Line ( tedy neco jako mestsky okruh mestem ) do stanice Kyobashi. Od zastavky je to nejakych 10 minut. Hrad je obklopen kolem dokola vodnim prikopem a je vystaven na kopci, to z obrannych duvodu. Jelikoz bylo krasne pocasi a hrad je skutecne krasny udelali jsme par fotek a rozhodli se vynechat vnitrni prohlidku a vyhlidku, jelikoz jsme na dnesek meli naplanovanou prohlidku Nary a tady bylo take co videt. V Osace jsme si vyzvedli batohy z uschoven a vyrazili smer Nara. Zde musim opet zminit ochotnost Japoncu. Jelikoz na lockeru byl navod jenom v japonstine a obrazek, ktery nebyl dostatecne jasny, chvili jsme se dohadovali, jak a co a v tu chvili k nam pristoupil starsi Japonec a bravurni anglictinou se nas zeptal, jestli nepotrebujeme pomoc. Jeho pomoc jsme vyuzili a jeste doslo na klasickou otazku:”Odkud pochazime”. Kdyz jsme rekli, ze z Ceske Republiky, chvili vahal a pak dodal, Ceskoslovensko . Stejne tak, kdyz jsme stali na zastavce a vahali na ktere nastupiste se postavit, pristoupil mlady kluk, jestli nepotrebujeme pomoc a odkud ze jsme. Vypadalo to, ze se snazi vyuzit kazdou prilezitost promluvit s nekym anglicky a procvicit svoji anglictinu. Cesta do Nara trvala asi hodinku, ja jsem behem prvnich par metru usnula. Na nadrazi jsme vyhledali informacni centrum, kde nam pani poskytla mapku s kompletnim vykladem a zakreslenim do mapky, co videt a kudy se tam dostat. Rozhodli jsme se nejdrive premistit do hostelu, jelikoz jsme meli predem domluvene, ze zde muzeme nechat batohy jeste pred tim, nez bude check-in time. V informacich na nadrazi nam dala zaroven mapku, jak se dostat do Youth a jakymi autobusy. Takze jsme se premistili na nastupiste a cekali na autobus. Prijel jeden, ale ten nebyl nas. K nasemu prekvapeni ridic vystoupil a anglicky se nas zeptal, na ktery autobus cekame a jestli nepotrebujeme pomoc. Opet klasicka otazka odkud ze to pochazime a s pranim, at si uzijeme nas vylet po Japonsku se vratil zpet za volant. Takze opet vstricnost a ochotnost Japoncu. Kdyz konecne prijel nas autobus, prekvapilo nas, ze lide vstupuji do autobusu zadnimi dvermi a hned u vstupu si berou ze strojku listek. ( V Australii se plati ihned a nastupuje se dvermi prednimi ). Jizdne se plati totiz az po jizde. Takze kdyz vystupujete, vystupujete prednimi dvermi a pred tim jeste musete zaplatit jizdne ridicovi podle displeje nad prednim oknem.
Ridicovi jsme ukazali v mapce, kam se potrebujeme dostat a jizdne stalo ¥180/osobu. Hostel byl nejakych 10minut od zastavky a ubytovali jsme se v mistnosti japonskeho stylu ( Japanese style, ¥3350/osobu ) a vyrazili smer Nara park.
Nara je hlavnim mestem prefektury Nara v regionu Kansai. V roce 708 cisarovna Genmei presunula hlavni mesto z Fujiwara do Heijo-kjo (dnesni Nara). Nove hlavni mesto bylo staveno podle vzoru Cchang'anu (dnesni Sian) hlavniho mesta cinske dynastie Tchang. V letech 710 az794 byla Nara hlavnim mestem Japonska a sidlem cisare. Az roku 784 cisar Kanmu zalozil nove hlavni mesto Nagaoka a jen o deset let pozdeji Heian (Kyoto). Vetsina pamatek v Nara je zapsana v Seznamu svetoveho dedictvi UNESCO.

Protoze je park pomerne rozlehly ( jeho rozloha odpovida priblizne celemu mestu ), je treba si na nej vyclenit alespon 5 hodin. Jeho dominantou je TODAI-JI Temple ( nejvetsi drevena budova na svete ), ktery byl postaven v roce 752. Zde se nachazi najvetsi socha sediciho Budhy v Japonsku ( je vysoka 16m). Sam chram byl 2x zasazen pozarem a dnesni podobu ma z roku 1692, kdy probehla posledni rekonstrukce a chram byl o 2/3 zmensen. Chramu je tu opravdu hodne, stejne tak zde uvidite spoustu vstupnich bran – Torii. Za zminku stoji jeste Kasuga Taisha Shrine, ktera je znama svymi tremi tisici bronzovymi a zlatymi lampami. Jeste je treba zminit Five-Story Pagoda ( petiposchodova pagoda ), ktera vypada nadherne zejmena v noci. Pohled na ni si muzete jeste zpestrit pohledem od jezera, ktere je cele kolem dokola plne typickych japonskych lampionu.
K veceru jsme dali jeste veceri v jedne z japonskych restauraci. Shodou okolnosti, ze vsech osmi hostu, jsme byli 4 cesi . Potom jsme hopli na bus a jeli do ubytka.

4.den – Mon 17/09
Nara – Tokyo


Rano po ranni ociste a lehke snidani jsme se vydali na cestu do Tokyo – hlavniho mesta Japonska a zaroven do nejvetsiho mesta na svete. ( Mimochodem, nikdy jsem poradne nepochopil, proc se v cestine pise TOKIO, kdyz je po K ypsilon, ale to by bylo asi na dlouho) Cesta vlakem z Nara do Kyoto ubihala celkem rychle ( vlakem Rapid – neco jako cesky Expres ( nesrovnavam kvalitu, ale rychlost , no vlastne se asi neda srovnavat ani ta rychlost , takze asi srovnani bude v rovine toho, ze ten vlak proste malo stavi )) To hlavni nas ale teprve cekalo. Cesta z Kyoto do Tokyo. Zapomente na vsechna TGV v Evrope (o Pendolinu se radeji ani nezminuji ) – vlak v Japonsku to je synonymum presnosti, kvality, cistoty a rychlosti. Den predem jsme si zarezervovali misto v Shinkansenu typu HIKARI na 10:35. Rezervace nestoji zadne poplatky (pokud vlastnite JR Pass) a neni vyzadovana, ale pokud chcete mit misto jiste, urcite s to vyplati. Vlak je super kvalitka. Skoro jako v letadle. Misty to vypadalo, ze se vzneseme , i kyz pres mesto to tolik nehnal ( nas odhad byl tak 150km/hod pres mesto ), za mestem uz to slusne nakopnul. Prochazejiciho revizora jsme se zeptali, jak rychle vlastne jedeme, ale i kdyz sam nevladl moc anglictinou, pochopil a na papirek napsal 270km/hod. Celkem slusna rychlost nemyslite?
Jinak tento denik pisi prave behem cesty do Tokyo, a jsme dokonce pripojeni i k internetu. No jak rikam, super luxus. V Tokyo budeme ve 13:13, tak pak budeme psat dal.
Tokyo je hlavnim mestem Japonska ( zaroven je nejvetsim mestem na svete ) a je sidlem japonskeho cisare. Zije v nem 12 570 000 ( samotne centrum mesta, udaj je k r.2006 ) ( s predmestimi okolo 30 milionu ) obyvatel. K tokijske aglomeraci patrí Kawasaki, Yokohama a mnoho dalsich okolnich mest.

Do Tokya jsme dorazili na chlup presne. Vyhledali jsme prestup na JR LINE do stanice Asakusa, kde mame zamluveno ubytovani v Capsule Hotelu. Kdyz japonsky businessman natahne schuzku se svym obchodnim partnerem, nebo se zmatla, jak zakon kaze, ma moznost vyuzit tento (i pro japonce levny) druh ubytovani. Protoze metro je v provozu pouze do pulnoci a jizda taxikem na predmesti neni vubec levna zalezitost ( pro predstavu taxi z Kansai airport do centra mesta stoji cca ¥17.000 ( tedy cca AU$ 170 nebo 2.805 Kc ), radeji zustane spat ve meste. Jako vyborna alternativa se nabizi prave Capsule Hotel ( ¥3000/osoba ).
Je to ubytovani jako ve vcelim ulu, nebo na patologii – kazdy obyvatel ma svoji bunku, do ktere si vecer zaleze. Na recepci dostanete klic a prezujete se do backurek resp. pantofli. Maji i vetsi velikosti, takze nemusite mit strach. V prizemi maji muzi skrinky ( zeny je maji na svem osmem patre ), kde si muzete zanechat cennejsi veci, a prevleknete se do pyzama. Tim je predstava patologie dotazena do konce. Zbyva jen cekat na patologa .
V devatem poschodi je koupel a sauna ( pro muze ), pro zeny na tom samem patre pouze koupel. Po koupeli se jde do hajan. Kazdy si zaleze do sve rakve, a ceka se na rano . V bunce je zabudovany televizor ( moznost prepinat az 17 kanalu, vsechno japonsky, ale mel jsem kliku – davali Gladiatora v originalnim zneni s titulky ), radio, hodiny s budikem a lampicka. Samozrejme povleceni a polstarek. Bunka nelze nijak zavrit ( co kdyby jste se nejak zabouchli a uvnitr udusili, ze? ) takze jako zavirani zde slouzi pouze bambusova roleta. Uvnitr se da pohodlne natahnout, i posadit se da, ale postavit se nelze.
Druhy den rano, si muzete zakoupit cistou kosili, kravatu nebo ponozky a nikdo nepozna, proc se vase nocni schuzka vlastne protahla.
Jeste ten vecer jsme navstivili chram Sensoji ( Sensoji Temple nebo-li take Asakusa Kannon Temple ), ktery je vzdalen necelych 10 minut chuze od zastavky Asakusa. Jednou z jeho dominant je obrovsky cerveny lampion z ryzoveho papiru. Za zminku jiste stoji 5ti poschodova pagoda, nebo spousta bran ( Torii ) obklopujicich chram. Navstivit muzete i ulici Nakamise-Dori Arcade (spojnice mezi vstupni branou a Sensoji Temple, kde lze koupit spoustu typickych japonskych suvenyru.

5.den – Tue 18/09
Tokyo


Protoze ubytovani “na patologii” jsme meli pouze jednu noc, rano jsme se prestehovali o nekolik ulic blize centru – do K’s House Tokyo, vzdaleneho cca 10 minut od Capsule Hotelu. To je kratce otevreny hostel (v cervenci 2006), ktery navstevuje hodne mezinarodnich studentu. Tady mame zamluvene 3 noci, v mix dormitory (¥2800/osobu a noc). Nechali jsme si velke batohy ve skladu tomu urcenemu a vyrazili do ulic. V planu jsme meli navstivit ctvrt UENO a zhruba hodinovou prochazku a jeste predtim navstivit Imperial Palace Garden. Bouzel jenom zahrady, jelikoz samotny palac je otevren pro verejnost pouze dva dny v roce, 2.unora a 23.prosince (cisarske narozeniny). Tato prochazka mela trvat 2 hodiny, ale jelikoz bylo utery a v ten den jsou zahrady bohuzel uzavrene, nase prochazka se tim znacne zkratila a z palacovych budov vyfotili jen neco malo, co bylo videt zpoza vodniho prikopu. U hlavni brany byli videt na strazi 2 vojaci, zrejme jako je u nas hradni straz. Protoze cisarsky palace je pomerne rozlehly, prochazka kolem nej zabere dost casu a jelikoz kolem dokola neni videt temer nic jineho, nez mosty a policisty, kteri tyto mosty strezi, rozhodli jsme se zmenit plan. Vyrazili jsme do zastavky Ueno a projit se po dalsi zajimave trase. Poprve jsme take museli kupovat listek na vlak, protoze ne vsechny trasy metra patri pod Japan Railways. Koupe listku ale neni tak slozita, zvlast, kdyz vam nekdo ochotne poradi, jako to bylo v nasem pripade. V podstate jde o to, ze kazda zastavka ma specialni mapu, kde je uvedena castka pro jednotlive zastavky a vy si jednoduse ( no jednoduche to az tak neni, jelikoz nazvy zastavek jsou v japonstine, takze musite diky barevnym trasam a odpocitani zastavek najit tu vasi ) vyberete na mape vasi zastavku a v automatu si namackate castku a vyjede vam listek. Jeste jednodussi formou je si najit (anglicky psany) seznam zastavek, vedle ktereho je uvedena castka a tu opet zadate do automatu a opet vam vyjede listek.
Z cele prochazky po Uenu a prilehlem okoli se zdal nejzajimavejsi hrbitov, kde je pochovan nejslavnejsi Shogun obdobi Edo - Ieyasu Tokugawa. Zdejsi hrbitovy jsou jine nejen diky nahrobkum popsanymi japonskymi znaky a ryznymi typy kamenych lucernicek, ale hlavne tim, ze zde najdete jenom minimum svicek umistenych na hrobech nebo v kamenych lucernach. Misto toho jsou u kazdeho hrobu videt drevene late nahore seriznute do spicky, ktere jsou popsane (zrejme vzkazy zemrelym) a tyto late jsou ruzneho stari (dle barvy dreva). Vecer jsme se jeste vratili do ctvrti Asakusa a udelali jeste par nocnich fotek vstupnich bran, chramu a peti poschodove pagody.

6.den – Wed 19/09
Nikko


Vcera jsme jeste zamluvili sedadla v Shinkanzenu typu Yamabiko, ktery odjizdel dnes rano 9:30 z Tokya Station, jeste pred tim jsme si stihli koupit neco ke snidani do vlaku. Nikko lezi severovychodne od Tokya a cesta vlakem trvala 45minut do Utsunomiya a pak dalsich 45 minut do Nikko vlakem “courakem”. V Nikko jsme si na informacich vyzadali mapku a info, co videt a taky jsme si zakoupili listek na bus (¥2000/osobu s platnosti dva dny). Bohuzel zacalo poprchavat a protoze ze dost zatahlo, vypadalo to na cely den. Nejprve jsme zajeli do nejnavstevovanejsiho mista v Nikko - shintoisticka svatyne Tosho-Gu, kterou vyrezavalo 15.000 japonskych rezbaru po dva roky a praci dokoncili v roce 1636 a je zcela odlisna od jakychkoliv jinych bran te doby. Brana je bohate zdobena barevnymi ornamenty, zlatem a muze byt chakterizovana jako „japonske rokoko“. Pred vstupem do svatyne projdete branou Slunecniho Jasu – Yomeimon, ktera je rovnez bohaze zdobena a je plna stovek jemnych drevorezeb. Za zminku jiste stoji i nekolik mensich svatyni, jako napriklad Rinno-Ji, Futarasan nebo Taiyuin, kde se vam dostane i zasvedceneho vykladu nektereho z mnichu, bohuzel pouze v japonstine. Nutno zduraznit, ze je treba si zakoupit vstupne ( lze i jednotlive ) na vsechny shora uvedene chramy za ¥1000/osoba, ale nektere dalsi prohlidky, jako museum nebo japonske zahrady se plati zvlast. Ceny jsou ¥250 - ¥400. Rovnez se zde setkate se svetoznamym reliefem opic – “Neslysim, Nevidim, Nemluvim” a staje, kde se nachazel posvatny bily kun.
Nedaleko Nikko je take ohromne jezero Chuzenji a nedaleko nej se nachazi jeden z nejvetsich vodopadu – Kegon Falls. Bohuzel diky spatnemu pocasi, jsme po prijezdu nahoru videli pouze hustou mlhu, co by se dala krajet a vodopady tak byly jenom slyset . Je tu treba pocitat hodne s casem, protoze nektera mista jsou od sebe dost vzdalena, napriklad vyjezd na jezero ze stanice Nikko trva 45 minut autobusem ( ¥1100/osoba/jedna cesta! – jestlize mate zakoupeny celodenni listek na bus neplatite nic). Tento vylet v kazdem pripade stoji za to, ale pouze za predpokladu, ze vyjde pocasi.
Zpet do Tokyo se vracime stejnou cestou - vlakem z Nikko do Utsunomiya a odtud Sinkansenem.
Protoze mame jeste relativne cas na nejake to nocni foceni, vydavame se do ctvrti Shibuya – ktera je nakupni Mekkou mlade generace a kazdy komu uz je pres 35, je poslan zpatky do ctvti Ueno nebo Ikebukuro . Nastesti jsme se vesli do limitu, ale s odrenyma usima . .

7.den – Thu 20/09
Odawara, Hakone resp. Yokohama


Protoze mame jeste jeden den v oblasti Tokya, rozhodli jsme se vycestovat do nedalekeho ( Sinkansenem typu Kodama jen pulhodinky vzdaleneho ) mesta Odawara. Puvodni plan byl vyjet vlakem do mestecka Hakone, kde je pekny vyhled na Mt.Fuji (jap. FUJI SAN) nejvyssi horu Japonska 3776 m.n.m. Posledni vybuch teto sopky byl v roce 1707 a az 100 km vzdalene Tokyo bylo pokryto vulkanickym prachem. Na mistnich informacich nam ukazali on-line kamery, a prestoze bylo vedro na padnuti, nahore byla dost oblacnost a tak by z vyhledu nebylo stejne nic. Takze jen pro zajimavost co je v Hakone k videni – za zakoupeni Free Pass ( nevim proc se to tak jmenuje, kdyz to neni free-zdarma ) za ¥4130 ( z Odawara ) a nebo za ¥5500 ( z Shinjuku(Tokyo) ) ziskate platnost listku na 3dny a je v nem zahrnuta neomezena jizda vlakem, autobusem, lanovkou ( pozemni ), lanovkou ( kabinkovou ) a vyjizdka po jezere Ashi. Co je vsak nejdulezitejsi je ten vyhled na Mt.Fuji a ten bohuzel chybel. Proto jsme zvolili jinou alternativu a to zamek Odawara, vzdaleny jen 10 minut pesky od vlakove zastavky. Zamek je ve stejnem stylu jako Osaka Castle, vstupne je ¥400 a je obklopen velkym parkem. Uvnitr parku je malicka Zoo – slon, nekolik opicek ( zejmena druh Japanese Makak, ktery se vyskytuje hojne v lesich teto oblasti ), ale take pujcovna samurajskych kostymu a kimon (¥200/kostym) a tak jsme nevahali ani chvilku a za malou chvili jsme se stali stredem pozornosti vsech Japoncu bez rozdilu veku. Vsichni se s nami chteli fotit, a tak jsme obohatili alespon doufam, fotogalerii nejednoho Japonce. Po kratke prohlidce jsme se rozhodli vyrazit do Yokohama, druheho nejvetsiho mesta Japonska. Ono je ale v podstate Tokyo a Yokohama jedno mesto, protoze nebyt nazvu zastavek metra, nepoznate, ze jste uz v jinem meste. Tady jsme navstivili nejvyssi mrakodrap v Japonsku – LANDMARK TOWER – 273m. Jeho observator zvana SKY GARDEN se nachazi v 69. patre a ma rozlohu peti tenisovych kurtu. Z druheho, do sedesatehodevateho patra, vyjedete vytahem za neuveritelnych 40 vterin. Tento vytah je take zapsan v Guinessove knize rekordu jako nejrychlejsi na svete. Maximalni rychlost, kterou tento vytah vyvine je 45km/hod ( 12.5m/sec ) a ma proto specialni vejcovity tvar, ke snizeni odporu vzduchu. Uvnitr vytahu to vsak nepoznate. Nahore si muzte uzit fantasticky 360 vyhled na mesto, a protoze byl nadherny jasny den, bylo videt az do Tokya. Tokyo Tower, ktera je nejvyssi budovou v Japonsku, je sice vyssi nez Landmark Tower, ale jeji observator je nize polozena. Vstupne je ¥1000/osoba a pri vstupu jsme dostali jeste slevovy kupon na ¥100 na napoj v baru ve Sky Garden. No nekupte si neco, ze, kdyz kafe stoji ¥400.
Pak jeste trochu pocourali po China Townu (mimochodem China Town je snad v kazdem vetsim meste - to svedci o rozpinavosti Cinanu ) a pofotili nekolik vstupnich bran a naskocili na vlak s tim, ze budeme muset v Shin-Yokohama prestupovat, ale jelikoz vlak dlouho nejel naskocili jsme na jiny, oznaceny smer Tokyo. Po chvili jsme se trosku vydesili, kdyz jsme projizdeli mestem Kawasaki, ale nakonec preci jen dorazili na Tokyo Station a do K's Hostelu jsme se vraceli zase pozde vecer.

Pro druhou cast naseho putovani kliknete zde

Pro zajimavosti a rady na cestu po Japonsku, kliknete zde

Pro mapu nasi Japonske cesty, kliknete zde







Tento článek si můžete přečíst na webu Australia 2005 - 2008
http://australia.hexaghon.cz

Tento článek najdete na adrese:
http://australia.hexaghon.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=23